Irena Fuchsová VIP
Členka Obce spisovatelů a Herecké asociace. Moderátorka (ČRo Pardubice: nedělní pořad, Když vypráví nápověda). Fotografka (Kamil Panasonic Fuchs). Publicistka. Dětská obrna od roku 1954 (www.polio.cz). Nápověda (Činoherní klub 1994 - stále). Blogerka - v anketě Bloger roku 2019 získala Cenu redakce. Fotografie je od Kamila Fuchse, který je také na facebooku.
- Počet článků 799
- Celková karma 26,40
- Průměrná čtenost 2290x
Seznam rubrik
Oblíbené stránky
- Činoherní klub
- 17.6.2005 Uvolněte se, prosím!
- Moje webovky
- Rozhovor na konci roku 2013
- Fuchsová na růžovém slonu
- Moje první kniha pro děti
- Červen 2024 Když divadlo sundá masku 2. vydání (povídky)
- Rozhovor s nápovědou Irenou Fuchsovou na iDNES
- Moje Vizitka na ČRo Vltava
- Křest mé knihy v Činoherním klubu 29.4.2025.
- Beseda se mnou, Kolín, 2.10.2025
- Fotka, která mi nastavila laťku hodně vysoko!
- Beseda v kolínské knihovně 2. října 2025
- Když se řekne můj nakladatel
- Beseda v kolínské knihovně 2.10.2025 na mých webovkách
- Moje povídka v říjnovém měsíčníku REPORTÉR
- Středa 21.1.2026 v 16.30. beseda ve Starém Kolíně
- Výstraha deváťákům
- První recenze na premiéru ČK, Radostný výlet
- Byla jsem na Primě, 18.6.2026, v INKOGNITU!
Co právě poslouchám
Oblíbené články
Oblíbené knihy
Oblíbené blogy
Irena Fuchsová
Vyprávění ženy, která od poloviny šedesátek nenosila podprsenku.
Honzíku Pražáku, svým blogem, „Vyprávění ženy, která neměla žádná prsa“, jsi uvolnil stavidla mých vzpomínek ve vteřině! Doufám, že od tebe dostanu na oplátku také karmu!
Irena Fuchsová
Matko, hrajeme od náměstí ke spořitelně.
Jsem fotbalový a hokejový analfabet. Nikdy nevím, kdo hraje na čí branku, nepamatuju si, jestli jsme červení nebo bílí, a proto nikdy nepochopím, jestli jsme dali gól my nebo naši soupeři. Ale na jednu výjimku si pamatuju!
Irena Fuchsová
Když šel děda do války
I když jsem u divadla od svých osmnácti let, nikdy bych neřekla, že mě už nemůže ničím překvapit, protože mě překvapuje pořád. A nedávno mě překvapilo tak, jak se to ještě nikdy nikomu nepodařilo.
Irena Fuchsová
To se mnou maminka zase nebude mluvit!
Naštěstí jí to vydrží pár minut, ale i pak si bude hrát na slušňačku a osočí mě, že jsem si strašně vymýšlela už jako dítě! A pak mi vynadá, že kytka, kterou jsem jí přinesla na hrob, vypadá jako ze smeťáku...
Irena Fuchsová
Chtěla jsem být někde jinde
Že jsou knihy se mnou od mých šesti let, to jsem brala jako fakt do včerejška, kdy jsem otočila list v kalendáři a přečetla si citát na nový týden. „Knihy jsou určeny lidem, kteří si přejí být někde jinde.“
Irena Fuchsová
Přítelkyně z facebooku
Je to přesně deset let. Na fcb mě požádala o přátelství Marta, která se před čtyřiceti lety narodila v Kolíně a já přátelství přijala. Okamžitě mi poslala nadšenou zprávu, jak je šťastná, protože miluje moje knihy a mě obdivuje.
Irena Fuchsová
Martin, Stanislav, Hůrka, Luka a Muzeum
Martin v roce 1981, v osmnácti, utekl před vojnou do Itálie a pak do San Diega. V USA strávil dvacet let. Pracoval ve fabrice, koupil si Chevrolet Camaro. Vstoupil do motorkářského klubu. Pak byl ve vězení a pak ho vyhostili.
Irena Fuchsová
Ty jsi polní hraboš, ale já jsem člověk! Citlivý člověk, který miluje lidi!
Jela jsem z kolínského nádraží autobusem domů. Těch dvou mužů jsem si všimla už na zastávce. Mohlo jim být kolem čtyřicítky, jeden byl svalovec, druhý vypadal zajímavě. Jako by byl od divadla.
Irena Fuchsová
Láska bezbřehá a bezedná
Když bylo Ritě čtrnáct let, všimla jsem si, že má úplně hladká lýtka. „Tobě nerostou chloupky,“ podivila jsem se a ona si vzdychla. „Rostou, mami. Ale já si je holím.“
Irena Fuchsová
Mami, připoutej se!
Stala jsem se babičkou Františka. Letos mu budou tři roky a já s radostí sleduju, jak Rita svého syna vychovává. Ne. Vychovává není správné slovo. Cepuje také ne. Diriguje! To je to správné slovo! Vím, o čem mluvím!
Irena Fuchsová
Podívej se na Jardu, vole!
Byl večer, mezi panelákama tma, ale ženský hlas kus ode mě neunávně opakoval, podívej se na Jardu, vole! Třikrát, pětkrát. Podívej se na Jardu, vole! Konečně jsme byli s Baxíkem kus od nich a já je uviděla. Chlap, žena a dítě.
Irena Fuchsová
České dráhy, vám to přijde normální?
Z Kolína do Prahy a zpět dojíždím od května 1994 a tak si myslím, že se můžu Českých drah zeptat na něco, co mi normální nepřijde.
Irena Fuchsová
Když mě maminka zlobila
Maminka nerada telefonovala. Takže pokaždé, když mi zavolala, se mi rozklepalo srdce. A nejvíc se mi rozklepalo, když jsem byla v Praze, v Činoherním klubu na zkoušce a maminka byla ve Žlebech, víc jak sto kilometrů od Prahy.
Irena Fuchsová
Předvánoční marocká vzpomínka
V polovině devadesátých let se pan Fuchs rozhodl, že strávíme Vánoce a Silvestra v Maroku. Byl to tehdy jeden z prvních zájezdů do Afriky, a Češi drželi kupodivu při sobě, protože jsme tam všichni letěli poprvé.
Irena Fuchsová
Já za to nemůžu! To ta průvodčí!
Jela jsem ze zkoušky do Kolína. Seděla jsem v kupé sama, přišla usměvavá průvodčí, ukázala jsem jí jízdenku, IN KARTU a průkazku ZTP a ona řekla, já vás znám i bez toho, a tím začala psát tenhle blog. Ne já. To ona.
Irena Fuchsová
ČD, Kolín - Praha, kupé a ti dva
Když nastoupíte do vlaku a máte pocit, že si nesednete, nevzdávejte to! Projděte vagon, přejděte do druhého, i třetí vagon zkuste a vsaďte se, že pohodlné místo najdete! A kdyby jenom pohodlné!
Irena Fuchsová
Facka na prvního máje 1962 a pan Košnar
Když jdu od kolínského náměstí Husovou ulicí a kouknu se do prvního patra, na dvě okna našeho bytu nad prodejnou chlebíčků od Fialy, na tuhle facku si nikdy nevzpomenu. Ale na to, jak jsme koukali z okna, vzpomínám často.
Irena Fuchsová
Polibek na přivítanou
Tenhle příběh se stal mé kamarádce před pár lety. Nedávno jsme se k němu vrátily a zpětně ho vyhodnotily jako jedno z trapných nedorozumění, která nás občas potkají, a kterým se nedá předejít.
Irena Fuchsová
Mladá duše v těle 75+
Všimli jste si, jak kolem nás přibývají seniorky a senioři s holemi, s berlemi, s chodítky nebo drandí na elektro tříkolce pro seniory? I já už teď vím, kde si elektro tříkolku, až přijde čas, objednám a do týdne ji budu mít doma.
Irena Fuchsová
Jeníčku, ty mě kakáš!
Několik let pozoruju v komunikaci s mými kamarádkami změnu. Desítky let jsme navzájem o svých mužích znaly základní informace a víc nás nezajímali - i tak jsme měly o čem mluvit. Poslední dobou se to ale radikálně změnilo!
Irena Fuchsová
Libuna z Věstonic
Vždycky mě fascinuje, když archeologové vydedukují podle nálezů, že něco se stalo takhle a jinak ne. Že na místě, kde se něco našlo, žili ti a ti, protože když se tam našlo zrovna tohle, nikdo jiný tam žít nemohl!
Irena Fuchsová
Jsem jen obyčejný muž
Určitě tuhle písničku Petra Spáleného znáte. Nevěř tomu, že jsem výjimečný, že krásným dámám jsem nebezpečný, vždyť já za chvilku s tebou jsem ti vděčný, jsem jen obyčejný muž.
Irena Fuchsová
Paní, ročník 1945, která si nepamatuje, co dělala do roku 1990
Je o pět let starší než já, před listopadem 1989 pracovala např. na kolínském MNV na odboru kultury, cenzurovala texty kapelám a v roce 1988 mě vykopla z redakční rady kolínského Kulturního zpravodaje.
Irena Fuchsová
Tutlej, že ti je už na šuplík!
Když máte kamarádku, která je po operaci žlučníku, po které vy jste už pětačtyřicet let, to se vám to radí! I když se přiznám, že jsem zapomněla, jak mi nebylo po operaci ejchuchu...
Irena Fuchsová
Balada o kačeně
Kolo je můj kámoš. Ráno s ním jedu do práce, tam na mě počká, pak jedeme domů,vyprávím mu, co jsem zažila, stavíme se na nákupech, a pak se těšíme na společný krásný večer. A tak je to každý den.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
