Lenka Pokorná
- Počet článků 219
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 888x
Seznam rubrik
Lenka Pokorná
Zeď proti králíkům
Co s nepřizpůsobivými občany... Koho země, toho náboženství... Nejsme jako oni... Města, hrady, dokonce někde i kostely byly ve středověku obklopeny hradební zdí, aby se ochránily před nepřáteli z venku. Když se města začala rozšiřovat, hradby se posouvaly dál od centra a nejpozději na konci 19. století byly zbourány, protože nepříteli už stejně nedokázaly zabránit, aby pronikl dovnitř. Ale přece v Evropě ještě takové hradební zdi stojí, i když momentálně jsou hlavně turistickou atrakcí.
Lenka Pokorná
Maraton a Titanic
V Severním Irsku, takto součásti Království Velké Británie (a Severního Irska), byl v pondělí 6. května nepracovní den, zvaný „Bankovní prázdniny“. Tento den, první pondělí v květnu, lidé v Belfastu sice nemusí do práce, ale místo toho zřejmě chodí běhat maraton.
Lenka Pokorná
Irsko a krize
Krize je normální stav. Nám to sice zatím ještě jako normální nepřipadá (ale možná už zase brzy začne), ale v minulých dobách se s krizí pořád počítalo. Určitě jsou krize v některých zemích častější, než v jiných. Pro Irsko to podle mě platí aspoň v posledních tisíci letech. To, že začala ve světě poslední krize, většina z nás zaregistrovala koncem roku 2008. V září toho roku jsem byla v Irsku. V té době tam ještě pracovala spousta „gastroenterologů“ z celého světa, také Češi a Slováci. 11. září 2008 jsme se zpožděním odletěli do Prahy, 15. září požádala investiční banka Lehman Brothers o ochranu před věřiteli. Už předchozí jednání komentovala irská televize, ale nerozuměli jsme, o co jde. Místní obyvatelé to možná chápali lépe.
Lenka Pokorná
Pražské běhy
Prý teď, když už asi 5 let máme krizi, přibývá běžců. Všemožné veřejné běhy už pomalu nestačí kapacitou všem zájemců a kdekdo si kupuje boty na běhání. Diskutuje se, který typ je lepší, jestli ty s podrážkou tlustou 5 centimetrů, které nám odborníci doporučovali posledních 40 let, nebo ty úplně bez podrážky, podobné těm, ve kterých vyhrál pro mě nejslavnější etiopský maratonec Abebe Bikila olympiádu v roce 1960.
Lenka Pokorná
Hanči, Vrbato, Rathe?
Je to sto let, co legendární čeští horalé zahynuli a ten třetí, který má takové pěkné aktuální jméno, tu ošklivou pozdní zimu, také nyní dost aktuální, přežil, pročež nemá na Krkonoších pomník. Stavět pomníky živým se nehodí.
Lenka Pokorná
Soudruzi hledí na počítače - retrofotoblog
V posledním roce se lidé v pražských dopravních prostředcích už nezajímají o své spolucestující, ale hledí pouze na displeje svých nejchytřejších mobilů. Internetu je už dvacet let a velká část jeho uživatelů je ještě mladší, než on. Soudruzi ovšem hleděli na obrazovky počítačů už v době, kdy neměly Retina Displej. Například v roce 1986 v Praze – Jinonicích.
Lenka Pokorná
Poslední prezidentské milosti
Nový pan prezident si na začátku svého funkčního období přeje, aby už žádný z jeho nástupců nemohl zneužít historický institut amnestií a milostí. Asi nikdo z nás si nepřeje, aby kdokoliv měl právo zneužívat cokoliv nebo kohokoliv. A přejeme si ještě spoustu jiných věcí, které se nám ale velmi často prostě nesplní.
Lenka Pokorná
Na srdce jsou Poděbrady...
Nevím, jak se v Poděbradech léčí srdce, protože to mám jako zvon (zatím). Ale koncem zimy jezdím „někam do lázní“ skoro každý rok, takže letos to připadlo právě na Poděbrady. Ačkoliv jsou Poděbrady docela blízko Prahy, nejlépe z celého města jsem znala lanový most přes Labe na dálnici, který vlastně vůbec není v Poděbradech.
Lenka Pokorná
Listopadový večer (nejen) v Prátru
Ve Vídni jsem byla poprvé 13. prosince v roce 1989. Byla to moje první cesta do kapitalistické ciziny. Jako tehdy asi většina lidí jsme jeli s podnikovým autobusovým zájezdem, ráno tam a večer zpátky. Bylo ošklivo, trochu nad nulou a Vídeň byla plná takových lidí, kteří poprvé vyrazili na „Západ“ (tedy v případě Vídně to směrem od Prahy je samozřejmě jihovýchod) bez výjezdní doložky a devizového příslibu. Všichni si tehdy mohli jenom na občanský průkaz vyměnit koruny za kapitalistickou měnu, myslím, že to bylo asi 500 Kč, neboli skoro pětina tehdejšího běžného čistého platu, což na jednodenní výlet určitě stačilo, když svačinu jsme měli s sebou a muzea byla pro občany ČSSR zadarmo.
Lenka Pokorná
Vzpomínky na pozdní léto (fotoblog)
Včera, i když bylo teprve dvacátého sedmého října, začala u nás zima. Začala jako obvykle kalamitou a protože zimní gumy na autech jsou povinné až od 1. listopadu, nikdo nemůže řidičům vyčítat, že je včera ještě neměli. Já jsem nestihla zasázet cibulky tulipánů, které jsem si koupila na farmářském trhu před Arkádami a pořád jsem na to měla dost času. Listí ze stromů ještě ani neopadalo, natož aby bylo shrabáno. Ale snad se ještě oteplí. Aspoň tolik, abychom stihli něco z toho, co jsme přes léto zanedbali, čímž myslím ne jen práci na zahradě.
Lenka Pokorná
Na moravsko-rakouském pomezí
Pár kilometrů od Valtic jsou Dolní Věstonice, kde se našla soška nejkrásnější ženy pravěku, mojí oblíbené Věstonické Venuše. Tehdy se na Pálavě, Mikulovsku ani Valticku ještě nepěstovalo víno. Táhli tudy mamuti a tehdejší lidé ještě nic nepěstovali. Dnes se mamuti nacházejí již jen sporadicky v sibiřské přírodní lednici (naposledy byl nalezen mamut Žeňa před pár týdny) a ve Valticích a v okolí jsou všude vinice. Našim předkům se podařilo mamuty vyhubit (to je tedy moje teorie, zatím nepublikovaná a tím tedy vědci ještě nepotvrzená), a ani vinohrady se v Evropě už nerozšiřují (zakázáno EU). Nicméně na obou stranách jihomoravsko-dolnorakouské hranice je jich dost.
Lenka Pokorná
Turecko s Mustafou
Němečtí, zvláště pak východoněmečtí důchodci se prý začínají stěhovat na důchod do Turecka. V Turecku, hlavně u Středozemního moře, je celoročně příjemné počasí a je tam levněji, než v Německu. Zatím jich ale určitě není tolik, kolik je Turků, žijících v Německu, tedy zvláště tom západním, tedy 2 miliony.
Lenka Pokorná
Vzpomínka na vedro aneb na Podkarpatské Rusi nejsou jenom hory
O cestě do bývalé součásti naší republiky jsem už napsala všechno, co mi přišlo podstatné. A protože jak to vypadá, léto právě končí, jako vzpomínku na čtyřicetistupňová vedra koncem srpna nejen u řeky Tisy přikládám ještě pár fotek.
Lenka Pokorná
Střed Evropy na Zakarpatské Ukrajině
Narodila jsem se v Praze a od malička jsem si myslela, že Praha je středem Evropy. A i když to tak možná z matematického a fyzikálního hlediska není, pro mě to tak vždycky bude. Nicméně v posledních dvou letech jsem několik set kilometrů od Prahy navštívila dva naprosto přesně odborníky spočítané a v terénu vyznačené středy Evropy. Jeden je v Litvě a druhý v Zakarpatské oblasti Ukrajiny.
Lenka Pokorná
Ivan
Ivan žije ve vesničce Sloboda v ukrajinských Karpatech. Vesnička má asi 300 obyvatel, leží ve výšce kolem 900 m n.m. A v poslední zimě tam leželo dva a půl metru sněhu. Kdysi se tady někde nacházely hranice Československa.
Lenka Pokorná
Poslanec parlamentu
Rozhodně si nedělám žádné iluze o našich poslancích. Ani o poslancích v jiných zemích. Osobně žádného poslance parlamentu neznám a ani jsem nikdy neznala. Minulý týden jsem ale na vlastní oči jednoho viděla. Byl to poslanec parlamentu Ukrajiny, pocházející z obce Koločava.
Lenka Pokorná
Poloniny Zakarpatské Ukrajiny
Zakarpatská Ukrajina, nebo z našeho pohledu spíše Podkarpatská Rus, patří k oblastem, jejichž jediná šance je žít z turistického ruchu. Ukrajina žádné jiné hory nemá, ale bohužel větší města jsou daleko. Pro Čecha, zvyklého, že do nejbližších hor to má maximálně dvě hodiny autem nebo autobusem, to určitě nikdy nebude místo na každoroční dovolenou a Ukrajinci si na dovolenou v horách musí teprve zvykat.
Lenka Pokorná
Příliš hlučná samota – fotomatiné
I když u všech mých blogů jsou vždycky fotky, protože fotografování je můj koníček a psát o cestování bez fotografií opravdu nelze (tedy asi by to šlo, kdybych uměla kreslit, což bohužel neumím). Ale takové fotoblogy, jaké tvoří „profesionální“ fotoblogeři, takové nedělám. Moje fotky jsou vždy hlavně dokumentací. Ale třeba je čas, abych s nimi nějak začala pracovat.
Lenka Pokorná
Londýn neolympijský
Olympiáda v Londýně dnes končí a já jsem kromě slavnostního zahájení v televizi její průběh moc nesledovala. Opravdu mě jen zajímalo, zda vyjde předpověď lachtana Melouna na počet medailí, které získá česká výprava. Jak to tak vypadá, výsledky vyšly lépe, než předpovědi různých odborníků. Melounovi by to vyšlo určitě správně, nebýt toho, že nejvyšší číslo, které dostal, byla devítka.
Lenka Pokorná
Warnemünde v Praze
Východní Německo už není co bývalo. V sedmdesátých a osmdesátých letech jsme tam jezdili, protože to bylo nejsnazší. V Drážďanech byla nejbližší opravdu špičková galerie Starých mistrů a před Vánocemi tam vždycky mívali rozinky a mandle, což u nás zdaleka nebylo pravidlem. Všude se daly koupit boty, jaké u nás nebyly, hlavně na děti a tak je všichni vozili, i když to bylo zakázané. Ve východním Berlíně bylo možno potkat opravdové pankáče s úžasným čírem, kteří tam přejížděli ze západního Berlína za levným pivem.
Lenka Pokorná
Retro pláže
Retro je teď velká móda. My všichni, nejen u nás v Česku, ale i v celé Evropě vzpomínáme na dobu, kdy bylo ještě všechno v pořádku. Nebo, pokud nebylo, tak nám to dnes po letech tak připadá. Před dvaceti a více lety jsme byli o dvacet a více let mladší a představovali jsme si, že v budoucnu, které nyní je přítomností, bude všechno ještě lepší. Ale ono se to nestalo.
Lenka Pokorná
Polsko a Poláci
V posledních týdnech všechny noviny a skoro všechny časopisy píšou o Polsku a o Polácích. Jde o to, že v souvislosti s fotbalovým mistrovstvím Evropy jsme i my, co máme do Polska víc než 100 kilometrů, zjistili, že tam žijí také lidé.
Lenka Pokorná
Staré fotky
Po mých předcích zbyly nějaké fotky. Bohužel, většina z nich zpodobuje jen mé předky z otcovy strany, protože staré fotky po maminčiných předcích, pokud vůbec nějaké existovaly, asi definitivně zmizely už kdysi dávno.
Lenka Pokorná
Amarouny
Miluji jaro, když je všechno zelené, rostlinky vyrážejí do světa, ale ještě není všude džungle, kterou se nedá projít. Všechno je na začátku a nevíme, jak to bude pokračovat. Přijde sucho a všechno bude spálené, nebo začnou hrozné deště, které odplaví spoustu zeminy a zničí úrodu?
Lenka Pokorná
V kraji pantáty Bezouška - s připomenutím atentátu na Heydricha
Tu knížku Karla Václava Raise jsem nečetla. Ale film natočený za druhé světové války jsem viděla několikrát, i když děj si moc nepamatuji. A až tento týden jsem zjistila, že ten bodrý venkovan přijel do Prahy z města, které je městem teprve od roku 1905 a dříve se jmenovalo Nová ves.
| předchozí | ... 2 3 4 5 6 7 8 ... | další |
