Ivan Krejčí
- Počet článků 69
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1329x
Seznam rubrik
Ivan Krejčí
Všechno mělo být jinak (38): O šukání, čurání a slovech vyňatých
Vyňatých ze slušné společnosti, rozumí se, a vložených do úst sprosťákům. Prostě mi to nedá, abych se nevrátil k minulému úterku a incidentu s titulkem Všechno mělo být jinak (37): Vyšukat dítě není jen tak. Cenzorka mi napsala, že přeřadila příspěvek na můj soukromý blok kvůli vulgaritě v titulku. A pokud ji odstraním, článek bude vrácen na titulní stránku. A že děkuje za pochopení. Děkovala marně – nepochopil jsem ji. Důvod byl jednoduchý: až do té doby mě nenapadlo, že šukání je vulgární.
Ivan Krejčí
Maminka šukala po pokoji, zatímco její dcera...
šukala s manželem v ložnici. Uf, není to v titulku, tak mi to snad cenzor nevyhodí, jako to šukání dnes po ránu. Trochu mě to vyvedlo z míry. Prý vulgarita. Svého času kurva paní Kolářové v titulku prošla (Kurva! - jako krásné české slovo), dnešní šukání ne. A uznejte - čím by byla kurva bez šukání?
Ivan Krejčí
Všechno mělo být jinak 37: Vyšukat dítě není jen tak
Na celém oplodňovacím dobrodružství bylo nejjednodušší provedení testů na HIV a další rizikové choroby. O něco pracnější bylo sestavení dvou dohod: v jedné se Leoš zcela vzdal otcovských práv a Dana slíbila, že ho nebude o nic uhánět, v druhé Milena předala výchovu do působnosti budoucího otce Marka a ten slíbil, že po Mileně nebude nic chtít. Jestli by takové dohody někdy v budoucnosti došly milosti českých soudců, to neřešili. Ovšem nejsložitějším se ukázal být samotný akt početí. Dokud se obě dvojice bavily oblečené na veřejnosti, bylo vše v pořádku. Jakmile však došlo na intimní život, u obou tak rozdílný, nastaly problémy.
Ivan Krejčí
Všechno mělo být jinak 36: Dvě lesby – dvě děťátka?
Týden se pro změnu podmínek ukázal být krátký, ale měsíc už ne. Jednoho dne nahmatala Milena při sprchování bulku pod prsem a dosavadní život se jí rozsypal jako balíček karet. Bilancovala dlouho a odpovědně a na konci stálo její rozhodnutí splnit podmínku obou mužů: porodit jim recipročně dítě.
Ivan Krejčí
Všechno mělo být jinak 35: Milena, dildo a celník Chudoba
Rychlík z Mnichova zastavil za hranicemi a Mileně (17) se v pozdním létě roku 1989 naskytl pohled na drátěné ploty a betonové zátarasy. Vlak obstoupili pohraničníci v uniformách se samopaly v rukách. Někteří drželi na vodítku psy.
Ivan Krejčí
Všechno mělo být jinak 34: Svatba nejlepšího kamaráda
Začátek září roku 2006 byl teplý a prosluněný. A protože se vdávala ekoložka, bylo nad slunce jasnější, že se svatba uskuteční v přírodě. Ideálním místem, ke všemu přímo ve městě, se ukázal být přírodní park Podviní ve Vysočanech, lemovaný potokem Rokytkou. Je v něm amfiteátr připomínající keltské hradiště, jemuž vévodí mohutný kmen dubu obrácený kořeny k nebi, prolézačky pro děti i ohraničené hřiště pro hrátky psů s jejich páníčky a paničkami. Nic z toho však nebylo určeno pro svatební obřad. Ten se odehrával v parku mezi staletými stromy na břehu romantického jezírka za šumění malého vodopádu.
Ivan Krejčí
Všechno mělo být jinak 33: Matka lesba, otec gay?
Sešli se za týden v kavárně Slavii naproti Národnímu divadlu, když Leoš s Danou sladili termíny všech čtyř. Leoš se přitom snažil z Dany vytáhnout o co se jedná, ale ta se mu šikovně vykroutila. Představili se navzájem, objednali si kávu a minerálky a než jim je číšník přinesl, povídali si o dojmech z aktu registrace. Teprve nad kávou se dostali k meritu věci.
Ivan Krejčí
Všechno mělo být jinak 32: Jak připravit lesbu o věnec?
Kolem sedmnáctého roku nabraly dívčí diskuse na moravské vsi jiný ráz než dosud: holky si s gustem sdělovaly zážitky ze ztráty panenství, popřípadě ty zdatnější i zážitky z dalších styků, které byly většinou i příjemnější. Danu to stresovalo dvakrát: dávno už věděla, že je lesba, ale zároveň se nechtěla připravit o členství v pevném spolku kamarádek. A to znamenalo jediné – chovat se jako ony. Když viděly její neschopnost, vybraly jí vhodného deflorátora a připravily harmonogram akce.
Ivan Krejčí
Všechno mělo být jinak 31: I lesby chtějí dítě
Při aktu na radnici se Leoš s Markem poznali s dvojicí žen, které čekaly na totéž. Oba muži v tu chvíli netušili, že lesby brzy podstatně zasáhnou do jejich životů. Neboť i v jejich páru se vyskytl podvratný element, toužící po dítěti. Ani zde nešlo vše hladce, ovšem co neudělá milující žena pro partnerku...
Ivan Krejčí
Všechno mělo být jinak 30: ...a spolu snášet dobré i zlé
Několikaletý boj občanů, iniciativ a politiků s jinými politiky o přijetí zákona o registrovaném partnerství vyvrcholil v březnu 2006, kdy sněmovna přehlasovala veto prezidenta republiky. A v létě už novopečení státem uznaní partneři kráčeli přes Staroměstské náměstí.
Ivan Krejčí
Všechno mělo být jinak 29: Boj o registrované partnerství
Blížil se konec roku 2005 a s ním událost, na kterou čekali všichni gayové a lesby, událost, která měla ovlivnit osudy mnohých z nich. Událost, o kterou sváděli tuhé boje občané, různé iniciativy a politici.
Ivan Krejčí
Všechno mělo být jinak 28: Chceme dítě. Oba?
Až někdy v létě ustoupily hrůzné zážitky z Thajska do pozadí a jejich soužití se začalo vracet do starých kolejí. Smrt, kterou poznal tak zblízka, přinutila Marka ještě víc uvažovat o životě a jeho zachování. Jednou večer se v posteli přitulil k Leošovi.
Ivan Krejčí
Všechno mělo být jinak 27: Tsunami
Sotva se vzpamatoval, rozběhl se Marek do hotelu. Nečekal na výtah a vyběhl do třetího patra po schodišti. Leoš seděl na posteli a klofal prstem do mobilu. Marek mu ho vyrazil z ruky, chytil ho za loket a táhl ho na balkon.
Ivan Krejčí
Všechno mělo být jinak 26: Vánoce v Thajsku
„Chtěl bych konečně jednou strávit Vánoce s tebou,“ povzdechl si Leoš někdy na konci listopadu 2004. „Víš co? Odletíme do Thajska. Uděláme si Vánoce bez Ježíška a příbuzných, ale se sluncem a mořem. Co ty na to?“
Ivan Krejčí
Všechno mělo být jinak 25: Ať žije vstavač mužský!
Ovšem událostí jara 2004 se pro několik zúčastněných staly čáry kouzelnice Tupé alias Aldebaran, které, k překvapení všech, začaly působit. K vědmě zatáhl před časem Marek kamaráda Honzu, zoufalého z toho, že stále nemůže nalézt ženskou.
Ivan Krejčí
Všechno mělo být 24: Tak co vlastně jsi – deviant nebo hrdý gay?
„To jsou tedy paradoxy, kamaráde,“ obrátil se na kumpána Leoš od počítače. „Já jsem o nějakým festivalu našich viditelných bratří a sester v Praze pomalu ani nevěděl... až všechno zachránil Hrad bezvadným marketingovým tahem! Teď se pomalu vo ničem jiným nemluví.“
Ivan Krejčí
Všechno mělo být jinak 23: Tys pozvala dva teplouše?
V srpnu si létající personál aerolinií neoddychne. Protože je turistická sezóna, spousta charterových letů a do vzduchu musí každý stroj, který ještě drží pohromadě. Vybírat si dovolenou v ten čas nepřipadá v úvahu. Marek to vzal s trpkým povzdechem na vědomí a smažil se v kanceláři. Na druhou stranu věděl, že za odměnu ho zase v zimě vezme Leoš někam do teplých krajů.
Ivan Krejčí
Všechno mělo být jinak 22: Tak jak, kamaráde... AIDS?
„Vy ho máte asi hodně rád, že?“ zeptala se vrchní laborantka, když odpoledne Markovi podávala zalepenou obálku.
Ivan Krejčí
Všechno mělo být jinak 21: Táhni chcípnout do Afriky!
Ten večer nebyl Marek ve své kůži. Bloudil bezcílně bytem a nevěděl coby. V televizi nic kloudného nedávali, a tak si nasadil sluchátka, pustil muziku a už v deset hodin vlezl do postele. Leoš se měl vrátit z letu do Dakaru, ale u jejich letecké společnosti člověk nikdy nevěděl, jestli náhodou nepřistanou někde jinde, takže si s tím hlavu nelámal. Někdy po jedenácté Marek matně zaslechl rachot klíče v zámku a netrvalo dlouho, postel se na druhé straně prohnula pod mužským tělem. Marek chvíli čekal, ale nedělo se nic. Sundal sluchátka a přitiskl se k Leošovi.
Ivan Krejčí
Všechno mělo být jinak 20: S buzerantama na hory?
Zima v Praze byla opravdu krásná naposledy v roce 1929, kdy napadlo moře sněhu, děti sáňkovaly na všech svažitých ulicích bez obav z aut, na zamrzlé Vltavě bruslily stovky Pražanů, točily se kolotoče, vyhrávali harmonikáři, prodávaly se pečené kaštany, horký čaj i grog, větve stromů se prohýbaly pod sněhovým polštářem a milence na Petříně hřála láska a pohled na stoupající proužky dýmu z malostranských komínů.
Ivan Krejčí
Všechno mělo být jinak 19: Proč nás tak nenávidí?
Nechodili do gay podniků často, protože Marek chtěl žít život normálních lidí. Jenže to nebylo možné do důsledků. Viděl na chodníku kluka s holkou držet se za ruce, líbat se na refýži, muchlovat se u zdi domu... a toužil po tom samém. Svobodně projevit city k partnerovi. Toužil po těch drobných důkazech lásky, které si smíšené páry smějí předávat na veřejnosti, ale pro gaye jsou stále tabu. Pak zašli do klubu, kde byli mezi svými a mohli se chovat uvolněně.
Ivan Krejčí
Všechno mělo být jinak 18: Když má přijet skorotchyně
„Proboha – ty čteš?“ vytřeštil oči Marek, když v pátek večer vstoupil do pokoje a zastihl Leoše ponořeného tělem v křesle a očima v knížce. Ve své prostotě předpokládal, že se budou nejspíš dívat na televizi. „Prosím tě, jaká tragická událost za-za-zapůsobila na tvoji duši, že si sáhnul po knize i jindy, než když tě přinutím žehlit a ty si knihou podložíš ku-ku-kulhavý žehlicí prkno?“
Ivan Krejčí
Všechno mělo být jinak 17: Ať žijou východní Čechy!
Návštěvu Týniště Marek o týden odložil. Předtím musel telefonicky mamince vysvětlit důvod (byl se představit Leošovým rodičům), ale po celý jeho pobyt doma o tom nepadlo ani slovo. Zato sestra Monika (21) měla novinku.
Ivan Krejčí
Všechno mělo být jinak 16: Leoš – jak to říct rodičům?
Matku Leoš obvykle hledal v divadle. Stal se tak dostatečně známým všemu personálu, takže ho už nikdo neobtěžoval zbytečnými dotazy, když se potloukal po zákulisí. Kdyby šlo jen o opery, které jeho matka doprovázela na flétnu, divadlo by si ho moc neužilo. Avšak se stoupajícím zájmem o své pohlaví a následně i o pohlaví dalších mužských jedinců, stoupal i jeho zájem o balet. Tedy o balet...
Ivan Krejčí
Všechno mělo být jinak 15: Jak byl zaučen Leoš
Oproti Markovým životním lapáliím měl Leoš život mnohem jednodušší. Někdy od třetí třídy sice rád pobýval ve společnosti dívek, nic k nim ale necítil a spíš pokukoval po klucích; srovnával se s nimi a snil o tom, že by vypadal jako ten či onen. To vše si ale uvědomil až o hodně let později, v době, kdy už měl o své sexuální orientaci jasno a pátral ve svém životě po jejích začátcích. Někdy ve třinácti letech ho napadlo vypůjčit si ve vědeckotechnické knihovně, kterou občas navštěvoval, odbornou literaturu o homosexualitě. Četl životní příběhy mladých mužů a s trochu znepokojivými pocity se v některých poznával. Tím si též objasnil, proč si při masturbaci v duchu představuje kluky a ne holky. Ale vzal tu poznanou pravdu rychle na vědomí a nakonec byl rád, že má v té věci aspoň jasno.
| předchozí | 1 2 | další |
