Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Tohle je moje území a já nehodlám tolerovat, abys mi sem lezl!

Už toho mám dost, to si jako vážně myslíš, že se tě budu bát? Tak to teda ani náhodou, koukej mazat, odkud jsi přišel nebo si to s tebou pěkně zostra vyřídím, jakože se Magdaléna jmenuju!

Dříve, než předám pomyslný škrábací drápek své dávné neohrožené kočičí souputnici životem mourovaté Madlence, si vás směle dovolím pozvat na další umísťovací výstavu útulkových číč a kočičáků. Tentokrát se bude konat v neděli 3. března od 11 do 17 hodin v klášteře svatého Gabriela na pražském Smíchově v Holečkově ulici číslo 10. Pořadatelem výstavy je Spolek na ochranu zvířat Dobříšsko, dále se zúčastní Chlupáči v nouzi a Sdružení na ochranu zvířat v krajní nouzi.

Nyní si představme pár čtyřnohých krasavic a elegánů, kteří tam budou netrpělivě vyhlížet adoptivní dvounohé rodiče, jenž by si je chtěli odnést do svých domovů.

Mazlivá, tulivá a věčně předoucí devítiměsíční Dianka.

Mírná, k lidem i ostatním kočkám kamarádská devítiměsíční Dita.

Karel, Karel, do pekla zajel, na bílém koni čert ho tam honí. Tak tahle říkanka o našem devítiměsíčním Karlovi rozhodně neplatí, on je akorát tak obrovský mazel.

Hodná a přátelská devítiměsíční Bětka z Čísovic.

Mírný a kamarádský devítiměsíční Oldřich možná čeká na svou Boženu a vůbec by mu nevadilo, kdyby byla dvounohá.

Přítulný a družný devítiměsíční Zbyšek rád uvítá v novém domově kočičího kamaráda.

Skoro roční akční a mazlivý Morris je vhodný do bytových podmínek.

Dvouletý mazlivý Foxík může být v novém domově s kočičím kamarádem nebo i jedináčkem.

Dvouletá hodná, ale zatím trochu bázlivá číča Čača od Sedlčan. Ráda by ke druhé kočce v domácích podmínkách.

Tak co, vybrali jste si? Já bych si je teda vzal klidně všechny, kdyby to bylo možné. Ale abych to nezamluvil, teď si s chutí na chvilku orazím a dám prostor Madlence, kočce svého dávno ztraceného mládí, aby vám pomňoukala pár střípků ze svého života.

***

Jen krátký úvod, abyste věděli, s kým máte tu čest. Co pamatuji, byl mi sotva jeden úplněk, když mě našla jedna mladá paní mokrou a hladovou v dešti pod parkovou lavičkou. Vzala si mě k sobě, ale nemohla mě mít, hned druhý den přistihla své lidské miminko, jak leží v postýlce a místo dudlíku cumlá moji packu. Její strach byl sice zbytečný, neb už tehdy mi instinkt zavelel, že nesmím na mládě vytáhnout drápky, ale ona to nevěděla a dala mě své známé. Jenže ani ta si mě nemohla nechat, protože měla doma andulku a došlo jí, že bych si toho ptáka dříve či později ulovila ke svačině. A tak mě nabídla Honzovi, takto sepisovateli této pozvánky, který byl tehdy v pubertě a podařilo se mu u rodičů vyžmundrat, aby si mě mohl nechat.

Měli jste doma někdy puberťáka nebo ho dokonce aktuálně máte? Jestli jo, tak víte, co to obnáší. Tenhle Honza se rozhlédl, že když má konečně doma vytouženou kočku, tak ji vychová k obrazu svému a udělá z ní šelmu. Mimochodem, mockrát v životě jsem mu za to byla vděčná. Bydleli jsme v pražském bytě a o víkendech nebo dovolených vyjížděli na chalupu na venkov.

Doma si mě Honza vzal do parády a hrával se mnou hru na přepadávanou. Vzal si koženou rukavici, chvilku mě honil po bytě, počkal, až se schovám někde za rohem, pak si čupnul na bobek a ruku mi nastavil, abych na ni mohla zaútočit ze zálohy. A já vystartovala, prala se a kousala, jak to šlo, a byla jsem šťastná jako blecha v psím kožichu. Ale jo, přiznávám, někdy jsem se přehlídla a skočila mu na ruku bez rukavice. To pak jenom syknul, po kočičím způsobu si olízal šrámy, které jsem mu udělala, a vše bylo v pohodě. Po takových hrách jsem mu pokaždé vylezla na břicho nebo na hrudník, rozpředla se a usnula. Někdy jsem spávala v jeho skříni zachumlaná v ponožkách, jeho mamince se to sice kvůli chlupům moc nelíbilo, ale on ji pokaždé ukecal, aby mě tam nechala.

Jednou, když jsem mu v horkém létě takhle usínala na holém břiše, tak nám otevřeným oknem vletěl do místnosti motýl. Já byla vmžiku vzhůru, vší silou se odrazila a snažila se to třepotavé stvoření chytit. Motýl sice uletěl, ale Honzovi po mém odrazu zbylo na břiše několik krvavých šrámů od mých drápků na zadních nohou. Vůbec mi nevynadal, naopak byl na ty čáry hrdý, to víte, puběrťák. Vydržely mu dost dlouho, napřed byly červené, později jenom bílé, a když po několika zimách úplně zmizely, tak ho mrzelo, že už je nemá.

Na chalupě jsem pravidelně zúročovala jeho výcvik, když jsem se tváří v tvář setkávala s cizími zvířaty, která se opovážila vstoupit na mé výsostné území. S kočkama jsem si dokázala poradit celkem snadno a vykázat je do patřičných míst, jen občas jsem nějaké hladové toulavce dovolila, aby si vzala trochu jídla z mé misky. To jsem se tvářila, že ji nevidím a radši jsem odběhla pryč, třeba lovit myši. Jednou jsem jich nachytala tolik, že jsem nevěděla co s nimi a několik si jich odnesla na půdu. Pár jich bylo živých, ty se tam namnožily, což se Honzovým rodičům sice nelíbilo, ale já měla aspoň zásobu na zimu.

Jednou se na naší zahradě objevil pes, takový ani ne roční výrostek od jezevčíka, co bydlel o dvě chalupy dál a prolezl k nám děravými ploty. Já se v klídku a v pohodě myla na trávě, on mě uviděl a řekl si: „Ha, kočka, pořádně ji proženu.“

Pustil se za mnou a já se instinktivně dala na útěk. Po pár krocích se ve mně cosi vzepřelo, řekla jsem si, že přece na svém teritoriu nebudu před nikým utíkat. Vzpomněla jsem si na své útoky na Honzovu ruku, zpomalila, ohlédla se a viděla, jak ten psí výrostek znejistěl a taky ubral na tempu. Nastala kuriózní podívaná, vypadalo to, jakoby pes důstojným krokem kráčel za kočkou, ale vzdálenost mezi námi se pořád postupně zkracovala.

Pak, když byl ani ne metr za mnou, mi došla trpělivost, já se prudce otočila a dupla si přední packou o zem, jako když se Honzův táta rozčílil a bouchnul pěstí do stolu. „Tak dost! Tohle je moje území a já nehodlám tolerovat, abys mi sem lezl!“ Zaprskala jsem zhurta na to nebohé psí stvoření. Nu, co vám mám povídat, výrostek stáhl ocas, upaloval tam, odkud přišel a už se na mojí zahradě nikdy neobjevil. Nicméně, musím se přiznat, že jsem měla i pár psích kamarádů, kterým jsem dovolila pobývat na své zahradě, třeba když k Honzovým rodičům přijela návštěva s nějakým hafanem, který měl dost rozumu a nesnažil se přede mnou dělat ramena.

No nic, nebudu vás dál zdržovat, řeknu jen, abyste na tu umísťovací výstavu určitě přišli a nějaké kočce dali svůj domov. Za mých časů útulky neexistovaly a já měla obrovské štěstí, že jsem se přes ty dvě paní dostala až k někomu, kdo o mě stál a dokázal se o mě postarat na celý život

Madlenka (okolo 1975)

Poznámky:

  • Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.
  • Autorkou fotografií (kromě Madlenky, ta je moje) je paní Dana Javůrková, takto předsedkyně pořádajícího útulku, která mi udělila souhlas i se zveřejněním úvodního letáku.
Autor: Jan Pražák | pátek 23.2.2024 14:34 | karma článku: 25,35 | přečteno: 1004x
  • Další články autora

Jan Pražák

Zpověď dominantního muže

Nalézt si v dnešní době ženu, která by se mi ve všem podřizovala, nebylo jednoduché. Zkoušel jsem to asi se třemi, ale pokaždé to skončilo krachem, jakmile poznaly, že nemůže být po jejich, tak mě dříve či později opustily.

15.4.2024 v 14:31 | Karma: 22,66 | Přečteno: 808x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Příběh bisexuální ženy

„Jakube, šel bys se mnou na rande?“ Zvedl jsem oči od monitoru, poodjel se židlí kousek dozadu a překvapeně se podíval na Markétu. Od své kolegyně bych čekal prakticky cokoli, ale takovou otázku rozhodně ne.

12.4.2024 v 15:15 | Karma: 24,35 | Přečteno: 887x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Hrátky s krásnou dámou

Lidi, tak si rádi hrajete? Pánové s krásnou ženou a dámy s charizmatickým mužem? Tak si tedy pojďte pohrát, ale nebojte, nebude to nijak lechtivě erotické. Budeme si hrát s dámou z nejkrásnějších, s naší košatou mateřštinou.

9.4.2024 v 14:34 | Karma: 30,23 | Přečteno: 2384x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Frajeři na silnicích

„Ta ženská mi tam snad vážně vletí!“ Zatrnulo mi za volantem, když jsme na počátku Velikonoc jeli do Čelákovic doplnit poslední sváteční proviant. A taky že jo, vůbec se nerozhlídla a nasáčkovala se s bicyklem těsně přede mě.

6.4.2024 v 7:07 | Karma: 35,93 | Přečteno: 2673x | Diskuse| Společnost

Jan Pražák

Já ti to do smrti neodpustím, táto!

V pětačtyřiceti létech jsem se zbláznil, stalo se mi to, co se občas stává nezodpovědným mužům. Odešel jsem od manželky a od třináctileté dcery, a dal jsem se dohromady s ženou, která byla o dvacet let mladší než já.

3.4.2024 v 14:34 | Karma: 32,08 | Přečteno: 1380x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Pán už ten páreček nebude jíst?

Pamatujete se na automat Koruna, který stával dole na rohu pražského Václavského náměstí? Bylo tam několik pultů s jídlem, výčep a podlouhlé stoly, u nichž se člověk mohl na stojačku rychle a většinou celkem chutně nadlábnout.

31.3.2024 v 7:07 | Karma: 29,28 | Přečteno: 1283x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma: 40,20 | Přečteno: 7853x | Diskuse| Společnost

Jan Pražák

Máte rádi českou klasiku?

Pokud čekáte duchaplné povídání o velikánech české klasické literatury nebo hudby, tak vás bohužel zklamu. Budeme se věnovat něčemu daleko přízemnějšímu, leč možná o to příjemnějšímu. Čemuže tedy? No přece jídlu.

25.3.2024 v 14:34 | Karma: 27,87 | Přečteno: 905x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Jak musela jít Maruška kvůli Frantovi na kožní

„Dneska na mě budeš muset být strašně opatrný a hýčkat si mě jako v bavlnce, jako kdybych byla porcelánová panenka,“ varovala mě Maruška, když jsme si telefonicky domlouvali popracovní schůzku v cukrárně.

22.3.2024 v 14:34 | Karma: 26,98 | Přečteno: 1114x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Jak jsem prchl z postele do skříně

Jaro bylo v plném proudu, já se pilně připravoval na maturitu a byl jsem beznadějně zamilovaný. O to víc, když objekt mé lásky spolužačka Blanka na sklonku zimy podlehla mým svodům a dala mi vše, co jen může holka klukovi dát.

19.3.2024 v 14:34 | Karma: 28,30 | Přečteno: 957x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Jestli nevíte co s časem, cestujte s Českými drahami

„Pokud ti to nebude vadit, já pojedu už v úterý, budu fotit a ty za mnou za dva dny dorazíš,“ informovala mě má zákonná manželka, když jsem si na čtvrtek a pátek naplánoval kratičkou dovolenou v malebném Klášterci nad Ohří.

16.3.2024 v 7:07 | Karma: 28,09 | Přečteno: 892x | Diskuse| Společnost

Jan Pražák

Odmítla jsem se vyspat se šéfem a dostala jsem vyhazov

„Majko, uvařila bys mi kafe, prosím tebe? Já jsem fakt naštvaná. Vždyť jsem teďka úplně vyřízená!“ Zprudka jsem se posadila na židli u kuchyňského stolu své sousedky a kamarádky v jedné osobě.

13.3.2024 v 14:34 | Karma: 28,85 | Přečteno: 1116x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Rozruch na dámském WC

„Tak teda jo, ukecal jsi mě a půjdu s tebou. Ale budeš mě muset obskakovat a nesmíš se mi smát,“ pravila Maruška do telefonu, když mi po dlouhém přemlouvání konečně kývla na další schůzku nad kávou a větrníkem.

10.3.2024 v 7:07 | Karma: 38,21 | Přečteno: 5024x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Vysadila jsem antikoncepci, Jirko, promiň

Vím, že to ode mě nebylo vůči manželovi Zdeňkovi fér. A asi mě neomlouvá ani fakt, že byl mým prvním a před milencem Jirkou jediným milostným partnerem. Byla jsem zkrátka taková hodná holka do doby, než se mi zbláznily hormony.

7.3.2024 v 14:34 | Karma: 38,33 | Přečteno: 6611x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Desatero kočičích přikázání

Všemocná bohyně Bastet stvořila kočku k obrazu svému. Pohlédla na své dílo, spokojeně zavrněla a zamyslela se nad otázkou, kdo se bude o kočku starat. Poté se mlsně olízla a stvořila člověka k tomu, aby kočce sloužil.

4.3.2024 v 14:34 | Karma: 27,38 | Přečteno: 1069x | Diskuse| Fotoblogy

Jan Pražák

Taky živíte svého důchodce?

Určitě znáte takové ty trafiky s rozšířeným sortimentem, v nichž se krom kuřiva, tiskovin, balených baget a nápojů prodává všechno možné. Například školní potřeby, nějaké hračky, trochu té techniky, a tak dál.

1.3.2024 v 14:34 | Karma: 43,88 | Přečteno: 5225x | Diskuse| Společnost

Jan Pražák

Malá zvědavka v pekařství

Cestou z práce mě nemilosrdně přepadla mlsná, a tak jsem se stavil na hořkého turka s křupavou škvarkovou plackou v pekařství u autobusového nádraží na Černém Mostě. Místní společnost se mi postarala o téma k pobavení i zamyšlení.

26.2.2024 v 14:34 | Karma: 32,57 | Přečteno: 1207x | Diskuse| Ostatní

Jan Pražák

Jak bezdomovec nafackoval úředníkovi

„Promiň mi zpoždění, ale jestli chceš udělat dobrý skutek pro jednu mokrou a naštvanou starou tlustou ženskou, tak jí objednej panáčka becherovky, ať se trochu vzpamatuje. A sobě taky, aby v tom nebyla sama.“

20.2.2024 v 14:34 | Karma: 27,73 | Přečteno: 1082x | Diskuse| Společnost

Jan Pražák

Jak jsem se pohádal s umělou inteligencí

„Co je to za vymyšlenost? Co to vyvádíš?“ Taky se vám stává, že si povídáte s věcmi, když vás něčím naštvou? Já tyhle věty adresoval svému počítači, když se po poslední aktualizaci začal chovat divně a spousta věcí byla jinak.

17.2.2024 v 7:07 | Karma: 29,40 | Přečteno: 874x | Diskuse| Společnost

Jan Pražák

Mezi námi chlapy

Jmenuji se Thor a jsem německý ovčák. Spoustu let jsem hlídal jeden tovární areál, ve kterém lidé vyráběli nějaké stroje. Mým působištěm byl dvůr mezi budovami, oddělený plotem od okolního světa.

14.2.2024 v 14:34 | Karma: 31,89 | Přečteno: 844x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 2125
  • Celková karma 31,34
  • Průměrná čtenost 1304x
Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.