Andrej Ruščák
Autor analýz o Blízkém Východě na Dedeníku - http://www.dedenik.cz
***
');
//-->
(function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){
(i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o),
m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m)
})(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga');
ga('create', 'UA-73590340-1', 'auto');
ga('send', 'pageview');
- Počet článků 211
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 6414x
Andrej Ruščák
Norský euroskepticismus a jeho kořeny
Norsko, jak známo, není členem EU. V Norsku je poměrně hodně skupin, které z nečlenství profitují a dvě, které neuvěřitelným způsobem na současné situaci tratí. Problém je v tom, že norský euroskepticismus se nedá pochopit evropskou optikou, ekonomika tady funguje natolik jinak, že se běžné poučky naprosto vymykají realitě.
Andrej Ruščák
Nezbytnost možnosti porušit zákon
Naše technologická společnost se pomalu dostává do bodu, který byl ještě nedávno nemyslitelný – k proveditelnosti zařídit, aby jakékoliv porušení zákona bylo detekováno a tedy potrestáno. Je přitom čím dál tím víc a víc lidí, kteří po tom volají jako po dobrém nápadu. Mám pro ně špatnou zprávu: den, kdy nebude možné překročit zákon, bude počátkem diktatury.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl 16.: Válka s regulovanými řemeslníky
V úterý zde vyšel článek popisující, jak tristní je pro spotřebitele téměř odborová organizace zdejších řemeslníků. Vzhledem k tomu, jaké (zákonné) prostředky mají řemeslníci na své straně, je to svým způsobem válka proti spotřebiteli. Pojďme se podívat na to, jaké zbraně má spotřebitel.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl 15.: Regulované řemeslo
Řemeslo má zlaté dno a v Norsku to platí několikanásobně. Bohužel jsem dnes přišel o naprostou většinu respektu ke zdejším elektrikářům a instalatérům. Nemám totiž rád monopolisty a zdejší regulované řemeslo je monopolem par excellence.
Andrej Ruščák
Naše dnešní německá Evropa
Ať už chceme, nebo nechceme, Německo se stalo dominující silou v Evropě. Německé pojetí věcí se považuje za standard, který by zbytek EU měl následovat. Naši předkové, a mluvím i o předcích žijících před první světovou válkou, měli tendence se německé Evropy bát. Neměli bychom teď, když německou Evropu máme, ji zkusit zhodnotit ve světle (dřívější) Evropy britské či francouzské?
Andrej Ruščák
Severská uzavřenost – pravda, či mýtus?
Jeden z nejoblíbenějších stereotypů o Seveřanech je ten, že jsou údajně chladní a uzavření. Jsou ale takoví i doopravdy? Podobně se často mluví o tom, že tvrdá a temná zima mají na psychiku Seveřanů devastující vliv. Jenže je to opravdu tak? Věc je komplikovanější, než se zdá.
Andrej Ruščák
Skoti se rozhodli zůstat. Co dál?
Byla to napínavá a probdělá noc, jejímž výsledkem je výhra kampaně Better Together. Příčin setrvání v UK je několik, ovšem zajímavější je, co bude dál. Lze spekulovat, že voliči hlasem „No“ volili „Devolution Max“, protože přesně to jim před týdnem předáci hlavních britských stran slíbili v případě odmítnutí nezávislosti.
Andrej Ruščák
Referendum o skotské nezávislosti – Alba gu brath!
Stejně jako jiné emancipační snahy malých národů, i Skotsko sleduji velmi pozorně dlouhá leta. Nemohu tak mlčet k mnoha nepochopením ze strany českých médií i čtenářů stran dnešního referenda o nezávislosti, a tak se pokusím tímto článkem aspoň částečně uvést věci na pravou míru.
Andrej Ruščák
Prokletí úspěšné vlády
Ve Švédsku proběhly parlamentní volby. Kampaň byla zajímavá, do konce nebylo úplně zřejmé, jak volby dopadnou, třebaže průzkumů bylo dost. Přesto volby skončily mnohými očekávaným výsledkem: současná vládní koalice po osmi letech končí.
Andrej Ruščák
Městská cyklistika v ohrožení – samotnými cyklisty
Vrátil jsem se domů po třech pěkných týdnech v Česku a s sebou jsem si přivezl pochopení něčeho, co jsem dosud pojmout nedokázal; a sice proč je tolik Čechů skeptických k městské jízdě na kole, k cyklostezkám a cyklistům obecně.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl 14.: Život na tom, co příroda dala
Norsko je pověstné čistotou své přírody a Norové sami, jdou-li do přírody, s radostí jedí a pijí její plody (ovoce, houby, slávky, ryby, vodu z potoka/z ledovce a podobně). Norská příroda toho nabízí dost, ale leccos z toho není v českých zemích úplně známo, což může mít za následek buď zkažené zdraví, nebo naopak nevyužití něčeho dobrého.
Andrej Ruščák
Blesková zpráva: Teroristická hrozba v Norsku
Dnes v 10:00 oznámila norská policie, že existuje vážná teroristická hrozba ze strany islamistů organizovaných v ISIS proti Norsku. Během příštích 5-7 dnů má proběhnout teroristický útok někde v Østlandet (region okolo Oslofjordu).
Andrej Ruščák
Finanční krize jako dar
Říká se, že vše zlé je pro něco dobré, a také že se někdy smysl našeho momentálního soužení projeví po delší době. Je jasné, že doznívající finanční krize nám hodně vzala. Lidé přišli o práci, propadli se kvůli tomu do dluhů a depresí, nemohli najít novou – z tohoto pohledu to bylo období hodně kruté. Sám o tom něco vím, ty tři měsíce, kdy jsem po univerzitě hledal práci, byly lekcí na celý život. Ale přesto bych vyslovil tu kacířskou myšlenku, že i tohle bylo pro něco dobré.
Andrej Ruščák
Palestinský exhibicionismus smrti a evropská média
Od zahájení právě probíhající operace proti hnutím Hamás a Islámský Džihád média ukazují mrtvé, těžce zraněné Palestince, a to včetně dětí. Je mi, obzvlášť jako rodiči, líto každého raněného či usmrceného dítěte nebo jiného civilisty, ale není to Jeruzalém, kdo je jejich smrtí či zraněním vinen.
Andrej Ruščák
Zánik národního státu v Evropě má dobrý důvod – svou historii
Téměř každý umí poukázat na dvě světové války ve dvacátém století, ale málokdo si uvědomí jinou věc: to, co spojuje celou Evropu, je, až na pár výjimek, historie terorizování vlastních občanů ve jménu národního státu.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl třináctý: Je harry být v Norsku Harry
Nadpis zní jako tautologie, ale není. Termín „harry“ pochází od norské vyšší střední třídy 19. století jako univerzální nálepka, která měla označovat 1) trapnost tříd nižších v pokusech o chování se jako třídy vyšší, 2) činnosti, které byly v rozporu se zdejším puritánským přesvědčením o tom, jak má vypadat zábava.
Andrej Ruščák
Znám jednu zemi, kde bych žít nechtěl. Kterou?
Přijel jsem onehdy na návštěvu s kolem. Projíždím pěknou, zvlněnou krajinou mezi úžasně žlutými řepkovými poli, přes vesničky a městečka, v nichž vládne líná pohoda. Zastavím se v hospodě se zahrádkou na dobré točené pivo za pětadvacet, lidé jsou milí a říkám si – idyla. Jenže v každém ráji číhá had a zrovna tady jich je celé klubko.
Andrej Ruščák
Možnost hlasovat do EP za ca. 10 tisíc Kč? Beru!
Nevolit a poté nadávat, jak je vše špatné, umí každý. Musím říci, že těm, kteří to mají k urně daleko, to náš stát opravdu nijak neusnadňuje. Vzhledem k tomu, že Norsko musí bez reptání přijmout zhruba 60 procent unijní legislativy je pro mě možnost volit do EP, který může vetovat evropskou legislativu, docela zásadní. Ovšem cesta k urně byla opravdu trnitá.
Andrej Ruščák
Tsjekkere i Norge: hva drev dem ut av landet sitt?
Det er godt kjent at polakker, spanjoler eller svensker kommer til Norge først og fremst for å tjene penger. Arbeidsmarkedet i Polen, Spania eller Sverige er ikke blant verdens beste og da er det naturlig for dem å komme dit hvor mulighetene finnes. Tsjekkiske grunner til å forlate landet (og emigrere til Norge) er vanligvis ganske forskjellige.
Andrej Ruščák
Alkoholpolitikk i Tsjekkia – Norges fremtidens modell?
Tsjekkia gjorde med alkohol det samme som Nederland gjorde med narkotika eller som Tyskland gjorde med prostitusjon. Tsjekkisk regjering har i løpet av de siste 20 år erkjent at å forby eller å vanskeliggjøre adgang til alkohol minker ikke forbruket – isteden blir det bare skjult og derfor utenom kontroll av det offentlige.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl dvanáctý: Gjenbruk – ideální charita
Gjenbruk znamená norsky „znovupoužití“ – a je to poměrně široký fenomén, který pomáhá všem. Lidem, co nějakou věc nepotřebují, těm, co nějakou věc potřebují i těm, kteří potřebují peníze na nějaký šlechetný cíl. Duch, jaký v této formě lidské spolupráce je, je svým způsobem kvintesencí toho, jak norská společnost tradičně odjakživa fungovala.
Andrej Ruščák
Každý bude jednou milionářem, aneb opatrně na milionářskou daň
V celé Skandinávii, ale zejména pak v Norsku a Dánsku, bylo před zhruba čtyřiceti lety nesmírně populární „danit bohaté“. Problém je, že tato populistická opatření dopadla po delší době nejtvrději na ty nejchudší. Bohatí totiž přicházejí o část peněz, které mohou oželet – zatímco pro chudé je setkání se s takovou realitou likvidační.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl jedenáctý: Izolacionismus
Je veřejným tajemstvím, že sedlácké sdružení Bondelaget spolu s téměř monopolním mlékárenským kartelem Tine, téměř monopolním masným kartelem Gilde a izolacionisticky laděnými politiky rozhodují v Norsku o všem důležitém, co se jen šustne. Důležitou otázkou pro norskou společnost je, kde se takový izolacionismus zastaví.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl desátý: Norština
Často se mluví o tom, že pro zdárnou integraci je třeba, aby se člověk naučil jazyk dané země. Pokud nejste expat, inženýr pracující v mezinárodní firmě nebo negramotný azylant, je to také praktická nutnost. Bez norštiny se totiž v Norsku příliš mnoho dělat nedá.
Andrej Ruščák
Transatlantické partnerství: oboustranný Marshallův plán
Kromě situace na Ukrajině se na summitu mezi EU a USA v Bruselu tento týden projednává zejména vznik nové dohody o volném obchodu mezi EU a USA. Ačkoliv tato dohoda stojí (zatím) stranou zájmu hlavních médií, neměla by. Má totiž potenciál přičinit se do nastartování obrovského ekonomického růstu na obou, krizí sužovaných, březích Atlantiku. Tedy pokud ji nějaký krátkozraký politik či neméně krátkozraký volič v případném referendu nezařízne.
| předchozí | ... 3 4 5 6 7 8 9 | další |
