Věra Tydlitátová
Ach ta nešťastná výročí a síla slova
Tak tu máme zase pár pěkných výročí. Zavedla jsem si na tomto blogu pravidlo, že občas někoho zajímavého připomenu, nejraději samozřejmě narozeniny, bohužel v poslední době i smutná oznámení o úmrtích.
Věra Tydlitátová
Národní strana lže
Od Národní strany nelze čekat nic slušného a lži jsou zakódovány přímo v její podstatě. Kdo by o tom dosud pochyboval, může se sám přesvědčit. Aby se pomstila svému kritikovi, našemu kolegovi bloggerovi Zdeňku Ryšavému za jeho věcnou, slušnou a hlavně pravdivou kritiku, zveřejnila na svých webových stránkách anonymní článek tohoto znění:
Věra Tydlitátová
Evropou obchází strašidlo multikulturalismu
I nadávky mají své osudy. Ve středověku slovo děvka znamenalo prostě dívku, holku, mladou ženu, ba někdy i pannu ctnou. Dnes? Marně mluvit. Všichni víme, jak toto malebné slovo kleslo až na periférii. Nejinak je tomu s osudy slov i nyní, kdy je náš jazyk vystaven výzvám neobyčejným, výzvám postmoderny, kosmického věku, řeči anglické a realitě střetu civilizací vůbec.
Věra Tydlitátová
Skuteční úchylkové jsou neonacisté
Dnes půjdou Brnem homosexuálové, aby ukázali, že se za svoji identitu nemusí stydět, že se nemusí skrývat a že jsou stejně normální jako kdokoli jiný. Podobné průvody jsou ve světě celkem běžné a až na občasné protesty tradicionalistů různého zabarvení jsou již akceptované. Brněnská premiéra má být testem občanské tolerance. Bude i testem české malosti.
Věra Tydlitátová
Den památky obětí komunistického režimu
Kdo si toho povšiml? V kalendáři je dnes tato poznámka: Den památky obětí komunistického režimu. Ano, komunistický režim má své oběti - a my jako bychom na to ani nemysleli. A pachatelé žijí mezi námi, to je právě to těžké. Mnozí známe osobně lidi, kteří podle normálních měřítek patří mezi zločince. Ale jsou to bodří strejdové odvedle, mají rádi zvířátka a jsou to vzorní dědečkové.
Věra Tydlitátová
Zapomenutá velikost Přemysla Pittera
Když probíhala anketa o největšího Čecha, snad poněkud naivně jsem očekávala, že se mezi prvními objeví několik jmen, která jsou skutečně symbolem toho nejlepšího, čím český národ přispěl k světové duchovní elitě. Rozhodně bych mezi největší Čechy zařadila hluboce věřícího pacifistu a humanistu, zachránce dětí trpících následky války, skutečného Evropana v nejlepším smyslu toho slova, Přemysla Pittera. Dnes si připomínáme 113. výročí jeho narození.
Věra Tydlitátová
Anonymita nás činí horšími, než ve skutečnosti jsme
Je proti kodexu bloggera vyjadřovat se k diskutujícím konkrétně a řešit v blogu své spory s nimi. Přesto jde o téma, které skoro každého z nás nějak zajímá a není nepřípustné zamýšlet se nad podobou diskusí a nad výlevy diskutujících obecně. Již jsem to několikrát učinila, čímž jsem si vysloužila jakýsi zřejmě potupný cejch bojovnice proti hulvátství.
Věra Tydlitátová
Jak být úspěšný a získávat si přátele
Tak se jmenuje celá řada dnes již klasických, ale i čerstvě napsaných knih, jejichž prospěch je hned dvojí: jednak naučí čtenáře projít životem jako růžovým sadem (bez trní) a jednak svým autorům přinášejí slušný zisk. Ale není třeba kupovat si tyto brožury, bez nároku na honorář vám poskytnu radu, jak to zaonačit, abyste se prosadili nejen v médiích, ale třebas i v politice, o kamarádech ani nemluvě.
Věra Tydlitátová
Nastává úsvit sekt?
V posledních dnech zvířily hladinu veřejného mínění různé zprávy o podivných a tragických následcích působení obskurních sekt v naší společnosti. Jak je možné, že uprostřed okázalé racionality sekulárního národa může vskrytu působit něco tak absolutně iracionálního, jako je sekta?
Věra Tydlitátová
Je vražda Milady Horákové promlčená?
Ve hře je opět otázka, která znepokojuje nejen českou justici, ale i řady těch občanů, kteří očekávají spravedlivé vyrovnání s minulostí, totiž zda jsou promlčeny zločiny komunismu. Za touto podstatnou otázkou je však celá řada dalších otázek, které míří až k základům naší současné společnosti.
Věra Tydlitátová
O Edelmannové a jejích kačerech
Významný etolog, odborník na chování zvířat Konrád Lorenz popsal složité vztahy v rodinách hus a kachen. Kačer je tvor v podstatě mírumilovný, neřkuli zbabělý, pro upevnění vztahů v rodině je však důležitý jeden rituál: kačena svého partnera „ponouká“ určitými signály k tomu, aby si zahrál na hrdinu a vystartoval proti skutečnému nebo domnělému nepříteli. Za to pak ten trouba sklidí pochvalu a v hejnu vládne harmonie. Tyto poznatky lze aplikovat též na některé lidské jedince s ptačími mozky.
Věra Tydlitátová
Kdo špiní český národ?
V poslední době se stalo módou brát si do úst vše české, je to zdá se dobrý byznys. Prodáváte-li nějaký nepoužitelný odradek, nazvěte jej českým a zřejmě jej prodáte. Stejně je tomu s ideologií. Nabízíte-li nějakou úplnou šílenost, stačí se schovat za správné vlastenecké fráze a můžete doufat, že se najde blbec, který vám to sežere i s navijákem. Jak zlevnila odvaha, tak rozum podražil, nastává ráj pro politikáře bez skrupulí.
Věra Tydlitátová
Zídek je mistrem průměrnosti
Po upoceném slohovém cvičení pana Zídka v sobotní příloze Lidových novin uveřejněném 10. května mi volalo několik rozhořčených čtenářů tohoto plátku. Mí přátelé přeživší holocaust se cítili uraženi článkem "Proč pomáhat Izraelcům". Musela jsem se vyptat, o co jde, protože již několik let Lidové noviny nekupuji. Kdysi jsem ovšem patřila k horlivým čtenářům těchto novin s tradičním dobrým jménem a skvělou pověstí.
Věra Tydlitátová
Když David ben Gurion četl Deklaraci…
Kdysi dávno jsem sbírala známky. Mezi nejcennější, protože nejvíce exotické, patřila známka s nápisem ve zvláštním písmu a s portrétem starého pána s bílou lví hřívou hustých vlasů. David ben Gurion se jmenoval. Tenhle pán 14. května 1948 přečetl v muzeu v Tel Avivu slavnostním hlasem Deklaraci izraelské nezávislosti. Byl to pohnutý okamžik, na který celý národ čekal už dva tisíce let. Tu známku jsem nyní po mnoha letech vyjmula z alba... Mezitím jsem už na hrob Davida ben Guriona a na hrob jeho manželky v Negevské poušti několikrát při svých návštěvách v kibucu Sde boker položila kamínek.
Věra Tydlitátová
Pletete si fašisty s nácky? Aneb jak třídit odpad
Slečna Edelmannová se rozčiluje, že si její milovanou stranu a její ostré rasisticky naprogramované hošany lidé soustavně pletou s nacisty. Levice se rozčiluje, že si její program pleteme s programem pravice, pravice se rozčiluje, že ji pokládáme za levici. Ach jo. Náš národ je tak málo politologicky uvědomělý! A je tak nevděčný! Namísto aby líbal ruce svým milovaným samozvaným vůdcům, kteří to myslí tak upřímně, jen se pitvoří a pošklebuje. Pak takové poťouchlé sebrance zkuste vládnout!
Věra Tydlitátová
Dobrý den, Izraeli
Bylo toho napsáno mnoho o šedesátém výročí vyhlášení Státu Izrael. Ještě hodně toho napsáno bude. Nechci k metrům odborných analýz přidávat další decimetr těžkého čtení. Na oslavě narozenin se to nehodí, je také třeba se bavit. Náš milý oslavenec se má čile k světu a navzdory všelijakým nepřejícím závistivcům si umí ve víru dějin poradit. Má i mnoho přátel, kteří mu upřímně přejí jen samé dobré věci. Dobrý den, Izraeli!
Věra Tydlitátová
Živočichopis diskutérů a létající komando
Jak jste si asi již stačili všimnout, milí přátelé, vypnula jsem diskuse pod svými články. Jistě jsem tím zklamala mnohé vášnivé diskutéry, kteří by mi rádi sdělili, že jsem hloupá ženská, která se má raději držet plotny než hovořit do věcí veřejných. Více mě ovšem mrzí, že jsem zklamala i ty z vás, kteří by rádi diskutovali slušně. Nedá se nic dělat, pokus o slušnou polemiku nevyšel. Ale i tak jsem zjistila pár velmi zajímavých věcí o povaze různých profesionálních debatérů.
Věra Tydlitátová
Z ostudy kabát, aneb jak se Plzeň proslavila
Ještě před návštěvou Osvětimi 1. května, o níž jsem zde psala, a také po ní proběhlo poblíž Krakova několik diskusí na mezinárodním fóru, kde sešli pedagogové, studenti a aktivisté, aby si sdělili zkušenosti s neonacismem ve svých zemích. Jaké bylo mé zděšení a pocit studu, když jsem zjistila, že kauza Plzeň je již dobře známá jak na Slovensku, tak i v Polsku. Ano, Plzeň je vnímána jako město, kde náckové zvítězili. Přesně po Klatovské třídě, kudy hnali Američané německé nacisty svinským krokem, pochodovali 1. března Burešovi hoši za tiché podpory městských úředníků, starosty Strobacha a jeho ouřady Lisenka. Ano, ví se o tom už i v cizině.
Věra Tydlitátová
Liga proti antisemitismu slaví rok činnosti
Před rokem, 1. května 2007 jsme s několika přáteli z Plzně založili Ligu proti antisemitismu jako reakci na vzrůstající sprostotu v médiích, zejména na internetu. Od té doby se z původní živelné akce víceméně petiční povahy vyvinul opravdu výkonný tým lidí, kteří pracují v několika oblastech na vyvracení současného antisemitismu. Hlavním úkolem LPA je prevence rasismu a antisemitismu v podobě přednášek na školách a publikování článků v médiích, také ovšem odborná práce. Jen na okraji je monitoring, podávání trestních oznámení a akce proti provokacím extrémistů.
Věra Tydlitátová
Pochod živých
Pochod živých je působivou připomínkou Dne šoa a hrdinství, výročí povstání ve varšavském ghetu. Většinou připadá na 27. nisan, letos připadl na 29. nisan, což byl 1. květen. Spolu se studenty Západočeské univerzity jsem se letos vypravila prožít jedinečný zážitek Pochodu živých, abychom se připojili k více než deseti tisícům lidí z celého světa, kteří přijeli vyjádřit svoji solidaritu s oběťmi šoa a svůj odpor k různým formám nacismu, toho minulého i toho současného. Tento pochod se letos konal již po dvacáté a rok od roku roste počet jeho účastníků.
Věra Tydlitátová
Svět po šoa
Dnes je Jom hašoa, Den šoa, stanovený na výročí povstání ve varšavském ghetu, kdy si připomínáme oběti holocaustu, ale i hrdinství a obranu lidské důstojnosti uprostřed beznaděje. V hebrejštině zní celý název tohoto památného dne Jom hašoa vehagevura, Den šoa a hrdinství. Slaví se 27. nisanu a letos je to již 65. výročí statečného odboje hrstky Židů proti nacistům. Předkládám zde starší esej uveřejněnou v Křesťanské revui. Nelze říci, zda šoa vyvolává řadu otázek – šoa je jediná nezodpovězená a nezodpověditelná otázka, která rozdělila věky na před a po, na dva zcela odlišné časy, jejichž rozdíly teprve postupně odhalujeme. Stalo se cosi, co navždy změnilo tvář našeho světa...
Věra Tydlitátová
Kdo potáhne z naší krásné země
Zdá se vám také, že každou míru sprostoty a hrubosti v politickém životě, o níž jste si mysleli, že už je konečná, vždy někdo překoná a nasadí novou laťku vulgárnosti? Představte si, že si zde někdo začne budovat nové Lidové milice (samozřejmě je pojmenuje jinak, vznešeněji). Představte si, že vám potom nabídne, že vám členové těchto Lidových milicí, o nichž víte jen to, že jsou vycvičeni k boji, podivní agresivní mladíci pověstní zastrašováním Romů, budou chodit volně po zahrádce a budou ji "ochraňovat" před zloději. Jestli si myslíte, že stačí takové samozvané milicionáře (či mafiány?) odbýt a jejich službu ostře odmítnout, hrubě se mýlíte.
Věra Tydlitátová
Sváťo Karásku, say no to the devil
Milý Sváťo, je to už dávno, co jsme spolu pořádně mluvili. Pravda, viděli jsme se před pár týdny, když jsme se potkali 19. ledna před plzeňskou Velkou synagogou. Stál jsi tam spolu s námi, abychom dali najevo, že nesouhlasíme s pochody nácků našimi městy. Ale moc slov jsme tehdy spolu neprohodili, nějak nebyl čas. A párkrát jsme si telefonovali. Už dlouho pořádně nevím, co a proč děláš, co Tě trápí, na co myslíš, proč chceš zpátky do politiky. A proč chceš znovu snášet ty nejapné, kruté a lživé útoky od hlupáků. Určitě máš své důvody, ale přesto se mi chce zeptat: Sváťo, máš tohle zapotřebí?
Věra Tydlitátová
Přesvědčivost našich nácků je obrovská
Kdo by se snad domníval, že naši neonacisté disponují nějakým mimořádně úderným argumentačním a intelektuálním potenciálem, měl by přemoci přirozený pocit hnusu a měl by zavítat na některé z jejich osvětových stránek, kde hnědí hošani velmi duchaplně, přesvědčivě a za pomoci vysoce odborné literatury poučují zejména mladou generaci o svých úžasných pravdách. Pokud nejste naladěni zrovna melancholicky a nepřepadne vás při čtení tragický smutek nad lidským pokolením, či dokonce náhlý záchvat nausey, jistě si užijete nejednu veselou chvilku nad kouzlem černého (či hnědého) – a hlavně nechtěného - humoru.
Věra Tydlitátová
Arogance mocných, aneb lhář na radnici
Je neuvěřitelnou drzostí, když úředník UMO Plzeň 3 Radim Lisenko, poté co hanebně nezvládl situaci a nepodnikl vůbec nic, aby zabránil pochodu neonaciostů Plzní, kterýžto plezír dávno profláknutého Václava Budeše přišel daňové poplatníky na několik miliónů korun, sám sebe ve Zpravodaji městského obvodu PLZEŇ 3 chválí slovy: „1.3. 2008 se uskutečnil pochod svolavatele Václava Bureše, jehož média označovala jako „pochod neonacistů“. Ačkoli mnozí účastníci mohou patřit k radikálním skupinám, na shromáždění nedošlo k žádnému nacistickému projevu, či k jinému jednání, které by kolidovalo se zákonem. Po skončení pochodu menší skupinka radikálních antifašistů (viditelně pod vlivem omamných látek) blokovala vozovku v Pražské ulici. Zásahem policie byl tento problém rychle vyřešen."
| předchozí | ... 3 4 5 6 7 8 9 | další |
