Jiří Mitáček
- Počet článků 147
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1757x
Seznam rubrik
Oblíbené blogy
Oblíbené stránky
Oblíbené články
Oblíbené knihy
Jiří Mitáček
Koho budu volit? Vím, ale neprozradím.
O jakou volbu jde? Jak jinak, než o volbu presidenta?! Vzhledem k tomu, že se jedná o výsostně soukromou záležitost, nechtěl jsem na toto téma původně vůbec psát, dokonce ani ho zmiňovat. S předsevzetím, že toto tajemství svěřím až volební bedně. Tak proč tedy ten provokativní titulek?
Jiří Mitáček
Šťastný den…
Kolikrát jste si v minulosti řekli: „Dneska jsem měl šťastný den!“? Nevzpomínáte si? Nic vás nenapadá? Tak to jednou zkuste a vyslovte třeba i nahlas a několikrát za sebou toto krásné souvětí. A to i po nějaké docela všední činnosti. Pokud nejste zcela ztracený negativní typ, možná vás zahltí nevysvětlitelný pocit tepla, klidu, vyrovnanosti i něhy. Prožil jsem to před několika dny.
Jiří Mitáček
Nemůžu se dívat na ČT 1…
Nevěřil jsem svým slechům. Kamarád Lojza (znáte z minulých článků) mi, jak jinak, při sklence dobrého červeného sdělil velké tajemství – viz titulek. „To mi snad udělali naschvál“ začne. „Vybrat moderátorku zrovna takovou nádheru! Představ si, že já si kvůli ní vůbec nic z těch zpráv nepamatuju! Už to její jméno – Aneta! A porád ti má nějakej novej krásnej vohoz, jinak udělaný vlasy! A ty kukadla!! Chápeš?“
Jiří Mitáček
Výborný kauf seniora…
Já mám v sobě asi nějaký magnet na „podařené“ nákupy. Po řadě extempore jsem získal imunitu na pobíhající prodavače po parkovištích obchodních center. Myslel jsem si. Hm... jeden myslel, druhý se... selhal! Posuďte.
Jiří Mitáček
Blbá nálada...
Při četbě dnešních článků na blogu se mi oči zastavily na rubrice Žebříčky. Pokud učiníte rovněž a v naději, že najdete něco „normálního“, něco pro klid v duši, přejděte na jiné čtení... Obě kategorie – Nejčtenější a Top karma obsazeny tvrdými politickými blogery... Nic proti nim, samozřejmě, ale čtivost a následná výše karmy, mne přesto nepřestává šokovat. Proč? Posuďte sami.
Jiří Mitáček
Žebrat, či nežebrat? To je oč tu běží...
Nejde o návod nebo dokonce radu. Jen o epizodku, která mne trochu otrávila. Hrdinkou, ve smyslu mého povídání, je mladá žena romského původu. Celoživotní zkušenosti s touto komunitou jsou vesměs kladné. Ponejvíce z dětství, které jsem prožil v karlovarské čtvrti Rybáře. Ve čtvrti, která byla v minulosti všeobecně vnímána a nazývána „cikánská“.
Jiří Mitáček
Jak jsem se stal investičním blbem…
Znáte to občasné nutkání, pokušení? Mám, nemám to zkusit? Tušíte, že MÁM není zrovna dobré rozhodnutí... ale co...! Třeba budu výjimka? Racionální myšlení i varování v mediích - otřesné případy okrádání seniorů-, všechno jde stranou a vás jako by se netýkalo. Přepadne vás chvilka naivní důvěry a už v tom lítáte.
Jiří Mitáček
Mozek kontra počítač
Když mi tuhle bloumaly myšlenky jen tak, napadla mne zajímavá asociace. Je v názvu. Mozek je vlastně nejdokonalejší počítač! Žel, i se stejnými chybami jako naše přístroje. Lidský mozek (encephalon) je řídící a integrační orgán nervové soustavy člověka. Řídí a kontroluje veškeré tělesné funkce, jako je činnost srdce, trávení, pohyb, řeč, ale i samotné myšlení, paměť či vnímání emocí (Wikipedie).
Jiří Mitáček
Jak jsem se zase jednou kočkoval
S kým nebo s čím? No, s osobní váhou... Kolikrát už jsem si říkal – „Někde ji zarachej, ať neprovokuje! Nakopni ji, ať nepřekáží a hlavně na ni nelez!!! Máš to zapotřebí? Seš pak vždycky jenom naštvanej a myšlenky se ti rozkutálej! Nakonec, o co jde, vždyť ten „malej Říp“, kterej máš, se některým ženským dokonce líbí!
Jiří Mitáček
Kino mého mládí...
Devastace kdysi malebného kousku země v Západních Čechách – lázní Kyselky, boj o jejich záchranu, plamenné výzvy k bojkotu Mattoni, atd. Sleduji. Jezdím skoro denně kolem torz kdysi výstavných architektonických skvostů. Nechci komentovat, jen na mne padá lítost.
Jiří Mitáček
Já a eden - fotoblog
Když jsem "pročetl" pár fotomatiné, rozhodl jsem se, že se také trochu "odkopu". Ve svých výtvorech občas (spíše často), používám výše uvedené slovo - ráj. Pár fotek jsem odhalil ve svém prvním pokusu o Luně. Fakticky absolutně věrná a neupravená byla poslední - Ráno. Je to těžké vybírání, věřte. Musím bojovat s touhou ukázat vám vše, co je hodno tohoto krásného slova. Zároveň to nesmí vypadat jako vychloubání a nepodstatné není ani tip pro nenechavce. Každý máme eden jiný a je to přirozené. Dovoluji si vás na chvíli pozvat do mého, zachyceného amatérem s kompaktem.
Jiří Mitáček
Diskuze je sůl…
Dnes jsem klikl na článek kolegyně, která si opřela kolo o diskutující. Není to vůbec originální téma a dost často se opakující. Čistě ze studijních důvodů jsem se zamyslel, co nastartuje některé kolegy k napsání takového blogu. Podotýkám předem, že jsem se nad diskuzí smál až k slzám a ve svém příspěvku jsem gratuloval „zvrhlíkům“, které dotyčná blogerka titulovala jejich nicky.
Jiří Mitáček
Přátel na celý život…
Není to chyba v názvu. Jenom taková malá slovní hříčka. Již dva roky uplynuly od napsání podobně znějící úvahy. Zaměnil jsem pouze třetí písmenko. Právě takovou dobu trvalo výše citované s hrdinkou tohoto článečku. Pokazilo se. Drsněji, byl jsem vyloučen z jejího autobusu přátel. Použiji proto citát amerického spisovatele a filozofa Elberta Hubbarda: „Nikdy nic nevysvětlujte! Přátelé to nepotřebují a nepřátelé vám i tak neuvěří“. Nevysvětluji.
Jiří Mitáček
Láska...
Pes. To je zajímavé a nikdy nekončící téma, napsáno a vyprávěno tisíce příběhů o jejich věrnosti, obětavosti a lásce až za hrob. Povím Vám jeden. Není jistě nijak ojedinělý, ale pro mne, nepsíčkaře, je fascinující i poučný. Již dlouho se snažím pochopit to zvláštní pevné pouto, které je mezi těmito krásnými tvory a lidmi. Kamarádka, která je vlastně hrdinkou tohoto malého článku, mi lakonicky sdělila: „To pochopíš až si sám pořídíš pejska!“ K tomu mne navádí již dlouho. Odolávám, ale svým způsobem už vlastně pejskař jsem.
Jiří Mitáček
Kolomaznice na hrad!
Padl na mne nějaký splín. Jako občas na každého. Zašel jsem tedy na jedno „točený“ do klubu horší cenovky. Pod vlivem nastalé nezvyklé situace, těch „točených“ bylo víc... No co, je tam teplo, příjemnej smrádek, stejný sympatický ksichty a skoro vždy tam potkám kamarádku Kolomaznici. Stejně žasnu, kde ta baba bere čas, peníze a hlavně odvahu poslouchat pořád ty stejný kecy.
Jiří Mitáček
No konečně odboráři…
Kamarádka Kolomaznice říkala něco o smradu. „Jo, ten když se vypustí dveřma, je fuč, ale jen co votevřeš vokno, je zpátky!“ Čímž ovšem měla na mysli Vás, vážení odborářští bossové! Jako vždy v plné zbroji, plné huby keců o ožebračování seniorů, sociální bídě, zadlužování atd. Nově jste přidali rétoriku o zastavení reforem, odstoupení vlády a vypsání nových voleb. Jak správně připomněla jedna šikovná moderátorka, vecpali jste se prostě do politiky. „No potěš koště“ komentovala Kolomaznice. „Todle tady vod „komančů“ ještě nebylo! Vodbory a svrhnout vládu!?“
Jiří Mitáček
Bydlím s robotem…
Zbytečnost. Další „krám“ do domácnosti. K čemu to potřebuješ? Odrážel jsem myšlenku, vážil argumenty, bloudil po webu, tajně porovnával recenze. V obchodě trápil prodavače zákeřnými dotazy. A pak se to stalo... Zatracená akce, zatracená sleva. No, nekupte to, když je to skoro zadarmo? Podlehl jsem. Rozbil jsem prasátko a přivezl si ho slavnostně domů. Zachránce a hlídač mojí nedokonalosti. Budeme parťáci? Uvidíme.
Jiří Mitáček
Spolužactvo a „sleziny“
Nic objevného, spolužáky přece máme všichni. Ale já se jednoho dne ujal správcování dvou třídních „webovek“: „základky“ a průmyslovky. Druhá není příliš nebo vůbec aktivní, ale když jsem ji hodlal zrušit, byl jsem adminem portálu „ukecán“, aby byla zachována. Stačí prý přece občas vstoupit a „brána“ zůstane funkční. Dobře, tak tam někdy vlezu a předstírám aktivitu vecpáním několika řádků. Průmyslovka se mi prostě jeví zajímavou pouze v období maturity, v nezapomenutelném „osmašedesátém“. Našim srazům v pětiletých intervalech však cosi chybí. Nejsem sám, kdo to tak vidí, ale co s tím??
Jiří Mitáček
Zapomenutý koňak...
Toto je můj příběh a jde o zatoulanou lahev koňaku. Vlastně se tak moc nezatoulala, čeká v mém baru už celých 31 let na nějakou oslavu! Neuvěřitelné, že? Bylo, nebylo... Dostal jsem láhev dobrého koňaku. Když se mé bývalé ženě měl narodit syn a dvacetiměsíční dcerušce bratr. Porod v pořádku, poporodní vyšetření nikoli. Díky novým metodám dítě okamžitě odstaveno od mateřského mléka a začala jeho dlouholetá léčba spočívající především v odlišné stravě.
Jiří Mitáček
Kuželkářská odysea…
Tak se mi stala taková příhoda. Poznal jsem nesmrtelnosti chrousta... Alegorie, nadsázka, žert, blbý úvod? Zkuste si se mnou zameditovat, vážení. V některém z minulých článků jsem se zmínil, že jsem se „vrátil“ ke své dávné sportovní lásce – ke kuželkám. Po deseti letech nečinnosti. Předcházela tomu malá lest mého kamaráda, také bývalého aktivního hráče: „Jiříku, kluci v „éčku“ nemají šoféra na jízdy k zápasům. Ten co je vozil, je nemocnej, a teda ze hry, chápeš? Nevzal bys to? Máš to nový auto, potřebuje „zaběhnout“. Jo, a když už s nimi budeš, nezahrál by sis taky?"
Jiří Mitáček
Dobré ráno, Česko…
Sobotní televizní program. Zklamán „upadám“ do postele po 22 hodině. Relativně svěží se probouzím a juknu na radiobudík – „páátá odbila“... Automaticky mačkám startovací tlačítko. Obvyklý nedělní ranní rituál. Tak kdo bude dneska přednášet na mé Vysoké seniorské?
Jiří Mitáček
Luna - pokus o fotoblog.
Jednoho nádherného srpnového večera jsem seděl na terase svého edenu. Luna předváděla tak krásné "kotrmelce", že jsem neodolal a zkusil na svůj amatérský fotoaparát zachytit. A podělit se s Vámi o její "hrátky". Nekamenujte mne za tuto myšlenku. Je to, jak jsem zdůraznil v názvu, nesmělý pokus.
Jiří Mitáček
Pane prezidente, není to Vaše vina, ale pokazil jste mi Vánoce
a ještě mi to sdělil pan Moravec, ke všemu o Zlaté neděli, když polovina národa obráží supermarkety a před Vánoci! Klidně usnete, vybodnete se na celý svět, odeberete se na Boží cestu a vůbec Vám nevadí, že se cítím najednou jako vykořeněný. A nejen já! Nevyčítám, snad jen to, že mne trochu bolí u srdce.
Jiří Mitáček
Docela jiné vánoce…
Není zrovna mým zvykem zaobírat se minulostí, ještě méně časem adventu a už vůbec ne Vánocemi. Ale pak jsem se přece jen „vrátil“. Ke Štědrému večeru 2001... Měl takové zvláštní kouzlo a zůstane jednou z mých nejkrásnějších vzpomínek. Příběh je trochu delší, ale padal mi jaksi samovolně ze srdce a zkracováním by mnohé ztratil.
Jiří Mitáček
Ochutnávka v supermarketu...
Váhal jsem, zda toto téma otevřít. Leckomu nebude po chuti a reakce určitě bude nelichotivá. Risk je zisk (nebo prohra), zkusím. Tak tedy: Silně mne „ekluje“ chování některých spoluobčanů. Jde o skupinu, kterou pracovně nazývám novodobí vyžírkové, alias ochutnávači. Když jsem chování těchto lidí viděl poprvé, omlouval jsem je. Novinka, zkouší, testují...Dokonce jsem o tomto, později – národním koníčku - , už jednou psal a zadoufal, že to přejde, že lidé pochopí trapnost svého počínání.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
