Lenka Pokorná
- Počet článků 219
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 888x
Seznam rubrik
Lenka Pokorná
Setkání v Mariánských Lázních
Mariánské Lázně byly a jsou oblíbeným místem různých celebrit. Celebritou byl Johann Wolfgang Goethe, britský král Eduard VII., Miroslav Horníček, celebritou je spisovatel Vladimír Páral i Jiří Paroubek. Ale se žádným z nich jsem se v Mariánkách nesetkala.
Lenka Pokorná
Romantika kolem Mariánských Lázní
Okolí Mariánských Lázní připomíná tak trochu krajinu někde na konci světa. Rašeliniště v Kladské, zámek Kynžvart a hrad a zámek v Bečově nad Teplou, to jsou romantická místa, která jsem milovala už jako dítě. Protože jsme s rodiči nejezdili k moři, naši neměli auto ani chatu a zdálo se jim lepší, jezdit s námi do hotelu nebo chatiček v nejkrásnějších místech Čech, než pod stan někam do Bulharska, měla jsem možnost poznat proměny krásných míst od šedesátých let 20. století.
Lenka Pokorná
Cestování do Mariánských Lázní – dávné stezky
Vždycky když jedu do Mariánských Lázní, zdá se mi, že mezi Plzní a Mariánskými Lázněmi skoro nikdo nežije. Pocit skoro úplně opuštěné země mám i mezi Prahou a Karlovými Vary. Na východ, západ i sever od Prahy jsou všude vesničky velmi blízko u sebe a spousta historických měst. Ale první větší historické město západním směrem za Plzní je až Cheb, a mimo to je tu jen několik nynějších nebo bývalých lázeňských měst a nyní skoro opuštěných malých městeček a vesnic.
Lenka Pokorná
Návštěvy v Mariánských Lázních – díl první
Mariánské Lázně jsou moje oblíbené místo. Byli jsme tu s rodiči poprvé na dovolené, když mi byly čtyři roky a potom ještě několikrát. Jezdím sem ráda dodnes, vždy jednou za pár let. Od dětství mám ráda atmosféru lázní, ten „velký svět“ v malém městě, stovky lidí z ciziny, které tu člověk potkává a kteří na rozdíl od Prahy nespěchají většinou ve skupinách po čtyřiceti za průvodcem s deštníčkem, aby stihli všechny ty památky, které je třeba si odškrtnout, ale procházejí se a v létě sedávají na lavičkách nebo v kavárnách (to i v zimě).
Lenka Pokorná
Moskva, květen 1987
Před třemi týdny vybuchla bomba na moskevském letišti Domodědovo. Ráda bych se do tohoto města zase jednou podívala, a samozřejmě vím, že riziko je součástí našeho života, ale asi tu cestu ještě odložím. Ale aspoň jsem si vzpomněla na dobu před čtyřiadvaceti lety, kdy jsem Moskvu navštívila. Byl to pro ni i celý tehdejší Sovětský svaz významný rok.
Lenka Pokorná
Když mi bylo sedm, zamilovala jsem se do Tutanchamona.
Kniha Zlatý faraón patřila mezi tři knihy, které mi maminka přinesla domů na začátku toho školního roku, když jsem nastoupila do druhé třídy. Rodiče si nemohli dovolit mi knihy pořád kupovat a tak mě přihlásili do knihovny. Knihovna pro děti byla tehdy v suterénu malého domku na rohu kousek od školy.
Lenka Pokorná
Řím – sladký život
Román Andělé a démoni od Dana Browna jsem nečetla. Když jsem se rozhodla, že před vánoci v roce 2009 pojedu do Říma, chtěla jsem se na cestu připravit a literární průvodce mi připadal jako zajímavá alternativa, ale jako obvykle jsem to nestihla. A tak jsem musela hledat své vlastní příběhy.
Lenka Pokorná
Co si už nepamatuji – první cesta do Sudet
Byly mi tři roky. První velkou cestu jsem už měla za sebou, ale to byla cesta velká jenom pro roční holčičku – vezli mě v kočárku z jedné pražské čtvrti do druhé, když jsme se stěhovali z malého bytu na Žižkově do rodinného domku, který patřil tatínkovým rodičům, jejichž jeden z nájemníků souhlasil s výměnou jejich minibytu v domku za trochu větší byt v žižkovském činžáku.
Lenka Pokorná
Co si ještě pamatuji - Malta – ostrov v moři
Od dětství jsem měla opakovaně jedno předsevzetí: psát si deník. Bylo to rozhodnutí hlavně na základě dětských knížek. V knihách si každá pořádná dívka psala svůj deníček, kde popisovala co dělala, s kým mluvila a kdo ji navštívil. A potom ho schovávala, aby se popsaná tajemství nedostala na světlo světa. Ale já jsem měla vždycky jen tu snahu, která mi nikdy nevydržela déle, než pár dnů.
Lenka Pokorná
Cestování jako život - podklady
Psát o cestování jsem chtěla už jako malá holka. Vždycky jsem zkoušela začít, ale nikdy jsem moc dlouho nevydržela. Tak mi ze spousty výletů, dovolených s rodiči, zájezdů s cestovkami, služebních i jiných cest zbyly jenom velmi omezené vzpomínky a pár fotek.
Lenka Pokorná
Jak na Nový rok, tak po celý rok
Symboly, obřady, pravidla, předsevzetí. Řada z nás si plánuje, že svůj život změní, nebo aspoň vylepší. A určitě je ideální začít životní změnu ve chvíli, kdy se stejně něco mění nezávisle na naší vůli, což Nový rok určitě je. Takže si slibujeme, že od prvního ledna přestaneme kouřit (ve Španělsku mají teď krásnou šanci) nebo se pokusíme změnit svou postavu, svou práci, postavení v zaměstnání nebo vztahy.
Lenka Pokorná
Londýn – město a lidé
Už jsou to tři týdny, kdy jsem byla v Londýně a zítra je Štědrý den. Na rozdíl od tisíců lidí, kteří chtěli z Londýna odletět tento týden, my jsme měli štěstí, že letiště fungovalo a nemuseli jsme trávit několik dnů sledováním odletových tabulí s nápisem „Cancelled“.
Lenka Pokorná
Mileniumbridge - fotoblog
Londýnské centrum je asi nejhezčí za tmy. Světla zvýrazní siluety, déšť zvýrazní odlesky. Světlo je život. Jak asi musel vypadat Londýn před sto lety, bez výškových budov kromě věží kostelů, zahalený smogem ze spalování uhlí ve spoustě krbů?
Lenka Pokorná
Londýn – moderní město
Jsem velký fanoušek Agathy Christie a především jejích detektivek s Herculem Poirotem. Televizní seriál, který u nás již několik let vysílají postupně různé stanice, ukazuje mimo jiné úžasné příklady britské architektury. Právě doba, kdy se tyto příběhy odehrávají, dává možnost ukázat dobu, ve které vznikaly elegantní vily i velké obytné domy.
Lenka Pokorná
Londýn – historické město v zimě
V Londýně nebyli zvyklí na sníh a mrazy. Ale letos jim nezbývá nic jiného, než se adaptovat. Bude potřeba dovézt další zásoby soli a hrabla určitě také budou zajímavý artikl. Tak jako na konci prvního týdne v prosinci, o kterém píšu, je nyní v Londýně opět sněhová kalamita. Uzavřena jsou letiště Heathrow a Gattwick.
Lenka Pokorná
Londýn pod sněhem
Druhého prosince tohoto roku, poté, co už odpoledne předchozího dne začalo ve většině Evropy husté sněžení, jsem odlétala do Londýna. Pražské letiště bylo pokryté asi třiceti centimetry sněhu a tak jsme se obávali, zda vůbec odletíme. Stalo se to sice se zpožděním a po různých operacích, které bylo nutno v rámci bezpečnosti podniknout, ale nakonec byla dobrodružnější cesta na letiště, než vlastní let.
Lenka Pokorná
Drážďany 17. listopadu 2010
Sedmnáctý listopad 2010. Byla středa, státní svátek. Dvacáté první výročí dne, kdy nám začínal nový život. Středa, polovina pracovního týdne. Již dva týdny předem jsem se rozhodla, že tento den využiji k návštěvě města, které je Praze nejbližším velkým zahraničním krásným historickým městem. A zcela neplánovaně to byl také den, kdy jsem opravdu potřebovala vyjet z Prahy, abych nemusela naštvaně myslet na to, že se právě konstituovala nová městská demokraticky zvolená vláda. Ale já jsem gynekologa, který ale opravdu moc chtěl být starostou, nevolila.
Lenka Pokorná
Cesta do Itálie – den sedmý – Ravenna, město mozaiky
Ravenna leží několik kilometrů od moře, v deltě Pádu, nejdůležitější řeky Itálie. Už za císaře Augusta tu vznikl přístav a několik set let byla Ravenna hlavním městem Západořímské a potom Gótské říše. A v té době zde vznikly stavby, díky jejichž mozaikové výzdobě patří Ravenna k městům na seznamu UNESCO.
Lenka Pokorná
Ráno po sezóně - pláž v Rimini - Fotoblog
K moři většinou jezdíme v létě nebo do míst kde zrovna léto je, i když u nás zrovna není. Moře v létě všichni známe. Ale já jsem si vždycky představovala, jak asi vypadá moře v zimě, když je zamrzlé a na pláži leží sníh. Nemyslím snad přímo moře v Arktidě nebo u Antarktidy, ale třeba jen na Baltu. V Rimini končí sezóna už v polovině září. Začátkem října jsou už skoro všechny hotely zavřené. Na pláži se procházejí pejskaři a trénují běžci. Ale pro nás vnitrozemce ....djó moře.
Lenka Pokorná
Cesta do Itálie – den šestý – Stát ve státě
Možná teď budete očekávat esej o fungování italské mafie. Na to si ale zatím ještě moc netroufám. I když jsem už před třemi lety v Neapoli viděla ty hromady odpadků, až po návratu domů jsem zjistila, že i odpadky mohou být předmětem nelegálního podnikání. Takže o mafii až někdy jindy, nicméně uvnitř Itálie jsou ještě jiné státy. Třeba Vatikán, nebo San Marino, které jsme navštívili šestého dne popisované cesty.
Lenka Pokorná
Gubbio a Urbino - fotoblog
Itálie je velká a krásná země, země s krásnou přírodou, historickými městy i moderní architekturou, země, kde lidé mají smysl pro krásu, ať už je ten smysl pro krásu vrozený a nebo získaný tím, že místní děti se už od dětství učí kráse rozumět. Ale italský stát podle toho, co čtu v tisku, na tom není moc dobře. Na rozdíl od italské mafie. Jak na tom asi budeme my, až budeme v EU tak dlouho jako Itálie, zakládající člen této organizace?
Lenka Pokorná
Cesta do Itálie – den pátý – Gubbio a Urbino
Podzim je doba, kdy bývá dobrá viditelnost. Platí to nejenom co se týče počasí. Po létě, kdy nám horko brání myslet, se na podzim vášně ochlazují a jsme často schopni vidět i to, co při 40 stupních nevidíme. To platí samozřejmě nejenom v Itálii, ale snad i u nás.
Lenka Pokorná
Spello, Spoleto a Todi - Fotoblog
Ta tři městečka ve středu Itálie obývají lidé. Jezdí Fiátky i většími auty úzkými strmými uličkami, ve kterých bych já určitě i to nejmenší auto odřela. Mají na hlavních náměstích zadarmo připojení k internetu, které nám většina starostů také slibovala. Jezdí na kolech do hor a chodí pěšky do poutního kostela. Sedí u kávy v kavárničkách....
Lenka Pokorná
Cesta do Itálie – den čtvrtý – městečka na kopcích
Vyčasilo se a ráno bylo úplně jasno. Den jako stvořený pro výlet po krásných městečkách. Pravda je, že komerční zájezdy, vedené snahou „udělat“ v co nejkratší době co nejvíce pamětihodností, moc nesvědčí tomu, co Umbrie vyžaduje, aby si ji člověk vtisknul do paměti, totiž dostatku času na prožití místa.
Lenka Pokorná
Cesta do Itálie – den třetí - Perugia
Místní úřednice jezdí do práce na růžovém mopedu. I když Perugia je krásné historické město, je vidět, že je to i město moderní. Má etruské, římské i středověké památky, univerzitu, skoro pět set let starou Akademii výtvarného umění, kde by určitě vyučoval Rafael, kdyby nebyl umřel tak mladý, a moderní architekturu. Koná se tu festival čokolády, který zítra, tedy 24. října 2010 končí a jezdí tu MiniMetro, kvůli festivalu o hodinu déle, než obvykle.
| předchozí | ... 3 4 5 6 7 8 9 | další |
