Pletete si fašisty s nácky? Aneb jak třídit odpad

Slečna Edelmannová se rozčiluje, že si její milovanou stranu a její ostré rasisticky naprogramované hošany lidé soustavně pletou s nacisty. Levice se rozčiluje, že si její program pleteme s programem pravice, pravice se rozčiluje, že ji pokládáme za levici. Ach jo. Náš národ je tak málo politologicky uvědomělý! A je tak nevděčný! Namísto aby líbal ruce svým milovaným samozvaným vůdcům, kteří to myslí tak upřímně, jen se pitvoří a pošklebuje. Pak takové poťouchlé sebrance zkuste vládnout!

Takhle se sami prezentují

           U nás je to totiž tak, že takzvané pravicové strany ve skutečnosti realizují ve vládě dosti levicový, rozuměj populisticko-rozhazovačný, program jen lehce obarvený pravicovou rétorikou. A levicové strany se svojí narudlou rétorikou, aby se to nepletlo, okrádají chudé a dávají bohatým s neomylným sociálním cítěním řeznického hafana. Jak se v tom má  prostý volič sakra vyznat? To má každý studovat politologii, aby mohl jít k urně a dát odpovědně svůj hlas té správné partaji? A pak do toho ještě ty debaty, zda je nacismus levicový nebo pravicový. Joj, to je vášní! Nazvěte nácka pravičákem a hned vám rozbije ústa. Nebo naopak? Už ani nevím. Skoro v každé debatě o extrémismu se nakonec dojde na subtilní definice, namísto aby se někdo konečně odhodlal tuhle špínu z našich měst vykopat. Protože upřímně řečeno - pakáž jako pakáž.

           Víte, tyhle spory jsou ve skutečnosti zajímavé pouze pro ony strany a extrémisty, normální člověk se spíš ptá, kdo mu jde po peněžence nebo po krku. Dělení na levici a pravici vzniklo v době Napoleóna a bylo čistě mechanické – lidé se stejnými názory si sedli k sobě a pak se dalo poznat jejich smýšlení podle toho, kdo kde seděl. Později se objevilo několik modelů pravice a levice, přičemž se tyto definice natolik proměňovaly, že mnohdy to, co je dnes levicové, bylo pravicové a naopak. Navíc se liší hodnoty pravice a levice v oblasti ekonomické od oblasti lidskoprávní a filosofické. Má to někdy legrační důsledky - jeden vypasený a vypečený komunista z našeho města, který dlel ve Straně rodné, matce živné až do Sametu, náhle jako asi poslední z lidu pochopil, že tady bude cestička ke kariéře poněkud zarubaná. I rozhodl se založit si pravicově-liberální stranu. Velmi plamenně do ní láká členstvo, zatím je v ní asi jen on sám, ale jeho naděje na měkké křeslo pod tlustým zadkem umírá poslední. Pravice, levice, vsjo rovno, jen když to sype. Teď ten dobrý muž spílá bývalým disidentům a chartistům do komunistů a levičáků, aby se jeho pravicová standarta pěkně na sluníčku skvěla a aby si náhodou někdo nezačal vzpomínat... Mnozí lidé již dnes dělení na pravici a levici ani neuznávají. Takže suma sumárum, často se vedou spory ne proto, že by ta otázka byla tak důležitá, ale proto, aby se skutečné problémy zakryly a zamluvily.  

           My tady v Čechách a na Moravě máme draze vykoupenou, starou a dobře uleželou zkušenost, že krásné kecy o vlasti, národu, sociální spravedlnosti,  právu na práci, rovnosti všech lidí, nových zítřkách a podobných vznešenostech vypouštejí z huby povětšinou cyničtí darebáci, kteří se nám pak po převzetí moci jen chechtají ve svých vilách.  Mají nás za idioty, přátelé,  řídí se heslem: dejte těm blbečkům pár pěkných frází, naslibujte jim to, co chtějí, a pak je pošlete k čertu. Na prostý lid musí být přísnost, my aparátčíci, nadlidi, papaláši, diktátoři a vůbec zástupci pracujícího lidu, vlasti, čisté rasy a národa, to víme nejlépe. A komu se to nelíbí, pryč s ním: z práce, ze země, do vězení... Někdy i na popraviště, že? Vzpomínáte?       

            Jestliže se naši moderní fašisté pohoršují, že si je lidé pletou s nacisty, můžeme jim jen vzkázat: chováte-li se stejně jako nacisté, nedivte se. Vaše kampaně jsou od jejich nerozlišitelné: urážky kohokoli, rasismus, hulvátství, šovinismus, porušování zákona, vyhrůžky. Myslíte si, že vaše budoucí oběti budou detailně zkoumat, kdo je bije a vyhání z vlasti? Víte, pronásledovaní lidé mají trochu jiné starosti. Rána od bolševika, nacisty, fašisty a vůbec kohokoli bolí stejně. Váš vztah k nacionálně socialistickému Německu nám může být ukradený, fašistická Itálie byla taky pěkný humus. A fašistické Čechy by byly jen nevlídnou žumpou nevhodnou k životu. To si lidé, kterými vy hluboce pohrdáte, ti obyčejní voliči navzdory své politické nevzdělanosti a malému smyslu pro detaily velmi dobře uvědomují a nenechají se zase znovu opít rohlíkem. Pravice, levice, bolševismus, nacismus, fašismus, jděte se vycpat! To jsou jen vaše problémy. My voliči bychom si raději měli pevně držet jednou rukou peněženku a do druhé ruky si vzít pořádnou těžkou hůl na všechny vyžírky a demagogy.