Lenka Pokorná
- Počet článků 219
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 888x
Seznam rubrik
Lenka Pokorná
Metat blesky
Řekové se snaží zachránit. V takovém případě se říká „Ať jim dopomáhá Bůh“. Ale řečtí předkové kromě demokracie vymysleli také nejsympatičtější božstva, která v Evropě kdy působila.
Lenka Pokorná
Trojský kůň
Trojský kůň je symbolem pro vetřelce, kterého vpustíme do svého domu a přitom si nechceme uvědomit, že se k nám vtírá, aby nás zničil. Varování zkušenějších a opatrnějších nedbáme, a tím můžeme způsobit zánik bohatého státu.
Lenka Pokorná
Brusel
Toto není politický článek, stěžující si na to, jak nám ti (naši) úředníci v Bruselských Institucích zase komplikují život.
Lenka Pokorná
Nejen rododendrony (fotoblog)
Když jsme byli děti, jezdívali jsme s rodiči a někdy i s babičkou vždycky v květnu do Průhonic. V květnu obvykle kvetou rododendrony a nikde kolem Prahy jich nebylo víc, než v průhonickém parku.
Lenka Pokorná
V Karlových Varech jeho socha zatím není
Tento rok, 25. dubna, vzpomínala Turecká republika dvě stoletá výročí, vztahující se k první světové válce, ve které tento stát ještě neexistoval. To první je stoleté výročí vítězné bitvy o vstup do Černého moře u poloostrova Gallipoli, kde Osmanská říše porazila britská, australská a novozélandská vojska a to druhé je výročí zahájení etnického sjednocování do té doby mnohonárodního osmanského státu pomocí likvidace největší národnostní menšiny národa Arménů.
Lenka Pokorná
Černobílé jaro – fotoblog
Jaro je celé barevné. Příroda se snaží zaujmout, aby mohl vzniknout nový život. Protože můžeme, snažíme se barevnou krásu, která vydrží jen omezenou dobu, zachytit na fotografiích. Většinu času ale fotografie uměla zachytit jen černou a bílou. A pravda je, že jarní květy jsou krásné, i když jejich barvu nevidíme.
Lenka Pokorná
Cesta do Drážďan tam a zase zpátky - fotoblog
Na rozdíl od našeho pana prezidenta, nenávidějícího německý jazyk, vděčného ruským vojákům za to, že se tento jazyk nemusel učit, já jsem se německy učila už jako dítě docela dobrovolně. Pravda, jsem o dost mladší, než náš prezident, ale on válku také moc nepamatuje. A jako všichni studenti němčiny za dob, kdy Němci byli rozdělováni na ty „hodné“ a „méně hodné“ (ale jako malé dítě jsem nikdy nechápala, kteří jsou kteří), jsem využívala možnosti potrénovat své jazykové znalosti v praxi v nejbližším velkém městě, tedy v Drážďanech.
Lenka Pokorná
Opuštěná vesnice
V průběhu historie lidstva bylo opuštěno a následně zaniklo nejen mnoho vsí, ale i větších měst, úplně zanikly i státy. U mnoha z nich nevíme, proč je jejich lidé opustili (ale kupodivu až na výjimky, jako jsou Pompeje, tato sídliště skutečně opuštěna byla). U mnoha z nich to víme, nebo aspoň někteří z nás znají pravdu. Někdy je ale názor těch, kteří museli odejít, odlišný od názoru oficiálního.
Lenka Pokorná
Řecko – historický fotoblog
Řecko má potíže. Většina z nás si toho moc nevšímá a tak vlastně nevíme, jak dlouho už tahle země, ve které většina Čechů už nejméně jednou byla, ty potíže má.
Lenka Pokorná
Nový rok s Čínou
V Asii se Nový rok slaví v různých zemích v různou dobu, ale u nás se na Staroměstském náměstí v Praze slavil čínský Nový rok letos poprvé. Výzdoba byla roztomilá, na pódiu se střídaly čínské soubory a památkáři si stěžovali. Nicméně poté, co Prahu zaplavili čínští a korejští turisté, kteří tento svátek slaví a poté, co náš pan prezident spojil krtka s pandou, máme důvod si na čínskou výzdobu v centru Prahy zvykat.
Lenka Pokorná
Drážďany kdysi a později (obrázkový blog)
Před pár týdny jsem doma našla zbytek skládačky, která obsahovala rytiny nějakého města z doby kolem roku 1900. Protože jméno města chybělo, chvíli mi trvalo, než jsem přišla na to, části jakého města jsou zobrazeny. Jsou to Drážďany.
Lenka Pokorná
Konec křesťanské země
Kdysi existovala Římská říše, která byla ve své době tak velká, že ovládala celé Středomoří, Británii, Malou Asii. Byla tak velká, že se nedala zvládnout, protože se v ní nacházeli různí lidé a národy a každý měl své zájmy. Největší rozlohy dosáhla údajně v roce 117. Aby stát udržel své hranice, začal velmi investovat do armády a vojáků. Řím bojoval s Germány na severu a s Peršany na Východě, inflace stoupala a císař Konstantin prohlásil křesťanství za jedno z oficiálních náboženství. To bylo ve čtvrtém století. Tehdy byla říše také rozdělena na dvě části – východní a západní.
Lenka Pokorná
Spasitelé
Jako studentka a průvodkyně jsem moc nechápala, proč mým turistům ze Sovětského Svazu bylo vždycky pochopitelnější, že na programu mají návštěvu Lidic nebo pohřebiště sovětských vojáků na Olšanských hřbitovech, případně památníku Slovenského národního povstání v Banské Bystrici, než návštěvu Národní galerie na břehu Dunaje v Bratislavě nebo gotické katedrály v Košicích.
Lenka Pokorná
Labutí píseň roku 2014 (fotoblog)
Labutě prý krásně zpívají až na konci svého života. V průběhu života jsou na rozdíl od ostatních kachen spíše nemluvné. Lidé, s výjimkou některých zvláště zpěvných národů, k jakým v dobách minulých patřili i Češi, zpívají obvykle jen po požití alkoholu, což se v našich krajích koncentruje hlavně do posledního dne v každém roce.
Lenka Pokorná
(N)ostalgie
Toto slovo prý původně znamenalo chorobný stesk po domově, dnes ho používáme jako výraz pro stesk po minulosti, po tom, co možná bylo dřív běžné, tehdy jsme si toho nijak necenili, ale dnes to v nás vyvolává vzpomínky na dobu, kdy jsme byli mladí a tedy dnešek byl ještě před námi.
Lenka Pokorná
Křest svatého Vladimíra
Dávná historie má jednu velkou výhodu nejen pro historiky, ale i pro politiky. Existuje tak málo podkladů, že každý si může ty existující vykládat podle svého. Některé národy jsou nebo byly spíše grafomany, ale co je napsané, nemusí být objektivní pravda, a některé zase neměly pocit, že je nutno cokoliv zaznamenávat.
Lenka Pokorná
Doba ledová
Taková kalamita, jako přišla toto pondělí, nebývá každý rok. Vlastně nepamatuji, že bych něco takového zažila kdykoliv ve svém životě a že už jsem na světě docela dlouho. Večer jsem šla domů a na větvičkách už namrzal déšť. Ráno nás rozhlas informoval, že nikde v Česku nejedou tramvaje. To je sice nepříjemné, ale já bydlím nedaleko od metra, takže se nic nedělo. Ale přesto, že doprava do práce nebyla problém, zdržela jsem se.
Lenka Pokorná
Proč nám náš aktuální pan prezident musí každý den „zvedat mandle“
Byla to úplná náhoda, že jsem se tehdy 25. srpna 1989 večer dívala na televizi. Ale stalo se to. Tehdy byl rozhovor neznámého Miloše Zemana, představeného panem redaktorem jako člen Světové prognostické společnosti, velkou provokací, I když se s kritikou minulých dob už počítalo a o tom, že na tom naše hospodářství není nejlépe, jsme všichni věděli, rozhovor byl dosti šokující. Asi jen málo z nás napadlo, že ten člověk bude za pětadvacet let naším prezidentem.
Lenka Pokorná
Kateřina Veliká ve Valticích
Lednicko-Valtický areál se nachází na hranici dvou světů. Tedy tak to bylo ještě před pětadvaceti lety. Státní hranice mezi Rakouskem a Českem (tehdy ještě Československem) leží jen několik desítek metrů od jedné z nejhezčích staveb tohoto areálu, kolonádě na Reistně. Asi 40. let se na vrcholu této stavby, postavené v první polovině 19. století jako vyhlídka na čtyři světové strany, nacházela speciální sledovací budka pro československé pohraničníky, sledující pouze dvě strany, kterým se říkalo Východ a Západ. Tady v těchto místech je to ale spíš sever a jih. Na severu se nacházel „Tábor míru“ a na jihu „kapitalistická cizina“.
Lenka Pokorná
Medvědi nevědí....
Hrdinou mého dětství byl Méďa Béďa. Byl to americký medvěd, žijící v přírodním parku, který je plný turistů a tak se i medvědi za ta léta naučili žít s lidmi a tak trochu i jako oni. Rozhodně se lišil od ruského medvěda, který sedí v tajze a hlídá si své Rusko, o kterém mluvil 24. října letošního roku strašně naštvaný ruský prezident Putin.
Lenka Pokorná
Tygr emigrant – aneb co Čech to turista
Tygr Kuzja, kterého ruský prezident Putin letos v květnu vypustil do přírody na Sibiři, před pár dny přeplaval Amur a nachází se nyní v Číně. Upřímně, ještě před několika měsíci jsem si myslela, že si soudruzi z Ruska hlídají své hranice lépe a že jimi nepronikne ani tygr sibiřský, zvláště když je opatřený oboječkem s vysílačkou, sledovanou družicí. Ale asi ne, přes hranice nebloudí jen tygři, ale i ruští vojáci...Ti určitě normálně také mívají obojky, které je možno sledovat, ale cestou na Ukrajinu je možná mohli (museli?) sundat...
Lenka Pokorná
Soudruh agresor
Těch kluků nám bylo líto. Seděli na tancích, vodu si brali z Rokytky, která tekla pod hudebkou ve Vysočanech. Bylo jim kolem osmnácti let a nikdo jim nedal pitnou vodu ani nic jiného a peníze asi neměli. Nikdo s nimi nemluvil, i když jsme se už i my děti ve škole rusky učily. Ale chodili jsme se na ně dívat, my děti ze základek v okolí. Bylo září 1968, začala škola a u naší říčky, hned za školami, parkoval Soudruh agresor.
Lenka Pokorná
Turistkou v Moskvě – letos v létě
Být zahraniční turistkou v hlavním městě Ruské federace znamená být osobou téměř exotickou. Byť můj zevnějšek dámy pokročilejšího věku nijak nápadný není a vzhledem k tomu, že zatím se i v tomto městě projevuje oděvní globalizace (Čína to zatím s vypětím všech sil ještě stíhá), věřím, že nikdo na ulici Moskvy nepoznal, že můj pas je pasem Evropské unie.
Lenka Pokorná
Jazyková příručka z roku 1944
Před sedmdesáti lety se v Normandii, na písečných plážích průlivu La Manche, vylodila spojenecká vojska a za velkých ztrát se jala dobývat Evropu od západu. Ve stejném roce 1944 vydalo vydavatelství v německém Lipsku malý obrázkový slovníček, sešit 1 „deutsch, russisch, ukrainisch“ v ceně 50 pfeniků. Byl určen pro vítězné německé vojáky v zemích, které na Východě obsadili a za pomoci slovníčku se měli domlouvat s místním obyvatelstvem.
Lenka Pokorná
Vylodění
Jako každý suchozemec obdivuji moře. Závidím všem, kdo mají to štěstí mít moře na dohled. Věřím tomu, že lidé druhu homo sapiens se vyvíjeli někde ve vodě, možná tedy ne v moři, ale na břehu vnitrozemských jezer nebo u takového moře, které je klidné a přiměřeně teplé.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
