Andrej Ruščák
Autor analýz o Blízkém Východě na Dedeníku - http://www.dedenik.cz
***
');
//-->
(function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){
(i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o),
m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m)
})(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga');
ga('create', 'UA-73590340-1', 'auto');
ga('send', 'pageview');
- Počet článků 211
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 6414x
Andrej Ruščák
Nový Chamberlain v čele NATO. To jsme to dopracovali.
Norsko vyváží kromě ropy a zemního plynu plno špičkových věcí. Vynikající ryby, kozí sýr, akvavit, oblečení do extrémních podmínek, ropné plošiny, lodě – to jen tak namátkou. Bohužel je to vyváženo exportem politiků pochybné kvality do nejrůznějších světových organizací.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl devátý: Já pán – ty pán!
Norské rovnostářství je fenomén. Horlivými rovnostáři jsou totiž nejen socialisté, od nichž se to jaksi čeká, ale i konzervativci či liberálové. Rovnostářství v Norsku totiž nepochází od Marxe, ale z doby norsko-dánské unie.
Andrej Ruščák
Český mnichovský komplex a Ukrajinci
Když čtu názory většiny českých blogerů či diskutérů na téma Ukrajiny (přičemž počítám s tím, že část z nich je rovnou PR Kremlu – a ty neberu v potaz), chtě nechtě v nich vidím jeden z hlavních symptomů problému, před nímž jsem z České republiky před osmi lety odešel.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl osmý: Elektronická komunikace s úřady
Norsko má velmi dobrý systém elektronické komunikace se státní správou. Po drobných úvodních komplikacích se složitým systémem přihlašování se portál státní správy Altinn.no spojil s bankovním identifikačním systémem BankID a díky tomu může elektronicky snadno úřední záležitosti řešit docela každý.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl sedmý: Přistěhovalci a politika
Slovy jednoho norského podnikatele: stačí vyřešit přistěhovalectví a závislost na ropě a z Norska bude ráj na zemi. Otázkou ovšem je, co to znamená, vyřešit přistěhovalectví. Přistěhovalců je v Norsku mnoho, mají různý status, pocházejí z různých koutů světa a mají tak různý vliv na Norsko. Někteří (většina) pozitivní, jiní silně negativní.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl šestý: Vyrovnávání se s minulostí
Ačkoliv byli takřka odjakživa Norové, pomineme-li vikingské období, na evropské poměry velmi mírumilovným národem, mají ve své kolektivní paměti tři věci, za které se stydí a s nimiž se snaží mentálně vyrovnat. Jednak je to extrémní bída, jaká v Norsku vládla, pak s bídou spojená izolace a kulturní zaostávání a nakonec nacistická okupace a její důsledky.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl pátý: Registrační značky
Registrační značky mají v Norsku velký význam. Podobně jako v Česku, číselnou kombinaci si člověk vybrat nemůže jinak, než co dostane na trafikkstasjon (dopravním inspektorátu). Tedy alespoň většinou.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl čtvrtý: Bydlení
Norský realitní trh je velmi zajímavý. Jednak na něm panuje naprosto opačný poměr volných nemovitostí a zájemců než v Evropě, a pak je také do velké míry, dá-li se to tak říci, standardizovaný - což ovšem nebrání mimo jiné životu podle dávných vikingských pravidel.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl třetí: Barnevernet
Barnevernet, neboli Úřad na ochranu dětí, neboli norská sociálka je poslední dobou po celé Evropě synonymem vlka požírajícího rodičům Červené Karkulky. Protože jsem sám rodičem v Norsku, už jen pro svůj vlastní klid jsem poměrně dost pátral po tom, co je pravda a co spíše lidová tvořivost, která má velké oči.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl druhý: Zdravotnictví
Norské zdravotnictví je říší kontrastů. Na jedné straně vynikající nemocnice a specialisté, kteří mají přístup k nejmodernějším technologiím, na druhé straně naprosto děsivý systém praktických lékařů, který občas láká člověka i k návštěvě veterináře, protože od něj se snáz něco dozví.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl první: Po Norsku autem
Může se to zdát jednoduché – jezdí se tak, jak člověka naučili v autoškole, jezdí se vpravo a dodržují se předpisy. Jenže ono to tak jednoduché není, záleží na tom, zda jste turisté či zda v Norsku bydlíte, kde je přihlášené auto, kudy jedete a podobně. Občas to vypadá tak, že udělat to dle zákona je složitější, nežli nechat auto autem a jet zkrátka třeba vlakem, autobusem či letět letadlem, ale tak složité to nakonec není.
Andrej Ruščák
Jak si kdo členství v EU zařídí, takové ho má
S členstvím v EU je to podobné, jako když někdo nastoupí na dobrou univerzitu. Může jejího potenciálu dobře využít k vlastnímu rozvoji, stejně jako jej může nechat ladem a pak se divit, že se má špatně. Zatímco Polsko členství v EU využívá bohatě, Česko to neumí – a akorát nadává.
Andrej Ruščák
Nečekané důsledky švýcarské eurolekce
Na švýcarském referendu a důsledcích, jaké z něj vyvozuje EU, není moc co řešit, protože je to věc jasná – Švýcaři se rozhodli porušit dohodu, která byla vyvážená tak, aby byla výhodná pro obě strany, a Unie se tím pádem logicky necítí vázaná plnit svou část dohody. To, co je zajímavé, je česká reakce.
Andrej Ruščák
Smartphony ohrožují svobodu internetu
Když Apple vydal svůj první iPhone, nastala nová éra v mobilní komunikaci, která se pak rozjela naplno s příchodem Androidu. Na co se v jásotu nad technologickými novinkami zapomnělo, bylo, že jejich příchod ohrožuje internet, jak jej známe, více, než NSA, vládní cenzura či nenasytné autorské svazy.
Andrej Ruščák
Nedemokratické prvky v EU? Ovšem, ale my je přeci potřebujeme!
Je zajímavé, že debata na téma členství v EU se v poslední době v ČR redukuje akorát na peníze. Přitom je jeden aspekt, který se nedá snadno měřit, ale který je zato extrémně důležitý – legitimita existence ČR a její vnímání běžnými voliči v západní Evropě.
Andrej Ruščák
Inspiracehodný norský přístup k efektivitě a kvalitě života
Čas od času se ozývají hlasy, které tvrdí, že s efektivitou dnešní výroby bychom vůbec neměli pracovat osm (a víc) hodin denně, jako se to dělalo v době, kdy byla efektivita práce výrazně nižší. Dnes již legendární citát Nigela Marshe zní: „Tisíce a tisíce lidí žijí své životy v tichém zoufalství, v němž dlouho pracují v zaměstnáních, která nenávidí, aby mohli věcmi, které nepotřebují ohromit lidi, které nemají rádi“. Proč to tedy ti lidé dělají?
Andrej Ruščák
Skandinávie jako jeden region? Zapomeňte.
Do jistého podivného „společenského bontonu“ v Evropě patří pohoršování se nad tím, jak Američané nevědí, kde která země leží. Přitom se mi nejednou i v Česku stalo, že lidé nevěděli, kde leží Norsko (pletli si jej tu se Švédskem, tu dokonce s Finskem) – nemluvě o vykreslování Skandinávie jako jednoho regionu, který se vyznačuje zimou, nedostatkem smyslu pro humor, prohibicí či extrémním rovnostářstvím. Nic nemůže být dále od pravdy.
Andrej Ruščák
Pohřeb posledních zbytků slávy staré Anglie
Od – nebojím se říci minimálně polofašistické – Cameronovy vlády už nepřekvapí snad vůbec nic. Nejnovějším produktem jeho vlády je návrh zákona, který je horším útokem na presumpci neviny, než všechny dosavadní protiteroristické zákony dohromady. Ministryně vnitra Theresa May navrhuje, aby bylo možné odebrat občanství osobám, které jsou podezřelé z terorismu.
Andrej Ruščák
Bojkot SodaStreamu demaskuje antisemitismus levice
Levice, která ráda poučuje a kritizuje Izrael vždy a při každé příležitosti, zpravudla odmítá jakákoliv nařčení z antisemitismu, poukazujíce na to, že jí údajně nevadí Židé, ale Izrael. Hysterie, která se rozpoutala poté, co Scarlett Johansson podpořila SodaStream, však ukazuje na to, že je to jen zástěrka pro staré dobré heslo všech antisemitů: „nenakupovat u Žida“.
Andrej Ruščák
Předsudky a skutečnost aneb proč vláda plebsu nefunguje
Jde o příběh známý v mnohých zemích. Plebs se něčeho panicky bojí, logické argumenty neposlouchá, chce hlavně „tvrdou rukou“ vyřešit problém a místo toho problém ještě výrazně zhorší. Přitom se samozřejmě ohání (nejlépe přímou) demokracií a právem na projevení „vůle většiny“. Ovšem výsledek je ten, že se situaci nepomůže a pouze to vede k honům na čarodějnice či Velkým Bratrům. Paradoxně má tak příliš mnoho demokracie podobně škodlivý efekt na její kvalitu, jako má na svou kvalitu zcela nehlídaný trh, který automaticky skončí dusícím mono- či oligopolem.
Andrej Ruščák
Skandinávský likestilling očima muže
Likestilling, čili norsky rovnoprávnost – myslí se tím zejména mužů a žen – je jedním z nejdiskutovanějších aspektů života ve Skandinávii pro lidi z celé Evropy. Mnohým, zejména občanům latinských či konzervativněji laděných zemí, už z toho slova samotného naskakují pupínky, ovšem po vlastní zkušenosti musím dodat, že k obavám není žádný důvod. Zdejší rovnoprávnost přináší nebývalé výhody mužům i ženám.
Andrej Ruščák
Kolik musí ještě zemřít lidí, než budou drogy legalizovány?
Uřezané hlavy civilistů v Mexiku, severokorejský jaderný program, atentáty 11. září, likvidace Buddhových soch v Afghánistánu či města Timbuktu jsou jen některými příklady ohavností dnešního světa, které se nemusely stát, kdyby nebyla vyhlášena pokrytecká drogová prohibice.
Andrej Ruščák
Volební výsledek je uspokojivý – porevoluční vývoj je obhájen
Jistě, nová Sněmovna nevypadá rozhodně ideálně. Populistický Úsvit přímé demokracie, větší podíl komunistů, nevyzpytatelný Andrej Babiš s osmnácti procenty. Přesto jsem spokojen – voliči totiž obhájili zahraničně-politickou pozici, která je pro Českou republiku tím absolutně nejdůležitějším.
Andrej Ruščák
Pár postřehů předvolebních - opravdu není koho volit?
Na Zemích Koruny české mi záleží. To, jak budou spravovány, ovlivní nastávající volby. Dosud jsem se tomuto tématu spíše vyhýbal, ale soudím, že nastal čas pro to napsat pár slov ke spoluobčanům, kteří ještě nejsou rozhodnuti, koho volit, či zda jít vůbec k volbám.
Andrej Ruščák
TGM: První prezident, nebo občanský monarcha?
Na rozdíl od jeho nechvalně proslulého následovníka bych měl, i coby monarchista, Tomáše Garriguea Masaryka ve velké úctě i kdyby neexistoval onen vpravdě orientální zákon, tvrdící, že se zasloužil o stát. TGM se stal prezidentem za velmi pohnutých okolností a jsem přesvědčen o tom, že první Československá republika držela pouze a jen díky němu. V momentě, kdy z úřadu odešel, sen skončil. Likvidace státu už pak byla jen otázkou času.
| předchozí | ... 3 4 5 6 7 8 9 | další |
