To tedy nechci. Jsou trapný...

... řekla dívka v autobuse, když jsem si k ní přisedla a zeptala se, jestli nechce, aby si k ní sedl některý ze tří kluků, kteří se po ní otáčeli ze sedadel o kus dál. Pohrdavě se usmála. „To tedy nechci. Jsou trapný...“

„Mě baví starší kluci,“ přiznala se bezprostředně, a já pobaveně přikývla.

„Já měla ve vašem věku vždycky starší kluky. Moji vrstevníci byli taky trapní. Takže je vidět, že vývoj chlapců se za víc jak padesát let nezměnil.“

Rozesmála se.

„To se tedy nezměnil. Dyk se na ně podívejte!“

Tři chlapci se pořád otáčeli směrem k nám a pořád se šklebili.

„Ve vašem věku jsou dívky vyspělejší. Kluci teprve rozmrzávají. Ale nejsou všichni stejní! Jsou sedmnáctiletí kluci, kteří přesně vědí, co chtějí. A když balí holku, trapní nejsou.“ Přikývla.

„Záleží na tom, jak jsou chytří. Ale já mám pocit, že většinou jsou blbí a trapní.“

„Problém je ten,“ pokračovala jsem v příjemné debatě s naprosto cizí dívkou, „že když jsou tři nebo čtyři, chovají se opravdu jako blbci a jsou trapní, předvádí se, navzájem se předhánějí, kdo bude sprostší, chovají se tak, jak by se k dívce nikdy nechovali, kdyby s ní byli sami.“

„Já mám pocit, že se chovají jako hovada pořád. Prostě kdo urazí holku, je hrdina. Vymýšlí si trapnosti! Vsadí se, že jeden půjde a před holkou si krkne. A maj z toho srandu...“

„A že je třeba nenapadne, aby se vsadili, že jeden z nich půjde k dívce a políbí jí ruku!“

Překvapeně se na mě podívala a čekala, co řeknu dál.

„Co byste dělala vy, kdyby se takhle domluvili na vás a jeden z těch kluků, co se na vás furt šklebí, k vám přišel a políbil vám ruku?“ Chvíli koukala před sebe a představovala si to a pak se na mě podívala.

„Tak to by bylo hodně trapný!“