Lenka Pokorná
- Počet článků 219
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 888x
Seznam rubrik
Lenka Pokorná
Assisi - fotoblog
Assisi není jen historie svatého Františka, ale město s duší. Před hlavní branou do města je moderní dětské hřiště, stále zde ještě bydlí lidé. Všude kolem je kultivovaná příroda. Přímo ve středu města je zachované centrum římského města s původním chrámem, přestavěným na křesťanský kostel.
Lenka Pokorná
Cesta do Itálie – den druhý – Assisi
Zadala jsem do vyhledávačů jméno Assisi a objevily se různé stránky. Encyklopedické, nabídky hotelů, životopis svatého Františka, projev Benedikta XVI., katolické komunity v USA. Assisi by ale bylo jistě krásné městečko uprostřed Itálie i nebýt nejslavnějšího zdejšího rodáka.
Lenka Pokorná
Bologna - fotoblog
Nejsem historik ani znalec Itálie. Italsky nemluvím. Fotografuji už dlouho, ale jen obrazová informace přece jenom nestačí, abych nezapomněla, co jsem viděla nebo slyšela a co mě napadá. Protože informací je mnoho a zapomínání je většinou velmi snadné. A i fakta se dají vykládat různě. Všechny následující fotografie jsem pořídila koncem září v centru Bologně.
Lenka Pokorná
Cesta do Itálie – den první – Bologna
V minulé sérii blogů ze Srbska jsem psala o tom, že do této země turisté nejezdí. S Itálií je to naopak. Jezdí tam všichni. Itálie je země s dlouhou historií, každý ví, kde se nachází, ale italská historie je také komplikovaná. Dříve na území dnešní Itálie bylo mnoho samostatných států. Od devatenáctého století je to jednotný stát, kde se mluví jedním jazykem. I ve velké části Jugoslávie se mluvilo jedním jazykem. Dnes je na tomto území nejméně sedm států. Možná už brzy jich bude ještě víc. Proč Itálie zatím drží pohromadě?
Lenka Pokorná
Balkán – zase doma
Z Balkánu, tedy přesně řečeno ze Srbska, jsem se vrátila již před několika týdny, ale svůj poslední blog na toto téma jsem napsala teprve před týdnem. Absolutně jsem nečekala takový zájem čtenářů. Na zájem o článek pana Paroubka to sice nestačilo, ale i tak je vidět, že čtenáře blogu i-dnes tento region zajímá.
Lenka Pokorná
Cesta na Balkán – den devátý – co je to Balkán?
Jela jsem do Srbska, abych viděla zemi, která je pro mě zemí neznámou. Která byla velkou a důležitou zemí v různých dobách, ale teď patří mezi země, o kterých většina z nás skoro nic neví, i když leží blízko a lidé tam mluví řečí, které porozumět by nebyl velký problém. Ale ani po návratu nevím, zda chápu, proč žijí tak, jak žijí.
Lenka Pokorná
Cesta na Balkán – den osmý – Emir Kusturica a železnice
Dnešní Srbsko je pro nás neznámá země, ale se státy bývalé Jugoslávie máme společného mnoho. I když hlavně z minulosti a dnes je, kromě Chorvatska, „znovu objevujeme“.
Lenka Pokorná
Cesta na Balkán – den sedmý – Na hranici s Bosnou
Východ slunce u rehabilitačního zařízení – hotelu Zlatar – byl nádherný a bylo jasné, že bude horký den. Všude při bosenských hranicích jsou hory, národní a přírodní parky. Blízko za hranicemi Srbska na bosenské straně se nacházejí města Goražde, Srebrenica... Na srbské straně jsem si žádných připomínek války z devadesátých let nevšimla, kromě státních poznávacích značek BSH, která byla vidět i u domků a chat u cesty ke starému klášteru Uvac.
Lenka Pokorná
Cesta na Balkán – den šestý – Muslimské Srbsko
V Kosovu žijí převážně lidé albánské národnosti a jsou muslimského vyznání. V Bosně a Hercegovině žijí asi 4 miliony obyvatel a z nich asi polovina jsou muslimové (nebo Muslimové?). Šestý den cesty na Balkán jsme se ocitli v muslimském světě. A zároveň i ve světě začátků Srbska jako státu.
Lenka Pokorná
Cesta na Balkán – den pátý - Ďáblovo město
Pátý den jsme se přiblížili k hranicím Kosova. Co je to vlastně Kosovo? Asi je to už opravdu samostatná republika. Mají vládu, parlament... Jen několik dnů před naší cestou rozhodl Mezinárodní soud v Haagu o tom, že nelze omezit právo na jednostranné vyhlášení nezávislosti. Problém je v tom, že nezávislé státy jsou vyhlašovány v nějakých historických hranicích asertivní skupinou lidí, ale ti méně asertivní příslušníci jiných „národů“ na dotčeném území zůstávají – nebo musí někam odejít. Ale kam? A co se stane s jejich domy, které zůstaly na původním místě?
Lenka Pokorná
Den čtvrtý – Nejvyšší hora Srbska
Dnešní Srbská republika má jen asi sedm milionů obyvatel. Sice jsem před třemi lety měla možnost mluvit s několika obyvateli Bělehradu, ale protože převážná část naší konverzace se týkala plánovaných společných projektů (které jsme prozatím odložili), nebyla opravdová příležitost mluvit o životě v jejich zemi. Pokud se s nimi budu mít příležitost setkat, určitě budu mít po letošní srpnové cestě do Srbska mnoho dotazů a témat k hovoru, která nebudou čistě služební.
Lenka Pokorná
Cesta na Balkán – den třetí – Srbský Řím
Ráno třetího dne jsme opustili přírodní park Djerdap, honosný hotel Lepenski Vir, postavený v nejslavnějších dobách Titovy Jugoslávie pro prominentní rekreanty nad přehradním jezerem pohraniční přehrady Železná vrata, hotel, který se jmenuje po místě s nejstaršími nálezy lidské kultury v Srbsku (asi 7 tisíc let před Kristem – muzeum bylo kvůli rekonstrukci zavřené) a vydali se na jih.
Lenka Pokorná
Cesta na Balkán – den druhý – Dunaj
Když jsme večer prvního dne překračovali hranice mezi Rumunskem, členem Evropské unie a Srbskem, na málo frekventovaném hraničním přechodu byla tma a pracovníci srbské celní i pasové kontroly seděli před budovou a museli být příjemně překvapeni, že čeští turisté mají zájem navštívit jejich zemi. Bylo právě po velmi silné bouřce, která lámala větve a přerušila dodávku proudu, ale než jsme dojeli do městečka Bela Cerkva, elektřina už zase šla.
Lenka Pokorná
Cesta na Balkán – den první – Banát
Blog prý vznikl jako deníček, který je jen místo do sešitu psán a ukládán do elektronické podoby webového úložiště. Na rozdíl od běžného deníku není psán tak, aby zaznamenával to, co by mělo aspoň po určitou dobu a někdy i navždy zůstat tajemstvím, ale nemělo by se na to zapomenut, ale je zveřejňován a autor počítá s tím, že si ho někdo přečte. Toto bude dodatečný záznam cesty do Srbska, která se uskutečnila od pátého do patnáctého srpna roku 2010. Slouží hlavně k tomu, abych nezapomněla, s čím jsem se na této cestě setkala.
Lenka Pokorná
Loveparade a Shimanski
Je to tragédie! Jak se něco takového mohlo stát! U nás v Německu, kde si potrpíme na organizaci úplně všeho, na všechno máme předpisy a také je dodržujeme, všechno detailně plánujeme! Za to můžou lidi, nechovali se tak, jak jsme očekávali. My nic měnit nemusíme, lépe už to vymyslet nejde! Tak chápu vyjádření těch, kteří jsou odpovědni za to, co se před týdnem stalo v Duisburgu.
Lenka Pokorná
Mariánky a světové dějiny
Mariánské Lázně jsem poprvé navštívila jako malá holčička asi v roce 1961. Z této cesty mám své první opravdové vzpomínky. Tehdy jsme s rodiči a mou mladší sestrou byli ubytováni v chatičkách u slavného golfového hřiště, ale tehdy se golf příliš nehrál, takže jsme si na hřišti hráli my. Dodnes si pamatuji válení sudů na greenech, které byly tak krásně posekané, travička jako samet! Ve světě byla doba Brigitte Bardot a blond drdolů. Jako brunetka jsem to obrečela. To bylo moje první setkání s krutou realitou světa.
Lenka Pokorná
Řecko a moderní doba
Pořád mnozí z nás přemýšlejí, jak si ulehčit život. Už tisíce let. Teď jsme se dostali do stádia, kdy mnoho z nás už nemá žádný důvod k nějaké větší aktivitě. Moderní doba nás, obyvatele většiny zemí světa, už k ničemu nenutí. Lidé požadují po státu pokud možno absolutní bezpečí v jakékoliv situaci. Chemické firmy vyrábějí prostředky, které mají zničit jakéhokoliv drobného potenciálního nepřítele, který by snad ještě mohl někoho ohrozit – chemie ničí hmyz, bakterie, plísně, viry. Strážci mravnosti se snaží zabránit lidem seznámit se s věcmi, které jsou v tuto chvíli považovány za nesprávné. Strážci politické korektnosti se snaží skrývat všechny odlišnosti, které mezi námi jsou. Chceme být v naprostém bezpečí, ale co potom?
Lenka Pokorná
Vedro a nová vláda
Tak nevím, ale podle aktuálního počasí se možná posouváme na Východ. Ve škole nás učili, že v západní Evropě jsou víceméně mírné zimy i léta a na východě, tedy v době mé povinné školní docházky hlavně v Sovětském Svazu, jsou tuhé zimy a horká a suchá léta. A u nás je to někdy tak a někdy tak, záleží na situaci. Letos byla u nás v Česku tuhá zima a jak to vypadá, začíná velmi horké léto. Mám obavu, že jednou tak a jednou onak, podle situace, není u nás jenom počasí.
Lenka Pokorná
Letošní počasí a dálnice
Svůj blog na i-dnes jsem si založila zrovna na první letní den. Venku bylo asi 8 stupňů a vypadalo to, že tohle je letošní léto. Dneska jsou to dva týdny a venku je asi 30 stupňů. Máme za sebou polovinu roku 2010, začaly prázdniny a většina Čechů vyrazila na jih.
| předchozí | ... 3 4 5 6 7 8 9 | další |
