Život umí být pěkná potvora. Nezbývá, než se rvát.

PS: Hezky napsané

:-)

Jano, je to napsané hezky, střízlivě, úderně, zajímavě.

Jen doufám, že má chvála nebude pro vás škodlivou, když se podívám níže v diskusi na mé fanynky. 

Otakare, vítejte v těchto poněkud nudných vodách. Už Vám nesu židli 

A Ď.

Au!

Vida, ono to jde napsat i lidsky, s citem, bez výkřiků,dík

To já děkuji :-)

Naděje umírá poslední. Bílé pruhy střídají tmavé a někdy to vypadá, že bílé pruhy zmizely docela...Zajímavě popsáno, klidně karmu dám. Vám.

děkuji

 Měla jsem před očima podobný příběh,když jsem pro někoho byla jen arogantní...

Ty tmavé pruhy vždycky bolí, ale někdy mohou být cestou k nalezení nové síly...

Mám to podobně-ten den mi "Báru" doslova narval do myšlenek. A od té doby se z nich nehnula. Příběhy rodin závislých lidí se mi zdají důležité...

A jistěže 

Někdy je život hororem, kterýho se účastníme, aniž bychom o to stáli....Ale pokud nás to nezlomí, tak z toho vylezem silnější...Si myslim.

díky

Síla, co někdy píše život. 

Někdy se to pěkně hromadí...až si občas říkám, že tím osud snad musí něco sledovat. Nebo ne?