Luštíte rádi?

Moje maminka bývala vášnivou křížovkářkou, takže výrazy od „ama“ až někam po „Zulu“ se to v naší domácnosti jen hemžilo. Patřičnými písmenky dokázala hravě vyplnit i cosi, co na první pohled vypadalo jako zcela prázdný list čtverečkovaného papíru, prostý jakýchkoli ohraničení jednotlivých slov. Ani různé osmisměrky, buňkovky a další luštitelské lahůdky si před ní v žádném případě nemohly být jisté svým dlouhým a bezstarostným životem.

Přísloví pravící, že jablko nepadá daleko od stromu, záhy umožnilo zrod i mému dětskému křížovkaření. Jakmile mi to můj rozoumek dovolil, začal jsem jít v maminčiných šlépějích a srdnatě jsem zápolil se všemi možnými vyplňovačkami v časopisech pro človíčky školou povinné. V té době jich však moc nebylo, a tak mi maminka abych nebyl zklamaný, dokonce jednoduché křížovky vymýšlela. Postupným vkládáním slůvek typu „la“ nebo „um“ se mě nenápadně snažila naučit celý křížovkářský slovník.

Jenže jak čas plynul dál, vkrádaly se do mého života i jiné dětské, puberťácké a později dospělácké zájmy i povinnosti, a tak moje křížovkaření postupně chřadlo. Choval jsem se k němu macešsky, přiznávám, a jen proto, aby nezašlo úplně, je jednou za čas přikrmil nějakou skromnou křížovkářskou porcí.

Jak už to na světě chodívá, když se někomu přestane dostávat potřebné péče, musí se začít starat o sebe sám. Nu a tak nějak podobně se dokázalo zachovat i to moje notoricky zanedbávané křížovkaření. Jednoho krásného dne si zřejmě řeklo „tak dost, jen počkej zajíci, však já si na tebe něco vymyslím.“ A předhodilo mi sudoku.

„Takovéhle číslicové nesmysly?“ Snažil jsem se oponovat, „s tím na mě nechoď a strč si to za klobouk.“ „Jen to zkus, koukej, vždyť je to jednoduché a zábavné.“ Nenechalo se odbýt a schválně mi pro začátek podstrkovalo ta nejlehčí sudoku pro začátečníky. Abych to neprotahoval, záhy mě dostalo a samo sebe hrdě překřtilo na sudokaření.

Nějaký čas jsme hráli přetahovanou, abychom nakonec uzavřeli příměří a dospěli ke kompromisu. Musel jsem svému sudokaření slíbit, že o něj budu pečovat v různých dopravních prostředcích a ono se naopak zavázalo k tomu, že mi bude předhazovat jen taková sudoku, která dokážu zvládnout. Nutno říct, že je na mě přísné a tu naši dohodu si důsledně hlídá. Pokud si například dovolit zhřešit mu nevěrou s knížkou, brzy mě potrestá něčím naprosto nevyluštitelným. Či přesněji řečeno pro mě nezvládnutelným. Nedej bože, abych své sudokaření opravdu naštval a snažil se ten napínavý knižní trhák dočíst i při příští cestě. To si pak dá záležet a najde si pro mě „výstavní exemplář,“ který má více řešení nebo je naopak zcela neřešitelný.

A co vy, milí přátelé, také máte své křížovkaření, sudokaření nebo něco podobného, co vás má občas v moci a odměňuje se vám zábavou a rozptýlením?

To mé si pro mou zítřejší cestu do práce zřejmě chystá nějaké lahůdky. Tedy pokud mu to ovšem naše Linda dovolí.