Jan Pražák VIP
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.
- Počet článků 2377
- Celková karma 26,00
- Průměrná čtenost 1306x
Jan Pražák
Markéta a její nenarozené dítě
Do jiného stavu jsem tehdy spadla náhodou nebo spíš omylem. Byl to takový příležitostný a nečekaný sex po večírku na konci dovolené s jedním libovým frajerem, kterého jsem vlastně ani neznala.
Jan Pražák
Co má žena na prsou?
„Jestlipak víš, co má žena na prsou?“ Položila mi Maruška s nevinným výrazem ve tváři naprosto nečekanou otázku, jakmile jsme se pohodlně usadili v cukrárně nad kávou se zákuskem.
Jan Pražák
Manželské paradoxy
Netuším, jak by se takový stav vztahu dal nazvat, možná pro něj mají psychologové nějaký zvláštní termín, ale já tomu říkal manželská alergie. Vyvinula se u nás postupně a vygradovala tak, že už jsme spolu nemohli dál žít.
Jan Pražák
Mohu podle zákona uzavřít manželství se svou kočkou?
Připadá vám to ujeté? Pak jste sto let za opicemi a vězte, že moderní a veskrze korektní svobodná volba výběru partnerů pro uzavření manželství dorazí v dohledné době i k nám. Čím dřív, tím líp, ať nezaostáváme za světem.
Jan Pražák
Jak jsem se přerazil v metru
Ranní metro z Černého Mostu do centra Prahy bývá obvykle dost zaplněné cestujícími, kteří spěchají do práce. Nemyslím, že by se do kanceláří, za pulty obchodů či kamkoli jinam až tak těšili, ale nějak se holt člověk živit musí.
Jan Pražák
Moje žena má své tempo
„Chtěl bych si vzít ženu pro život, ne pro rozvod. Rád bych, abychom žili spolu, ne vedle sebe. A hlavně bych si přál, aby mi vytvořila útulný domov, mohla se o mě opřít, já bych zabezpečil ji a naše společné děti.“
Jan Pražák
Kachny, kachny, kachny... Pamatujete si na tu filmovou hlášku?
Začnu trochu oklikou, snad mi to prominete. Máme s klukama takový malý triumvirát, Franta s Jirkou chodili na základku, potom já s Frantou na střední, a nakonec na vejšku Jirka se mnou. Nějak nám to kamarádství zůstalo.
Jan Pražák
Soukromý pozemek, vstup zakázán!
„Už tě někdy pokousal pes?“ Položila mi Maruška nečekanou otázku hned v úvodu našeho minulého cukrárenského setkání. Často si ze mě dělává legraci, ale tentokrát jsem v jejím výrazu nenašel ani náznak žertování.
Jan Pražák
Chorobná žárlivost
Maminka nedokázala zabránit tomu, aby od nás táta odešel v době, když mi ještě nebylo ani celých patnáct. Byl jsem však už dost velký na to, abych uměl pochopit její marnou snahu zachránit rodinu.
Jan Pražák
Jak jsme se manželkou poprali kvůli pár minutám
Určitě znáte takové ty vtipy, ve kterých nechce manželka svého muže pustit do hospody. Případně, když on je tak smělý a jejího zákazu nedbá, tak ona ho pak doma očekává hned za dveřmi s odjištěným válečkem na nudle.
Jan Pražák
Když se cesta změní v cíl
Seznamování se ženami byl pro mě vždycky problém. Záviděl jsem svým spolužákům a později kolegům či kamarádům, že jim většinou stačilo jen pár šikovně volených slov a jejich nový vztah se hned začal slibně rozvíjet.
Jan Pražák
Vadí vám tykání v reklamách?
„Tohle musíš mít! Když si ještě dnes objednáš dvě balení, dostaneš od nás jako dárek třetí zadarmo! Tak neváhej už ani vteřinu, zbývá posledních pár kousků, levnější a lepší nikde neseženeš!“
Jan Pražák
Nenávist
Nevím, jestli si někdo dovede představit zoufalství matky, které zemře její vlastní dítě. Můj syn Ruda zahynul při dopravní nehodě nedlouho před tím, než by oslavil deváté narozeniny. Zabil se, když jeli s tátou na výlet.
Jan Pražák
Do Prahy za kočkami
Jenom tak na nezávazný lov někam do vinárny nebo rovnou na jistotu do nočního klubu? Ale kdepak, výpravu do metropole za dvounohými kočkami přenechám jiným, já se zajedu podívat na ty čtyřnohé.
Jan Pražák
Vrátíš mi toho muže?
Milá Haničko, byla jsi to právě ty, kdo se z nás dvou sester vyhříval na výsluní, zatímco já se musela spokojit s životem ve tvém stínu.
Jan Pražák
Plnoštíhlá krasavice boduje
„Jak ty si představuješ krásnou ženskou?“ Uvedla mě Maruška do poněkud prekérní situace hned poté, co si na našem čtvrtečním setkání v cukrárně lokla první doušek kávy a ochutnala větrník.
Jan Pražák
Jak saniťák Jirka dostal paní revizorku do postele
Celé to vlastně začalo na počátku osmdesátých let minulého století, když mě opustila manželka Ivana. Bylo mi skoro třicet, ona se jednoho dne sebrala a byla pryč. Ono by nakonec nešlo o zas tak výjimečnou záležitost, kdyby...
Jan Pražák
Jarní pohodovka
Dnes nic vážného, jen pár obrázků pro odlehčení od starostí. Na část Velikonoc jsme se Soňou vyfasovali vnoučata na hlídání a nenapadlo nás nic lepšího, než je vzít do našeho místního nehvizdského zooparku.
Jan Pražák
Tyhle peníze už neuvidíš!
„Mami, ty si vážně myslíš, že ti s tátou toho půjčeného čtvrt milionu Karel opravdu někdy vrátí? To jste ty peníze mohli rovnou hodit do žumpy!“
Jan Pražák
Jak jsem vyměkl v autobusu
Té pochybné dvojice jsem si všiml, už když jsem vystoupil z metra a chystal se sejít po schodech dolů na stanoviště autobusů. Bylo kolem páté odpolední, ti dva byli vpravdě namol a já se jim instinktivně vyhnul širokým obloukem.
Jan Pražák
Takovou herdekbábu bych doma fakt nechtěl
Označení semetrika by bylo pro tuto osobu výrazem slabým a nedostatečným. Když vycházela z ordinace, kam doprovázela svého manžela, nadávala mu úsečným šepotem, z nějž bylo pro okolí srozumitelných jen pár vyčnívajících vulgarizmů
Jan Pražák
Budeš mě nosit na rukou?
„Holku? Ale já žádnou nemám a asi těžko nějakou najdu. Víš, Lenko, jsem staromódní, chtěl bych ženu, kterou bych finančně zabezpečil a ona by mi za to vytvořila krásné rodinné hnízdo. Na tohle už dneska nejspíš žádnou nenalákám.“
Jan Pražák
Když na pivo, tak do Plzně
„Ve čtvrtek pojedu do Plzně fotit světelný festival a budu tam až do neděle, nevadí ti to? A nechtěl bys o víkendu přijet za mnou, skočili bychom na pivo?“ Zeptala se mě manželka někdy na začátku minulého týdne.
Jan Pražák
Neslavný konec mladého prostopášníka
„Hanko, můžu na chvilku? Nutně se s tebou potřebuju poradit.“ Dáša ustaraně odložila mobil, prohrábla si tmavohnědý melírovaný přeliv na hlavě a rozběhla se za svou kamarádkou, bydlící ob tři vchody panelákového domu.
Jan Pražák
Jak se Maruška loučila se životem
„Moc nechybělo a byl bys tu dneska musel sedět sám. Dal by sis kafe s větrníkem i za mě, bylo by ti těžko od žaludku a večer bys od přemíry kofeinu nemohl usnout.“ Přivítala mě Maruška na našem včerejším posezení v cukrárně.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
