Maminka šukala po pokoji, zatímco její dcera...
Mám tohle slovo rád, stejně jako všechny jeho významy. Dokonce i ten vykonávat drobné domácí práce. Kromě toho mi připadá jako nejslušnější výraz lidové řeči pro tu činnost, která udržuje život na zemi a způsobuje přitom oběma zúčastněným radost; je přesně uprostřed mezi sterilním souložit a těmi hroznými... no, netřeba dráždit ještě víc. Jako mladíka mě souložení moc nepřitahovalo, připadalo mi příliš odpovědné, ale šukal jsem s potěšením. Jako stařík spíš šukám po bytě, což taky není k zahození, protože mám pohyb a občas mě přitom něco napadne.
Takže tohle slovo budu hájit dál i ve slušné společnosti, protože jsem přesvědčen, že nepatří na hnojiště. A jenom proto, abych se vyškrábal na titulní stranu blogu, titulek měnit nebudu. Vždyť bych si připadal jako to krásné české slovo paní Kolářové!
Text, o kterém je řeč, je na www.krejci-knihy.cz
Ivan Krejčí
Toskánské peklo i ráj /11
Toskánsko je zemí umělců a člověk, který poznává jejich díla, zákonitě zatouží poznat i jejich život. Jenže, zatímco dnes nás web informuje o výstřelcích kdejaké virtuální krasavice den po dni, ve středověku tomu tak nebylo, a o osobním životě umělců skutečných, jako byl Giotto di Bondone, Piero della Francesca, Domenico Ghirlandaio, Luca Signorelli a další a další, se mnoho nedozvíme. Jistě, internetových záznamů i v této oblasti najdeme dost; záhy však zjistíme, že jeden opisuje od druhého a všichni...
Ivan Krejčí
Tuzemáka na pult, barmane! A cizáka k němu – pro jistotu.
Po tolika letech na světě si člověk myslí, že už ho nic nepřekvapí. Ale fantazie odborníků, stejně jako různých uličníků, je bezbřehá. Je to už velmi dávno, co vědci na celém světě objevili základní princip svého byznysu. Přihodilo se to hned po skončení prvního úkolu, když vystřízlivěli z úspěchu a zděšeně si uvědomili, že od zítřka nemají do čeho píchnout. Až jednoho koumáka napadlo, že tedy nezbývá než začít pracovat na popření získaných poznatků. Konečně, pochybnost přece mají vědci v genech!
Ivan Krejčí
Toskánské peklo i ráj /10
Kamkoli v Toskánsku, ale snad v celé Itálii, tlápnete, můžete si být jisti, že se na tom místě bojovalo. A když ne zrovna za takzvané státní zájmy, tak za nějaké lokální. V průběhu několika tisíciletí vcucla země krev statisíců povražděných mužů – a žen a dětí jaksi přidruženě. Jenom největší masakry vstoupily do dějepisných učebnic, ostatní nestály historikům za řeč, protože učebnice by byly tak tlusté, že by se na ně nenašla vazba. A tak jsou známé jen názvy míst jako Benevento, Campaldino, Montaperti, Meloria... protože tam někdo zvítězil, nebo byl poražen, nebo bylo obětí moc. To vše v sobě pojí krutá porážka, kterou uštědřil kartáginský vojevůdce Hannibal Římanům na břehu Trasimenského jezera roku 217 před naším letopočtem.
Ivan Krejčí
Poučení z krizového alkoholového vývoje (společenské)
Češi mají k alkoholu blízko. Dokonce tak blízko, že kdyby se dnes probudil Bedřich Smetana, musel by zdrceně poopravit svou legendární větu, že nikoliv v hudbě, ale „V chlastu život Čechů“. Všichni to víme a ví se to o nás i ve světě, o což se zdatně stará Světová zdravotnická organizace se svými statistikami. A jak by taky ne, když už malá dítka jsou nucena dívat se na sady plné švestek, jablek a hrušek, a sdílet starosti dospělých, co si s takovou úrodou počít.
Ivan Krejčí
Toskánské peklo i ráj /9
Že je biorytmus jižních národů dost odlišný od našeho, je známý fakt. Jedním z důsledků pro nás bylo, že jsme nikdy nevečeřeli v italské restauraci. Jsme zvyklí večeřet v pět hodin odpoledne a to je čas, kdy se Italové probouzejí z odpolední siesty. Někteří z nich pak přemýšlejí, jestli mají jít na osmou otevřít restauraci, když jejich kuchař stejně dojde na devátou – aspoň tak to vidím já. Představa, že se naboucháme jídlem někdy v deset večer a pak se odebereme spát – protože projuchat noc už nedokážeme – byla pro nás nepřekonatelná. Naštěstí v té zemi uznávají, že člověk by chtěl něco pojíst i kolem poledne, a tak jsme různá stravovací zařízení poznávali aspoň za denního světla.
| Další články autora |
Patří k nejjedovatějším na světě. Teď tyto houby začínají růst i v Česku
Smrtelná dávka je přibližně 30 gramů. Řeč je o muchomůrce zelené, která je nejjedovatější houbou na...
Znáte rybí hybridy? Kříženci cejna, kapra a karase v českých vodách stále překvapují
Každý rybář zná ten pocit. Splávek se potopí, prut se ohne, ryba bojuje jako kapr, ale když se...
Do Prahy míří originál, který patří k nejcennějším předmětům světa. Znáte Britskou Guyanu?
Začátkem září se pražský Obecní dům promění v nejstřeženější trezor v Evropě. Třetí pokračování...
Máte řidičák na traktor? V Čáslavi si můžete vyzkoušet své umění za volantem veteránů
Zkuste najít kluka, který by se alespoň jednou v životě nechtěl posadit za volant traktoru. V...
Dobrá zpráva pro české fanoušky. Na hokejové MS 2027 to budou mít kousek. Koho máme ve skupině?
Hokejové mistrovství světa ještě neskončilo, ale fanoušci se mohou těšit už na to příští. Pokud se...
Chystáte se letět na dovolenou? Těchto 5 tipů vám ušetří čas, nervy i problémy
Letiště Praha radí, s jakým předstihem přijet na letiště, jak projít odbavením zavazadel a...
OBRAZEM: Nevidomí a jejich psi soutěžili v Liberci. Autobus byl oříšek
Nevidomí se svými vodicími psy mají za sebou další Mistrovství České republiky. Desátého ročníku se...
Naši umělci nás nenechají stárnout, líčí ostravští fotografové provozující galerii
Už pětadvacet let působí dvojice fotografů a kurátorů Roman Polášek a Martin Popelář v ostravské...
Jezero Milada na Ústecku zaplnily tisíce lidí na festivalu věnovaném středověku
U jezera Milada na Ústecku se dnes sešly tisíce lidí na festivalu věnovaném středověku. Na...

Je vám přes čtyřicet? Soutěžíme o přírodní doplněk stravy MenoVit Balance
Období po čtyřicítce přináší řadu změn, které mohou ovlivnit fyzickou i psychickou pohodu. Dopřejte si proto přírodní podporu v čase, kdy ji vaše...
- Počet článků 69
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1328x




















