Jana Majová
Naprosto obyčejná ženská, jakých chodí po ulicích tisíce. Pozorovatelka světa a majitelka víry v lidskost.
Momentálně také zaujatá členka skupinky pohybující se kolem Davida. Mladého muže, kterého učinila vězněm ve vlastním těle svalová dystrofie a on se chce dělit o svůj příběh a zkušenosti.
Píšeme o tom i na facebooku: https://www.facebook.com/DavidAGenetickyGolias/
Jsem k nalezení na: jamajka117@gmail.cz.
- Počet článků 324
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 960x
Jana Majová
Mami?
Mami? Vzpomínáš si, jak jsem strčila ruku do ždímačky? Byly mi tak čtyři a nejspíš jsem chtěla být hrozně velká. Ty jsi ji přece vždycky zastavovala rukou. Tenkrát jsem dostala hrozně vynadáno a až o mnoho let později pochopila, proč.
Jana Majová
Ten dolík? Ten je od naběračky - II.
Jestli si myslíte, že jsme s mámou vymalovaly, tak ne. Je to tu pořád stejně ušmourané. I díry ve zdi jsou pořád stejné. Občas nějaká přibude. Dřív mi to nevadilo. Teď už jo, asi je to tím, že rostu. A taky se máma rozešla s Fandou. Teda asi jenom tak napůl, protože u nás někdy je a někdy není. A když u nás je, tak se s mámou nejdřiv smějou a pak hádají. A když u nás není, tak máma brečí a nadává na Fandu, kterej je stejnej prevít jako Konečný, což je ten držgrešel můj biotáta.
Jana Majová
Velmi naivní poděkování těm, které následujeme
Babičky jsou andělé už na tomto světě. A bdí nad námi jednou provždy. Ať už o tom víme nebo ne. Aneb snově naivní mikropohádka se skutečným koncem.
Jana Majová
Snový vzkaz
Sny k našemu bytí neodmyslitelně patří. Zajímají lidi racionální, snílky i mystiky. Jejich význam se snaží najít psychologové a psychiatři. A kdo z nás nikdy něměl třeba i bdělý sen? Kdo z nás by si na žádný z něch nočních nepamatoval třeba i dlouhé roky?
Jana Majová
Hledání paní Perchty
Občas se tady urvu z řetězu vlastní soudnosti a těm, kdo ke mně zabloudí, povídám o výletech. Tentokrát jsme byli na jihu Čech a vydali se po stopách paní Perchty z Rožmberka. Jak už je naším zvykem - v mimosezóně. Má to své výhody - skoro nikde nejsou davy. Stačí vzít bundu a jít. Tak pojďte s námi. Klidně i bez bundy a deštníku.
Jana Majová
Jihočeské záblesky
V dubnu byly Jižní Čechy přívětivé. Klidně a malebně vítaly, ještě neunavené sezónními davy. Jaro se probouzelo. A pani Perchta nám ve své komnatě promítala příběh a náladu kraje, kaleidoskop nálad. A venku se smálo slunce a taky pršelo. Apríl. Pojďte se taky projít.
Jana Majová
Mezi pruhy světla
Znám ji roky. Nejdřív jako redaktorku místního plátku. Pak jako fajn ženskou. Nakonec jako zahradnici, krajkářku a matku. Ženu žijící na skutečné houpačce
Jana Majová
Waltz, dort a síť
Některé víkendy jsou monotématické a někdy přebíháme od jednoho k druhému a dny jsou jako barevná mozaika. Takový byl u nás tenhle víkend. Pekla jsem dort. Jedno dítko se totiž stává občanem, což je, jak jistě uznáte, věc zásadní.
Jana Majová
Střípek I - diagnostický
Je obyčejné odpoledne. Třeba úterý nebo čtvrtek, prostě den, kdy se dějí běžné věci. Nakupujeme, vaříme, uklízíme, lenošíme, objímáme se a hádáme. Nasloucháme dětem a třeba nenasloucháme sobě. Nebo naopak. Jak se to tak povede.
Jana Majová
Časy papírových dopisů
Život je krásný tou nepostižitelnou proměnlivostí. Něco přichází a něco mizí. Něco zvolna prolne něčím novým, to původní krátce setrvá a pak se vytratí. Něco mizí náhle a život na chvíli ztrácí rovnováhu.
Jana Majová
Tu naběračku jsem chytil v letu.
Fakt. Odrazila se ode zdi a dolítla skoro ke mně. Tak jsem ji chytil. A stál jsem s ní proti mámě. Máma byla vytočená, to je jasný. Kdyby nebyla vytočená, nehodila by tou naběračkou. Už ani nevím, co ji tenkrát naštvalo. Jen jsem si na to vzpomněl, když jsem četl ségřino líčení dětství. Bylo by to směšný. Mohlo by to být i komický. Ale upřímně - ono je to dost trága.
Jana Majová
Ten dolík? Ten je od naběračky
Jo, ten v rohu nad stolem. Až budeme malovat, máma ho zalepí sádrou. Říkala. A taky sádrou opraví ten roh, co je tam odloupnutej. Má to tam takový modrý kousky, protože je to od hrnce, co mámě vypadl, když byla naštvaná. Já nevím, jakto. Prostě byla naštvaná. Lidí bývaj naštvaní.
Jana Majová
Abychom se dětem neztratili. Aby se pak děti neztratily nám.
Když vám v porodnici do náruče položí dítě a pohladíte ho po drobné ručičce, když ho jeho táta rozpačitě drží v náruči, letí hlavami vír myšlenek. Ale jedním jste si jisti. Chcete se o něj dobře starat. Společně. Aby z něj vyrostl dobrý, úspěšný člověk. Váš člověk. Vaše dítě. Vaše pokračování.
Jana Majová
Střídavka? A proč ne.
Střídavá péče je pro mne velmi osobní, citlivé téma. Žijeme ji. Doslova zakoušíme, co všechno ve velkých i malých odhalí. Pořád se mi zdálo, že je o ní ještě brzy psát. A pak jsem narazila na článek kolegyně Valíkové...
Jana Majová
Chvilka u krbu - vítejte
Táčky. Babské řeči. Chvilka klidu když se šeří. Pár desítek minut, kdy klid myšlenek a obyčejná sounáležitost uhladí časoprostor. Místností září nejen plameny z krbu, ale ještě i chvějivá záře energie. Sdílení myšlenek, a taky nesdílení. Jen tak být. Vítejte,
Jana Majová
Dvacet minut pro Kamilu
Vlasy do culíku, sundat brýle, nasadit kontaktní čočky. Nesnáším tu chvilku, kdy nevidím. Batoh na záda, sedám na kolo a jedu cvičit. Zcela nenápaditě do místního fitka. Potřebuji vypnout hlavu. Potřebuji trochu času pro sebe.
Jana Majová
Všichni se všemi
Aneb jak si u nás kocouři Ríša a Míša, pes Cedric a králíček Béďa zorganizovala Vánoce.
Jana Majová
Zamilovala jsem se.
No, rozhodně to nebylo žádné prudké vzplanutí. Spíš takové to, co vám vnutí život a vy ohrnujete nos. Vztah vám přijde jednoznačně nerovný. A pak se to zlomí a je to tady. Zamilovala jsem se do myčky na nádobí.
Jana Majová
Okno do budoucna
Vlastně se nic zvláštního nestalo. Myla jsem okno. Obyčejné, dvoukřídlé okno. K tomu oknu patří malý, malinkatý dům, přímo domeček. Domečínek.
Jana Majová
Za zábradlím
Vzbudil mne zvonek. Chvilku jsem si myslela, že se mi to zdá a schovala si uši Bobíškem. Bobíšek je protistrachový plyšák, ale zvonek zvonil znovu. Jen tak cinknul. A tak jsem si vzpomněla, že má dneska přijet Karel.
Jana Majová
Zatímco jsi spal.
Prospal jsi to. Prospal jsi celý ten den a po něm ještě noc. Když jsme za tebou přišli do nemocnice, usmíval ses na mne. Chvilku trvalo než Ti došlo, že je se mnou Toňas. Asi ještě narkóza. Nebo nějaké jiné oblbovadlo. A přitom se toho tolik stalo, zatímco jsi spal.
Jana Majová
Čajkovskij, Verdi, Chopin - co můžeš udělat dnes, neodkládej
Přátelé se od nás rozcházeli k ránu. O půlnoci se na sklenkách šampaňského v našich rukách zrcadlil ohňostroj. Obešli jsme náměstí, pozdravili se se známými, poslali telefonem pozdravy do dáli. Skoro všem.
Jana Majová
Přání
***** ***** ***** ***** ***** ***** ***** ***** ***** ***** ***** ***** ***** *****
Jana Majová
Důlek v podlaze u okna
Všichni v životě na něco čekáme. Aspoň někdy. Až budeme velcí. Až si najdeme vztah. Až budeme mít sílu ho ukončit. Čekáme ve frontě na jízdenku, čekáme, kdy nás přestane bolet hlava. Čekáme. A občas čekáme na děti. Někdy nekonečně dlouho. Až k pomyslnému, nebo možná skutečnému, dolíku u okna.
Jana Majová
Babička
***** ***** ***** ***** ***** ***** ***** ***** ***** ***** ***** ***** ***** *****
| předchozí | ... 5 6 7 8 9 10 11 ... | další |
