Věra Tydlitátová
Rusko nás systematicky testuje, ustojíme to?
Dnes opět zaznělo důrazné a výrazně arogantní "varování" od ruských jestřábů: velitel ruských strategických raketových sil Nikolaj Solovcov řekl, že objekty americké protiraketové obrany (radar) v České republice a v Polsku (deset antiraket) a výhledově i jiné podobné objekty se mohou stát cílem pro ruské rakety. Moskva by tak údajně zajistila, že "nebude snížen potenciál ruského jaderného odstrašení."
Věra Tydlitátová
Dogmatický Václav Klaus a jeho nezodpovědnost
Ve víru žabomyších skandálů domácí politicko-šaškovské scény poněkud zapadlo ekologické extempore Václava Klause v Tokiu. Veselé postřehy Největšího Odborníka na Klimatologii již známe, ovšem po prezidentových oslavách potlačení politické svobody Gruzie ze strany Ruska zní jeho apely na uchování absolutních svobod lidstva poněkud pokrytecky. Je škoda, že ideologický balast zastírá i rozumné argumenty Václava Klause, nad nimiž by stálo za to se zamyslet.
Věra Tydlitátová
Svatba jen v kostele? Nemusela by být platná
V posledních dnech je značná část veřejnosti znepokojena možnými změnami v některých ustanoveních rodinného práva, tak jak jsou uvedeny v návrhu nového Občanského zákoníku. Jde zejména o § 547. Domyšleno do důsledků by přijetím nového znění došlo k omezení významu církevního sňatku, ne-li k jeho zneplatnění. Není divu, že se věřící lidé bouří, návrh bezesporu míří zpět směrem k pojetí silného (dozírajícího) státu, jak jej prosazovala totalitní komunistická ideologie.
Věra Tydlitátová
Jsme burani a jdeme do pekel?
Co se děje na domácí politické scéně v posledních dnech, mi hlava nebere. Vlastně se o to ani nechci zajímat. Poslanec Morava vydíral – nevydíral, zapleteni jsou do tohoto příběhu další, v ODS to bouří jako ve sklenici vody. Z pohledu normálního, prací a starostmi zavaleného člověka jsou to nejen strašné blbosti, ale i důkaz toho, jak nevážně nás vrchnost bere. A jací hlupáci a burani nás reprezentují. A burani k této vrchnosti vzhlížejí.
Věra Tydlitátová
Zvítězí v příštích volbách zrádci?
Koho volit? Tak už dnes otázka nestojí. Spíše koho nevolit. Existuje totiž reálná hrozba, že nepromyšleně zvolení zástupci nás zašantročí během několika let pod vliv Ruska. Z iracionálních důvodů nás totiž mnozí chtějí vytrhnout z Evropské unie, z NATO i z euroatlantické civilizace a postrčit nás na východ. Z rovněž iracionálních důvodů nacházejí tito potencionální zrádci národa nemalou podporu u frustrovaných voličů.
Věra Tydlitátová
Outlocitnost fašistů, nacistů, ba i těch rusofilů. Pozor, novináři!
Tak nám jde do voleb rasistická (neofašistická) strana. Je ovšem velmi outlocitná a dbalá na to, aby se o ní mluvilo něžně. Pozor, žurnalisté, hlídací psi demokracie, redaktoři a novináři, kolegové slova, poslechněte si jejich jednoznačnou hrozbu: "Žádáme tímto všechny novináře, komentátory, diskutéry kdekoli a kdykoli, všechny zainteresované, kteří měli, mají či míti budou potřebu hovořit o Národní straně, aby hovořili – a již to zde bylo řečeno mnohokráte – o krajní pravici, integrálních národovcích, konservativně tradicionalistické straně, ano, ale ne o extremistech!"
Věra Tydlitátová
Lubomír Zaorálek žije v paralelním vesmíru?
Na svém blogu a také na Neviditelném psu se včera vyjádřil pan Zaorálek v článku "Gruzie do NATO nepatří" zcela jednoznačně, poté co pochválil občanskou aktivitu v období od srpna do března 1969: "Když hledám, co navazuje na tehdejší vlnu občanství, tak ji nejspíš vidím v těch čtyřech stech tisících podpisů, které odmítají umístění americké základny v České republice. To jsou ti, kteří odmítají přijmout, že nemáme právo na vlastní názor a rozhodování, tvrdí, že jsme příliš malí a bezvýznamní, a proto některé věci dělat proto "musíme", protože jsou za nimi "velké zájmy"."
Věra Tydlitátová
Národnost: Člověk
Je zvláštní, jak se v poslední době, zvláště s letošním srpnem a z různých důvodů dostává do popředí taková těžko uchopitelná kategorie, jakou je národ. Lze vůbec hovořit o jakémkoli národě, aniž bychom paušalizovali? A co takoví ti samozvaní mluvčí národa toho či onoho?
Věra Tydlitátová
Podávejte trestní oznámení, Václav Klaus u mne skončil
Věřte, nebo nevěřte, pana prezidenta Klause jsem donedávna brala s velkou dávkou tolerance a ještě větší dávkou lhostejnosti. Teprve jeho výpad vůči Gruzii mi otevřel oči. A možná ještě více mi otevřelo oči zjištění, jaké podivné existence jej vehementně a zapáleně hájí a obdivují.
Věra Tydlitátová
Ententýky, aneb kdo další půjde z kola ven? Pobaltí? Ukrajina?
Pobaltské země, Polsko a Ukrajina, země, na které občas hledíme skrz prsty, ukázaly nyní zcela zřetelně světu, co si myslí o ruské zahraniční politice, či spíše ruském zahraničním strašákování. Ne tak my. My, tak hrdí na svou příslušnost k Západu, k Evropě, ve svých očích nadřazení těmto východním státům, zařadili jsme se k buranským patolízalům Kremlu.
Věra Tydlitátová
Je Václav Klaus mým prezidentem? Je tento národ mým národem?
Dvě zprávy hned po probuzení: "Za válku může Gruzie, myslí si Klaus" a "Češi pochybují o roce 1968" na portálu Lidovky.cz mě naladily do šediva. A přičtu-li poslední nepodepsané vzkazy v elektronické poště, v nichž mimo jiné kdosi píše: "Táhni z této země, nevyjadřuj se k Čechům, nemáš na to právo, když jsi Židovka...," začínám vnímat své okolí nějak nově. Tak tohle je můj domov?
Věra Tydlitátová
Český národ na rozcestí – opět?
Kromě dvou vysokých politiků, Karla Schwarzenberga a Mirka Topolánka, kteří zatím snad jako jediní vyřkli jednoznačné slovo, česká politická reprezentace k událostem v Gruzii buď mlčí, nebo se vyjadřuje neslaně nemastně. Jak jdou dny, ukazuje se stále zřejměji, že Rusko zcela vědomě a nepokrytě obsazením sousední suverénní země vysílá varovný signál také do Střední Evropy. Proč mlčí i náš prezident?
Věra Tydlitátová
Gruzie, aneb když už je smutno, tak se aspoň zasmějeme
V posledních dnech nemáme mnoho důvodů ke smíchu. Ruská anexe Gruzie založená na chatrné zámince ochrany zájmů Osetinců, ve skutečnosti Rusů nasáčkovaných do osetijské oblasti, štěkot proruské kolony v Čechách, ušmudlané olympijské hry, bezradnost a bezbarvost naší politiky: odkládání řešení problémů doma a uvolňování prostoru bezpráví, navenek pak taktika mrtvého brouka. Někteří naši politici jsou čestnou výjimkou a nemlčí. Je jich málo.
Věra Tydlitátová
Zrušte olympijské hry
Když ve starém Řecku začaly olympijské hry na počest bohů, zejména Dia, utichly všechny zbraně a alespoň po dobu těchto všeřeckých náboženských slavností zavládl mezi bojujícími obcemi mír, ekecheiría. Také zakladatel novodobých olympijských her Pierre de Coubertin měl na mysli podobné ideály: namísto řeči zbraní závody, namísto šíření smrti oslava síly rovnoprávných soupeřů a jejich oddanosti vlasti a bohům.
Věra Tydlitátová
Asi budu volit ODS
Do voleb je ještě daleko, i když i to je relativní. Donedávna jsem byla rozhodnuta tentokrát k volbám ani nejít, využít práva nevolit. Koho taky, že? Ale události posledních dnů i diskuse s mnohými spoluobčany včetně diskutérů na blogu mi celkem pomohly. Díky, milí čtenáři. Ano, budu volit ODS.
Věra Tydlitátová
Ruský medvěd v Gruzii
Blíží se výročí pro náš národ až příliš bolestivé a neměla jsem v úmyslu přidávat další slova k tomu, co bude ještě napsáno. Ani nyní nechci setrvávat u vzpomínek na okupaci Československa sovětskou armádou. Když jsem jako dítě viděla vojáky střílející z tanků, vnímala jsem je jako ne-lidi. Když jsem nedávno tento traumatický zážitek připomněla, moje expresivní vyjádření reflektující dávný dětský strach, bylo zde interpretováno jako rasismus. Přesto se k tématu medvěda vracím.
Věra Tydlitátová
Zbabělejší než zbabělý? Jak jej nazvat?
Bývalo zvykem používat pro označení jistého typu přízemního, pohodlného, zbabělého a vyčůraného oportunisty, takového Pana Broučka, označení měšťák či maloměšťák, Jan Werich použil označení MČČ (malý český člověk) a jistě bychom našli i jiná slova označující tento fenomén. Přiznám se, že se mi nelíbí žádné z nich.
Věra Tydlitátová
Neonacistická akce se obešla bez konfliktů
Takto zní téměř každý závěr zprávy o jakékoli neonacistické akci v našich zemích. "Neonacistické setkání v Horním Dolaníně nahlášené jako pokojný průvod k uctění památky válečných hrdinů skončilo včera večer podle posledních informací bez incidentů." čteme každou chvíli ve zprávách.
Věra Tydlitátová
Vlastenci, nebo šovinisté? O lidech, psech a o konečném řešení
Někteří z čtenářů se mě ptali na můj názor na vlastenectví. Vzhledem k tomu, že slovo "národní" je stále módnější, zachtělo se mi o věci trochu popřemýšlet.
Věra Tydlitátová
Nesnesitelná lehkost ideologie
V poslední době jsem napsala několik článků, které se tak či onak týkaly buď společenských problémů, nebo politiky. Nebyl to záměr, prostě se ta témata nabídla sama, jak šly dějiny. A díky zpětné vazbě od čtenářů mám další téma: ideologizace myšlení.
Věra Tydlitátová
Hledám věrohodnou pravici
Každá fungující demokracie potřebuje svou silnou, sebevědomou a slušnou pravicovou stranu, která by hájila tradiční hodnoty společnosti. Typickým představitelem takového pravicového politika je pro mne gentleman, který je finančně nezávislý, a tedy neúplatný, zkušený, vzdělaný na prestižních školách, kultivovaný a statečný. Nebojí se dělat nepopulární věci. Čili někdo, koho u nás veřejně téměř nevidět.
Věra Tydlitátová
Hledám věrohodnou levici
Přestože se občas vyjadřuji razantně, mám jisté pochopení pro politiky, kteří se alespoň trochu snaží nesklouznout k lacinému populismu a extrémismu. Vím, že to představitelé ani ČSSD, ani ODS nemají lehké. Proto jsem se zatím nepřipojila k jejich zlehčování, ba urážení, i když mě občas pánové z obou stran pěkně namíchnou.
Věra Tydlitátová
Ruský medvěd řve, poděláme se?
Reakce Ruska na podepsání smlouvy o postavení radaru americké protiraketové obrany, kterou včera uzavřela v Praze Condoleezza Riceová a Karel Schwarzenberg, na sebe podle očekávání nedala dlouho čekat. Báťuška v Moskvě nerad vidí, když si „jeho národy“ dělají, co je napadá. O suverenitě střední Evropy má poněkud originální vlastní představy.
Věra Tydlitátová
Koule na Brdech mi nevadí, víc mi vadí lidská blbost
Nemohu pochopit, jak je možné, že po drastických zkušenostech s vražedným sovětským diktátem po válce, s ruskou (pardon sovětskou) okupací naší vlasti před čtyřiceti lety a s následným dusivým objetím Moskvy může tolik českých lidí ještě pochybovat o potřebě vybudovat funkční obranu naší republiky.
Věra Tydlitátová
Proč ty štráchy? Zvolme rovnou císaře!
Tak zase máme na stole otázku přímé volby prezidenta. Upřímně řečeno, mám dojem, že na stole byla tato otázka už víckrát, než by bylo potřebné, vždycky to skončí nějakými těmi moudrými rozklady, co by z toho všechno vyplývalo a co naopak vůbec ne. Politické strany různých barev vypouštějí bubliny přímé volby hlavy státu vždy, když potřebují trochu pošmajchlovat již apatické voliče. Také různé ministraničky halasně a plamenně volají po tomto samospasitelném institutu.
| předchozí | ... 3 4 5 6 7 8 9 | další |
