Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Vysadila jsem antikoncepci, Jirko, promiň

Vím, že to ode mě nebylo vůči manželovi Zdeňkovi fér. A asi mě neomlouvá ani fakt, že byl mým prvním a před milencem Jirkou jediným milostným partnerem. Byla jsem zkrátka taková hodná holka do doby, než se mi zbláznily hormony.

Na Zdeňka jsem se mohla ve všem spolehnout, miloval mě a udělal by pro mě první, poslední, ale jedna věc mi u něj scházela. „Žena má být dobývána,“ praví staré úsloví a já, než abych pokaždé čekala věčnost, až se uráčí ztéct mou pevnost, musela jsem přebírat iniciativu sama. „Dneska na to nemám myšlenky, zítra mě v práci čeká náročný den,“ vyslechla jsem si od něj mnohokrát. „Promiň, jsem strašně utahanej,“ bránil se jindy. A když se na můj bůhví už kolikátý pokus nechal konečně dotáhnout do postele, bývalo to z jeho strany takové chladné a bez vášně, jakoby o mě snad ani nestál.

„Tak jo, jednou to zkusím, stejně z toho nic nebude,“ rozhodla jsem se poté, co už mě přestalo bavit poslouchat Majku, jak s tím svým doma každou noc div nezbourají postel a Milušku, jak natajňačku dovádí s milencem v hodinovém hotelu. Otevřela jsem flirtovací seznamku a odpověděla na pár inzerátů.

„Tebe rozhodně ne!“ Zavrhla jsem jednoho, který mi hned v prvním mailu poslal fotku bůhví jestli svého přerostlého přirození, doprovázenou vulgárními oplzlostmi. „No, tak tebe radši taky ne!“ Odmítla jsem dalšího, který mě pro změnu zavalil dvěma stránkami hustého textu nářků, jaké má zoufalé manželství. Jenomže po pár dalších podobně nepoužitelných se objevil mail od Jirky, který zcela otevřeně se špetkou romantické touhy nabízel coby nezadaný mladý muž vedlejší vztah vdané ženě, které v žádném případě nechce zničit manželství.

„Tak jo, skočíme na kafe, dáme řeč, pak půjdeme každý pěkně domů, a to bude asi tak všechno,“ sumírovala jsem si to před první schůzkou s Jirkou a snažila přesvědčit sama sebe, že to tak bude lepší. Jenomže on, aniž by se o cokoli snažil, mě během chvilky vyvedl z omylu, roztřásl mi kolena a zpotil dlaně jak panně před deflorací. Ani mu moc dlouho netrvalo, než mě dostal k sobě domů, kde jsem beznadějně podlehla jeho charismatu a neuvěřitelně něžné závratně nespoutané vášni. Zapálil svíčky, pustil tichou hudbu, nekompromisně mě uchvátil, a když mě po nekonečně dlouhé a zároveň nepředstavitelně krátké chvíli zase pustil, šeptal mi do ucha, že vedlejší vztah není jen o sexu, ale též o vzájemném blizoučkém spolubytí. Nu a já byla spokojená, zblblá a zamilovaná.

Takhle jsme to s Jirkou táhli několik měsíců, scházeli se tak jednou za čtrnáct dní. Já se po vzoru klasika měnila z Jekylla v Hyda a zase zpátky, až jsem si jednou v jekyllovském rozpoložení uvědomila, že mi táhne na třicítku. Prudce a bez varování mi zazvonil biologický budík, který hovořil nekompromisně: „Přesvědčit Zdenka, přestat brát prášky a začít pracovat na potomkovi.“ „Ale co s Jirkou?“ Bránil se můj vnitřní Hyde. „Ten musí stranou! Navždy!“ Jekyll byl nekompromisní.

„Vysadila jsem antikoncepci, Jirko, promiň. Slíbili jsme si, že náš vztah nebude narušovat moje manželství a asi se budeme muset rozejít.“ Možná si dovedete představit, jak mi bylo, když jsem tuhle větu na další schůzce vyslovila před svým milencem. Ale Jirka byl formát a navrhl mi, že jestli budu chtít, můžeme se ještě nějakou dobu scházet jako dřív a důsledně používat ochranu. Nu, Hyde ve mně trochu zadoufal, já kývla a párkrát jsme to zkusili, ale už to nebylo ono, ani jeden z nás se nedokázal uvolnit. A tak jsme se rozešli s oním klasickým, že zůstaneme přátelé, přičemž jsme oba věděli, že po všem, co jsme spolu prožili, to prostě nemůže fungovat.

***

Malá Zdenička, ten úchvatný plod našeho chladného manželství se Zdeňkem dočista převrátila můj život naruby a odvála mého vnitřního Hyda do zapomnění. Ne tak docela Jirku, na toho jsem si občas s nostalgií vzpomněla, ale připadalo mi, jako by se náš hříšně krásný román odehrál někdy v minulém životě. Teď jsem tu byla pro rodinu a nic jiného nepřicházelo v úvahu.

Nakojit, nechat odříhnout, přebalit, pomazlit a dát spát. Radovat se z prvního překulení, z pasení hříbat, z vratkých krůčků. Poslouchat žvatlání a hledat v něm první slůvka. Těšit se z rozzářených Zdeňkových očí pokaždé, když přišel z práce a já mu podala Zdeničku do náručí. Přít se s ním, kdo má dnes výsadu koupání nebo u koho je Zdenička spokojenější. K tomu spousta krásných starostí, které zná každý, kdo byl kdy rodičem malého dítěte.

Zdeničce se podařilo urovnat stín rozdílných milostných potřeb v našem manželství. Ne, že bychom sex úplně vypustili, ale můj žebříček hodnot se změnil a občasné chladné pomilování se Zdeňkem mi stačilo. Tedy muselo stačit, jinou možnost jsem neměla a ani jsem po ní moc neprahla.

Jenomže víte, jak to v životě chodí a jak s námi dokáže osud zatočit, když se máme nejlíp a myslíme si, že se nemůže stát nic zlého. Když byly Zdeničce dva roky, tak nás Zdeněk zčistajasna opustil. Ne, neutekl od nás o své vůli, tragicky a ne vlastní vinou podlehl dopravní nehodě, když jeli se šéfem na nějaké firemní jednání.

Nebudu zde popisovat své zoufalství ze ztráty manžela, ani starosti ženy, která se ze dne na den stane vdovou samoživitelkou. Snažila jsem se být silná a všechno zvládat tak, jak bylo možné. Ale nejhorší byly noci, to přiznávám.

***

Nedlouho po Zdeňkově pohřbu mi zazvonil telefon, volal Jirka. „Na tebe tak teď mám myšlenky,“ prošlo mi hlavou a vytípla jsem ho. Druhý den zavolal znovu, zase jsem to nevzala, ale když se ozval i třetí den, tak jsem přijala hovor.

„Ahoj Růžičko,“ oslovil mě opatrným hlasem přezdívkou, kterou si tehdy dávno pro mě vymyslel. Nenechal mě odpovědět a pokračoval: „Vím všechno, mohu ti... mohu vám oběma nějak pomoct?“

Beze slova jsem to položila. Vždyť můj vnitřní Hyde je jednou provždy mrtvý. Jakmile se mi slovo mrtvý promítlo do mozku, vzpomněla jsem si na Zdenka a rozbrečela se.

Druhý den jsem Jirkovi sama zavolala, nenechala ho promluvit a odpověděla mu na jeho otázku: „Jo, můžeš mi pomoct, aspoň se před někým vybrečím.“ Sama nevím, proč jsem byla na Jirku naštvaná, vždyť on přece za nic nemohl, a to, co mi kdysi dal, bylo krásné. Ale asi jsem se podvědomě zlobila na osud, na celý svět a potřebovala jsem hromosvod. A taky jsem nechápala, jak Jirka může vědět, co se stalo.

***

Poprvé jsme se s Jirkou sešli hned následující den na zahrádce jedné cukrárny, já samozřejmě přišla i se Zdeničkou. Nevím, jestli to byla nějaká Jirkova tajná taktika nebo spíš náhoda, ale já mu toho ani nestihla moc říct, protože on se skoro celý čas věnoval mé dceři. Na první pohled si padli do očí, kreslili spolu obrázky barevnými křídami, hledali tvary zvířat v oblacích na obloze, tajně mi objednali největší zmrzlinový pohár, když jsem nedávala pozor a vymysleli spoustu dalších roztomilých blbostí. Paradoxně mi to pomohlo mnohem víc, než kdybych se před Jirkou vypovídala, jak jsem měla původně v plánu.

„Nebude to vadit tvé manželce, určitě už nějakou máš?“ Zeptala jsem se Jirky na závěr, když mi nabídl další setkání ve třech.

„Ne nemám,“ odpověděl. Pak chtěl něco dodat, ale rozmyslel si to, tušil, že by mě tím mohl ranit. Nicméně já ne nadarmo studovala psychologii a vyčtla jsem z řeči jeho těla, že na mě čekal. Tím mě úplně dostal.

Ano, přiznávám, jsem špatná ženská a to, že jsem se znovu intimně sblížila s Jirkou ani ne čtvrt roku po pohřbu, nebylo vůči Zdeňkovi fér. Ale v Jirkovi jsem nalezla něco, co jsem vůbec nepředpokládala. Ne náhradu za ztraceného manžela, ale pevného muže s ne zrovna nevinnou minulostí, který to tak dlouho zkoušel, až si nakonec vybral. A takový chlap, když se jednou rozhodne, tak už to má definitivní.

Před časem mi Jirka navrhl, že by se mnou chtěl mít dítě. Trochu mě zamrazilo, já si vzpomněla na to, jakou tragédií skončilo Zdenčino rané dětství, a odmítla jsem. Vysvětlila jsem mu své pocity a požádala ho, aby počkal, než tuhle myšlenku vstřebám.

Včera poté, co jsme dali Zdeničku spát, jsem na Jirku sehrála menší divadlo. Zapálila jsem svíčky a pustila tichou hudbu, jak to kdysi dělával on. Pak jsem ho vzala za obě ruce a s jistou obměnou zopakovala větu, kterou jsem mu už jednou řekla: „Vysadila jsem antikoncepci, Jirko. Promiň, že mi to tak dlouho trvalo, ale teď už jsem opravdu tvá.“ Neodpověděl, popadnul mě do náručí...

Autor: Jan Pražák | čtvrtek 7.3.2024 14:34 | karma článku: 38,36 | přečteno: 6628x
  • Další články autora

Jan Pražák

Oheň ve vlasech

Já vím, jsem potvora a s chlapy si jenom užívám. Jednou si začnu něco s tím, jsem s ním pár měsíců, poté ho pošlu k vodě a jdu do toho pro změnu s jiným. Odsuzujete mě? Možná na to máte právo, ale napřed si poslechněte můj příběh.

20.7.2024 v 7:07 | Karma: 29,82 | Přečteno: 1781x | Diskuse | Ostatní

Jan Pražák

To je jenom náš Pepíček, toho my tu máme skoro pořád

„Je mi strašné vedro, nevadilo by ti, kdybych dneska vyměnila kávu s větrníkem za zmrzlinový pohár? A přidáš se ke mně?“ Zeptala se Maruška jednoho odpoledne minulý týden, když jsme se po práci sešli v naší oblíbené cukrárně.

16.7.2024 v 14:34 | Karma: 25,44 | Přečteno: 918x | Diskuse | Ostatní

Jan Pražák

Příběh jednovaječných dvojčat

Rodiče mi dali jméno Kamila a přišla jsem na svět jen o pár chvil dřív než moje sestra Radmila. Už od samého začátku jsme byly úplně stejné, rozeznat nás od sebe dokázala jedině maminka.

13.7.2024 v 7:07 | Karma: 26,09 | Přečteno: 747x | Diskuse | Ostatní

Jan Pražák

Proboha, lidi, pohlídejte mi ji!

Do toho vlaku jsem se dostal vlastně náhodou. Původní záměr byl cestovat z práce domů jako obvykle metrem a busem, ale když na náměstí Republiky zahlásili náhlé přerušení provozu, otočil jsem to na Masaryčku a sednul na Elefanta.

9.7.2024 v 14:34 | Karma: 31,10 | Přečteno: 983x | Diskuse | Společnost

Jan Pražák

Usmíření na poslední chvíli

Maminka odešla od tatínka, když mi bylo pět let. Jednoho dne rozhodla, že se stěhujeme ke strejdovi Romanovi. Sbalila všechny svoje a moje věci, ani mi neumožnila se s tátou rozloučit a odjela se mnou do jiného města.

6.7.2024 v 7:07 | Karma: 30,53 | Přečteno: 942x | Diskuse | Ostatní
  • Nejčtenější

Novinky na iDNES Premium: Kompletní OH 2024 v Paříži díky televizi Telly

15. července 2024,  aktualizováno  22.7 8:34

Získejte 100 televizních kanálů na 30 dní zcela zdarma díky internetové televizi Telly. Součástí...

„Nakonec na mě plivnul.“ Nizozemec loví Češky a prodává je na gangbang

18. července 2024

Premium Stovky českých žen k natáčení tvrdého porna v Nizozemsku naverboval v uplynulých letech Daniël van...

IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě

19. července 2024  9:25,  aktualizováno  22:33

Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s...

„Katastrofa pro Ukrajinu.“ Trumpův výběr viceprezidenta rozklepal Evropu

16. července 2024  10:28,  aktualizováno  12:04

Jméno J.D. Vance naznačuje, kam by se mohla ubírat zahraniční politika Spojených států v případě...

Vláda schvaluje „český“ Green Deal. Prudce zdraží benzin, uhlí i stavby

17. července 2024

Premium Benzin a nafta podraží od roku 2027 až o deset korun, stavět nové domy bude složitější kvůli...

Zoceleni z vesmíru i armády. Demokraté mají devět adeptů na viceprezidenta

22. července 2024  21:02

Už po oznámení amerického prezidenta Joea Bidena, že se nebude ucházet o znovuzvolení, začali jeho...

Dárek pro Putina podpořilo 300 tisíc lidí. Vybírají i na zasaženou nemocnici

22. července 2024  20:40

Rusko před několika dny zasáhlo raketou největší dětskou nemocnici v Kyjevě. Projekt Dárek pro...

Kvůli požáru kamionu s bateriemi čtyři hodiny stála D1 na Novojičínsku

22. července 2024  20:25

Kvůli požáru kamionu ve Vražném na Novojičínsku byla čtyři hodiny neprůjezdná dálnice D1 ve směru...

Tajná zbraň patriarchy Kirilla. V Česku působí mocná prokremelská církev

22. července 2024

Premium Je to více než rok, co Česko umístilo ruského patriarchu Kirilla jako první osobu na sankční...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 2155
  • Celková karma 27,76
  • Průměrná čtenost 1309x
Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.