Ivan Krejčí
- Počet článků 69
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1329x
Seznam rubrik
Ivan Krejčí
Toskánské peklo i ráj /9
Že je biorytmus jižních národů dost odlišný od našeho, je známý fakt. Jedním z důsledků pro nás bylo, že jsme nikdy nevečeřeli v italské restauraci. Jsme zvyklí večeřet v pět hodin odpoledne a to je čas, kdy se Italové probouzejí z odpolední siesty. Někteří z nich pak přemýšlejí, jestli mají jít na osmou otevřít restauraci, když jejich kuchař stejně dojde na devátou – aspoň tak to vidím já. Představa, že se naboucháme jídlem někdy v deset večer a pak se odebereme spát – protože projuchat noc už nedokážeme – byla pro nás nepřekonatelná. Naštěstí v té zemi uznávají, že člověk by chtěl něco pojíst i kolem poledne, a tak jsme různá stravovací zařízení poznávali aspoň za denního světla.
Ivan Krejčí
Toskánské peklo i ráj /8
Když suchozemec v mládí přičuchne k moři, zpravidla se mu ta nekonečná vodní masa usídlí v srdci. A občas se připomene. Člověk pak práskne se vším, co má zrovna v ruce, a vydá se za voláním dálek či blízek – podle toho, kolik má zrovna času a peněz. A nemusí vždycky jít jen o koupání, i když většinou není k zahození; je úžasné všemi smysly a údy těla vstřebávat do sebe jedinečnou nostalgii nekonečné mořské hladiny, která je neopakovatelná a člověk podobnou nenajde ani v horách vysoko u nebe, ani ve vodě, co hučí po lučinách, a dokonce ani v těch legendárních borech, co šumí po skalinách.
Ivan Krejčí
Toskánské peklo i ráj /7
Sienu známe všichni od dětství, když jsme se patlali s temperovými barvami, ale nic nám neříkala, neboť jsme měli jiné starosti a jiné představy. Až když vystoupáte na 102 metrů vysokou Torre del Mangia u radnice, odkud se naskýtá úchvatný pohled nejen na náměstí pod vámi, ale na celé město a jeho okolí, tak pochopíte. Na všechny strany pod vámi se vlní červenohnědé moře taškové krytiny střech pokrývající domy, paláce a kostely s červenohnědými cihelnými fasádami. Tohle je Siena. Siena pálená.
Ivan Krejčí
Toskánské peklo i ráj /6
Jedno se rozhodně Toskáncům napříč staletími upřít nedá: nebyli líní. Toskánsko je samý kopec a na vršku mnohých jsou postavena města. Přivést k nim cesty, dopravit stavební materiál, to vše vyžadovalo mnoho těžké práce. Jistě to dělali v přesvědčení, že město ochrání před nájezdníky, avšak historie je usvědčuje z omylu – i nájezdníci byli ochotni věnovat značný výdej energie k dobytí města.
Ivan Krejčí
Toskánské peklo i ráj /5
Vstáváte-li brzy, má vás většina lidí za blázna a vlastní rodina vás občas nenávidí. U mě to vypěstoval minulý režim, kdy začátek pracovní doby byl nekompromisní. V sedm hodin udělal vedoucí tlustou čáru v knize docházky, a kdo byl pod čarou víckrát, chodil na kobereček. Dlužno říct, že i tehdy byli mezi námi borci, kteří na to zvysoka káleli a my zbabělci jsme je obdivovali. Tak se rodí budoucí disidenti.
Ivan Krejčí
Toskánské peklo i ráj /4
Assisi – město svatého Františka a řádu františkánů – leží sice v Umbrii, ale od toskánských hranic je vzdáleno coby kamenem dohodil. Rozhodně stojí za návštěvu, a to člověk vůbec nemusí být bůhvíjakým křesťanským nadšencem. Pro mou rodinu má navíc mýtický význam, takže návštěva města byla přímo povinností.
Ivan Krejčí
Toskánské peklo i ráj /3
Město Arezzo nepatří k toskánským favoritům typu Florencie, Sieny či Pisy, přesto je ale hodno našeho zájmu. Nejen pro slavné rodáky a duchovní hodnoty, které zanechali světu, ale i pro památky hmotné, zvěčněné v kameni nebo rukou malíře v omítce a na plátně.
Ivan Krejčí
Toskánské peklo i ráj /2
Malé toskánské město Lucignano a jeho májová slavnost Maggiolata Lucignanese mi připravily ještě další zážitky. Bohužel, nepoznal jsem tu slavnost jako oslavu nového života, kdy se souložilo ostošest, jak v předešlé diskusi odborně připomněl Petr z Bologni, ale pevně věřím, že se tak děje a turistům do toho nic není.
Ivan Krejčí
Toskánské peklo i ráj
Jednoho dne jsem se rozhodl vyslat typickou českou rodinku do Toskánska. Konečně, jsem autor, mohl bych je poslat třeba na Měsíc. Ale vybral jsem jim Toskánsko, protože to je země mého srdce, a následně popsal na dvě stovky stránek. Otec František padesátník, matka Marie o fous mladší, dcera Petra (22) a syn Honza (20).
