Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Zapomenutá velikost Přemysla Pittera

Když probíhala anketa o největšího Čecha, snad poněkud naivně jsem očekávala, že se mezi prvními objeví několik jmen, která jsou skutečně symbolem toho nejlepšího, čím český národ přispěl k světové duchovní elitě. Rozhodně bych mezi největší Čechy zařadila hluboce věřícího pacifistu a humanistu, zachránce dětí trpících následky války, skutečného Evropana v nejlepším smyslu toho slova, Přemysla Pittera. Dnes si připomínáme 113. výročí jeho narození.

Strom P.Pittera v Yad vashemV.Tydlitátová         Ano, jen málokomu dnes to jméno něco říká. Tak už to bývá, že ve světě, který je spíše tržištěm senzací a v němž je velikost měřena spíše profitem než profetií, je jeden z největších Čechů prakticky neznámý. Zajímalo by mě, kolik dnešních takzvaných „vlastenců“, ve skutečnosti šovinistů,  vůbec tohoto světově proslulého pedagoga, publicistu, politika a humanistického aktivistu zná (oni by jej ovšem nejspíš nazvali pseudohumanistou a vysmáli by se mu, nebo by jej proklínali jako multikulturalistu).

        Přemysl Pitter se narodil 21. června 1895 v Praze v křesťanské rodině. Jako dobrovolník se zúčastnil první světové války, při prožitku hrůz bojů se stal pacifistou a hluboce věřícím člověkem. Odmítl střílet na nepřítele a jen o vlas unikl trestu smrti. Od roku 1924 spolu se spisovatelkou a překladatelkou Pavlou Moudrou vydával časopis Sbratření a založil v Praze pobočku mezinárodní organizace Hnutí za mezinárodní smír. Byl zapojen i do Akademické YMCA a spolu s Emanuelem Rádlem do Ligy pro lidská práva. Náležel také mezi přední aktivisty Internacionály odpůrců války, která měla sídlo v Londýně. Propagoval abstinenci, vegetariánství a patřil k ochráncům zvířat. Jeho životním cílem bylo prosazování filosofie praktického křesťanství. Velkou péči věnoval trpícím a postiženým dětem. Už v roce 1924 založil družstvo Milíčův dům na pomoc dětem ulice Žižkova, stejnojmenný útulek se mu podařilo otevřít až v roce 1933. Během války se staral o židovské děti, v Milíčově domě a v Mýtě u Rokycan v takzvané „Zotavovně" se je snažil zachránit před odvozem do vyhlazovacích koncentračních táborů. Od září 1941 navštěvoval Přemysl Pitter židovské rodiny a mnoha lidem, kteří byli odvlečeni, posílal do koncentračních táborů potravinové balíčky a léky. V roce 1944, ještě během války založil Výbor pro pomoc židovským dětem po válce. Pitterova aktivní pomoc lidem v nouzi, jeho ryzí humanismus, odpor ke všem diktaturám a pošlapávání lidských práv měl světový ohlas a spolupracovali s ním i Albert Einstein a Romain Rolland. V roce 1938 pobýval v Londýně, ale neváhal riskovat zatčení a vrátit se do ohrožené vlasti. Jeho přítelkyní, spolupracovnicí a celoživotní oporou byla od roku 1926 spisovatelka Olga Fierzová, velká a ryzí osobnost, s níž vydával časopis Hovory s pisateli.

          Už po osvobození jako člen sociálně zdravotní komise České národní rady zachraňoval židovské, ale také německé děti z koncentračních a internačních táborů a vychovával je pak společně v ozdravovnách, čtyřech konfiskovaných zámcích - Štiřín, Olešovice, Kamenice a Lojovice. Pro svou ostrou kritiku strašlivých poměrů v internačních táborech, které byly po válce zřízeny pro „nepřátele lidu“, se dostal do ostrého a nebezpečného konfliktu s komunistickým funkcionářem L. Kopřivou. Ihned po únoru 1948 na něj začala důsledně dohlížet Státní bezpečnost a byla mu znemožněna jakákoliv činnost.  Nakonec bylo státní komunistickou mocí rozhodnuto Přemysla Pittera internovat v pracovním táboře v uranových dolech. Těsně před zatčením se Pittrovi podařilo v létě 1951 emigrovat do Západního Berlína. V letech 1951 - 62 působil jako kazatel a pečovatel v emigrantském táboře Valka u Norimberku. Od roku 1962 až do své smrti 15. února1976 v Curychu působil ve Švýcarsku. V emigraci pracoval v krajanském hnutí, byl prvním předsedou Společnosti pro vědy a umění ve Švýcarsku, ve vysílání Svobodné Evropy a byl publicisticky a literárně činný (Mystika křesťanství, 1921, Nové cesty mírové politiky, 1929, Pacifismus a obrana, 1931, Slovo boží dětem, 1947, Domovu i exilu, Londýn 1956, Oheň na zemi (1957), Na předělu věků (1959), Duchovní revoluce v srdci Evropy (Curych 1974), Nad vřavou nenávisti (1996).

           V roce 1975 Přemysl Pitter obdržel čestný doktorát curyšské univerzity, získal řadu vyznamenání a ocenění za svou humanitární, pedagogickou i literární činnost ve Spolkové republice Německo, v Izraeli a po 17. listopadu 1989 i doma, v Československu mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka. V roce 1995 bylo generální konferencí UNESCO 100. výročí narození Přemysla Pittera vyhlášeno za světové kulturní výročí. V jeruzalémském památníku Jad vašem je k poctě Přemysla Portera zasazen památný strom v Aleji spravedlivých.  

Literatura:

  • Pavel Kohn: Kolik naděje má smrt, L. Marek, Brno 2000.
  • Přemysl Pitter: Na předělu věků, Kruh přátel duchovní obrody, 1959.
  • Přemysl Pitter: Nad vřavou nenávisti, Kalich, Praha 1996.
  • Přemysl Pitter: Duchovní revoluce v srdci Evropy, Kalich, Praha 1995.
  • Přemysl Pitter: Život pro druhé, Paseka, Praha-Litomyšl 1998.
  • Tomáš Pasák: Život Přemysla Pittera, Ústav pro informace ve vzdělávání, Pedagogické centrum J. A. Komenského, Praha 1995.
  • Olga Fierzová: Dětské osudy z doby poválečné, Spolek přátel mládeže a družstva Milíčův dům, Praha 1992.
  • Olga Fierzová: Přemysl Pitter a jeho dílo, in: Nad vřavou nenávisti, Kalich, Praha 1996.

Vyznamenání Přemysla Pittera:

1964 - oficiální uznání izraelské vlády, jeho jméno bylo zvěčněno v Jeruzalémě na Hoře Paměti (Har ha - Zikaron), strom v Aleji spravedlivých
1973 - Záslužný kříž I. třídy Spolkové republiky Německo
1975 - čestný doktorát teologie curyšské univerzity
1976 - medaile in memoriam od společnosti sudetoněmeckých evangelických křesťanů Johannes Mathesius Gesellschaft
1991 - in memoriam Řád T. G. Masaryka

Reakce na obvinění ze strany ředitelství národní bezpečnosti odd.V.ref.3/c, 28. června 1946: http://www.praguecoldwar.cz/reakce_premysla_pittra.htm

Portrét: http://www.rokycany.diakoniecce.cz/poselstvi

Fotografie z Jad vašem: Věra Tydlitátová

Autor: Věra Tydlitátová | sobota 21.6.2008 7:42 | karma článku: 18,40 | přečteno: 1323x
  • Další články autora

Věra Tydlitátová

Válečná zranění

Na dohled od našich klidných domovů vybuchují rakety, umírají nevinní. Jsme svědky nepředstavitelných zvěrstev. Znala jsem pár lidí, kteří prošli válkou.

8.11.2022 v 10:21 | Karma: 8,60 | Přečteno: 124x | Diskuse| Miniblogy

Věra Tydlitátová

Alexandr Meň, světlo v temnotách smutné Rusi

Před třiceti dvěma lety 9. září 1990 byl zabit Otec Alexandr Vladimirovič Meň. Zatímco u nás je znám především v určitých kruzích duchovních a věřících, v Rusku je některými lidmi považován za svatého.

9.9.2022 v 9:50 | Karma: 11,96 | Přečteno: 289x | Diskuse| Ostatní

Věra Tydlitátová

Zklamaly elity národa?

Narazila jsem na zajímavou otázku, zda selhává elita národa, když se nechce postavit zlu ve společnosti. Že nechce jít do politiky...

16.8.2022 v 11:16 | Karma: 19,49 | Přečteno: 602x | Diskuse| Ostatní

Věra Tydlitátová

Putlere, blíží se březnové ídy

Když člověk trochu zná dějiny a myslím, že na vojenských akademiích se důležité bitvy také studují, vidí zajímavé příklady, ze kterých se asi Putler a jeho generálové zjevně nepoučili:

12.3.2022 v 17:03 | Karma: 29,86 | Přečteno: 932x | Diskuse| Ostatní

Věra Tydlitátová

Po volbách

Uvědomuji si, že vítězství demokratů ve volbách je dost vratké, ti voliči Ano, SPD a ani ti s tzv. propadlými hlasy nikam nezmizeli, naopak se mohou nebezpečně radikalizovat a sjednotit.

13.10.2021 v 11:33 | Karma: 19,54 | Přečteno: 998x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

Převrat v britské politice? Nacionalisté v průzkumech poráží vládní stranu

16. června 2024

Premium Do britských parlamentních voleb zbývají ani ne tři týdny a vypadá to na velký propadák vládních...

Past na mobil v ruce. Chorvatské radary řidiče vyfotí a rovnou mu pošlou pokutu

16. června 2024

Premium Řidiči cestující v létě na dovolenou do Chorvatska mohou být nemile překvapeni, když jim do Česka...

Čokoládová holčička osladila život v SSSR. Boj o svou tvář ale prohrála

16. června 2024

Seriál Kdo by neznal Aljonku. Nejslavnější ruská čokoláda je na trhu už téměř šedesát let a její věhlas...

Do konce měsíce výrazně zúžíme tým, slíbil Bartoš po volebním debaklu Pirátů

15. června 2024  14:30,  aktualizováno  22:39

Reformy vnitřního fungování a kampaní Pirátské strany je třeba provést do konce příštího měsíce....

  • Počet článků 427
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3208x
Jsem