Andrej Ruščák
Autor analýz o Blízkém Východě na Dedeníku - http://www.dedenik.cz
***
');
//-->
(function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){
(i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o),
m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m)
})(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga');
ga('create', 'UA-73590340-1', 'auto');
ga('send', 'pageview');
- Počet článků 211
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 6428x
Andrej Ruščák
Babišova snaha o "potravinovou soběstačnost"? Chudoba pro všechny.
V Norsku je z domácí produkce, kvůli protekcionismu, kolem 40 % potravin v supermarketech. Výsledek je oligarchizace celého potravinového řetězce, vyloučení živnostníků a menších firem a totální oligopol v podobě velkých koncernů.
Andrej Ruščák
O norském antisemitismu
Zatímco ve většině západní Evropy za antisemitismem stojí místní levice maskující se odporem k Izraeli nebo muslimští přistěhovalci, v Norsku stále žije takový ten lidový antisemitismus, jehož v Německu zneužil Adolf Hitler.
Andrej Ruščák
Návrat do svobodné země
V angličtině je následující rčení: to put my money where my mouth is. Vystihuje přesně to, co jsme učinili. Navzdory tomu, že mnozí nevěřícně kroutili hlavou, navzdory otázkám, proč, když jsme se tak dobře uchytili, odcházíme.
Andrej Ruščák
Barnevern přistižen soudem in flagranti při porušování lidských práv
Exkluzivně přináším svůj překlad článku z NRK, který vyšel v pátek 19. února 2016 a který odhaluje zásadní pochybení a porušení lidských práv ze strany Barnevernu v obci, kde byla před třemi lety odebrána Nikola Rybka.
Andrej Ruščák
Proč se za změnu v Norsku angažují Češi?
Od zastánců Barnevernu čím dál častěji zaznívá údiv nad tím, že zrovna Češi mají takový zájem o to, co se děje v Norsku a považují to za nepochopitelné. Nepochopitelné to ovšem není, známe-li všechny okolnosti.
Andrej Ruščák
Barnevernet není jediným „státem ve státě norském“
Kdo by si myslel, že lehkost, s jakou úředníci Barnevernu ignorují zákony, je specifikem této organizace, by se poměrně šeredně mýlil. Podobné tendence jsou i v jiných úřadech a měly by být vážným varováním pro naše zákonodárce.
Andrej Ruščák
Norsko jako sociální stát? Jak pro koho.
Norsko se dá chápat z mnohých důvodů jako ekonomický unikát, neřku-li rovnou paradox. Jedním z aspektů tohoto paradoxu je zdejší sociální stát. Je, pravda, štědrý: ale ne pro ty nejpotřebnější.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl 28.: Jak shánět nedostatkové zboží
Norský trh je chudý trh. Ze tří důvodů: nečlenství v EU, odporu společnosti ke konkurenci jako principu (takže je prakticky ode všeho jen pár velkých dodavatelů) a pečovatelského státu. Jak tedy sehnat, co není dostupné?
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl 27: Život s tmou tmoucí
Severskou tmu její pověst předchází. Jednou z nejčastějších reakcí na to, že bydlím v Norsku, je ustaraný dotaz: „A jak zvládáte tu hroznou tmu?“ Jako v případě počasí, i na tmu mají Norové odpověď.
Andrej Ruščák
Proč má boj proti Barnevernu smysl a proč se pan Kapitán mýlí
V Reflexu vyšel obsáhlý rozhovor s panem Zdeňkem Kapitánem, ředitelem ÚMPOD. Děkuji mu za to, že odhalil své názory a záměry tímto způsobem, polemika s ním se rázem stala snazší.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl 26.: Jak v Norsku nepřijít k úhoně
Třebaže technologický pokrok podstatně zjednodušil dříve tvrdý a nebezpečný život v Norsku – obzvlášť pak v zimě – dodnes zdejší podmínky čekají na neopatrné turisty či jiné návštěvníky, aby jim pořádně zkomplikovaly život.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl 25.: Smlouvání
Život v Norsku se bez smlouvání obejde pouze ve dvou případech: buď jste natolik bohatí, že je vám to jedno, nebo o možnosti smlouvání nevíte. Smlouvá se jinde a jinak, než třeba na Blízkém Východě, ale smlouvá se často.
Andrej Ruščák
Kde žijí staré časy v království zapomnění
Po druhé světové válce se v Norsku proti letům předválečným zásadně změnil způsob vlády. Protože Norsko bylo členem NATO a mělo formálně pluralitní demokracii, málokdo v zahraničí si změny všiml.
Andrej Ruščák
Oslocentrismus coby diktatura vyšší střední třídy
V každé zemi je hlavní město něčím dominantní. Kdo nevěří, může se zeptat v Brně, Hamburku, Krakově či v Košicích. Norsko udělalo s decentralizací dobrý kus práce, ale i tak má Oslo v mnohém nezdravý vliv na zbytek země.
Andrej Ruščák
Mýty o fungování Barnevernu uvedené na pravou míru
Na internetu se opakuje mnoho mýtů, které mají za cíl, aby Norsko vypadalo obzvlášť hrozivě, ale které nejsou pravdivé. Jejich šíření má za následek pravý opak zamýšleného: předem shazují legitimní kritiku norského modelu.
Andrej Ruščák
Proč tolik českých intelektuálů brání Barnevernet?
Po skandálním rozhodnutí Fylkesnemndy o nucené adopci a zbavení rodičovských práv se opět vyrojila spousta článků obhajujících norský systém; společné měly hlavně jedno: jejich autoři zcela evidentně nevěří ve svobodu jednotlivce.
Andrej Ruščák
Jak vypadá, když Barnevernet zasahuje u (prokázaně) nevinných?
Pracovníci Barnevernet spolu s policií vtrhli loni na podzim do matčina domu, sebrali jí holčičku rovnou z koupele, chtěli si ji nechat, ale krajská rada ji matce po měsíci vrátila domů. Důvod zásahu? Obava, že by mohla emigrovat.
Andrej Ruščák
Psycholog-znalec odkryl, co se v Norsku děje na krajských radách
Podle mého nejdůležitější článek, který kdy o BV vyšel, vydal deník Bergens Tidende. Výpověď psychologa, který seděl v krajské radě, která rozhodovala o odebrání dítěte. Jeho slova: pokus o justiční omyl.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl 24.: U mě na dvorku ne!
Geniální italský kreslíř Bruno Bozzetto ukázal jako jeden z rozdílů mezi Němci a Italy přístup k obecně prospěšným stavbám či veřejnému zájmu. Norové jsou v tomto ohledu dozajista italštější, než sami Italové.
Andrej Ruščák
Bufdir schopnostem rodičů evidentně nevěří
Ředitelka Bufdiru, nejvyššího orgánu sociálně-právní ochrany dětí v Norsku, se vyjádřila pro deník Aftenposten, že není dobře, když si jsou rodiče jistí správností výchovy neopřené o vědecké či státní autority, a že láska nestačí.
Andrej Ruščák
Moderní Norsko a rodina
Mnoho lidí se ptá, jak je možné, že tolik Norů toleruje, nebo rovnou schvaluje kontroverzní počínání zdejší sociální služby (BV). Hledají konspirace, obviňují z fašismu – jenže to je úplně vedle, základ tkví totiž v něčem jiném.
Andrej Ruščák
Barnevernet falšuje důkazy – je to potvrzeno
Udělám výjimku a nebudu psát vlastní článek, pouze přeložím článek z norštiny, jak vyšel v deníku Dagbladet 28. května 2015, protože je absolutně kriticky důležitý pro pochopení, co se v Norsku děje. Doufám, že iDnes promine.
Andrej Ruščák
Péče o děti v Norsku coby právní anomálie
Jedním z důvodů, proč se v Norsku dobře žije a proč, dokud člověk nemá děti, nevidí nikde žádný problém a naopak na zdejší systém nedá dopustit, je ten, že úřady vesměs dobře, a hlavně čitelně, fungují. O to víc překvapí vztah státu a občana ve věci výchovy dětí, protože to je jakoby systém z naprosto jiné společnosti.
Andrej Ruščák
Poslední slovo k Barnevernu
Vzhledem k tomu, že prakticky vše již bylo řečeno a kdo si chtěl udělat názor, si jej udělal, nemá, kromě takového závěrečného shrnutí, už smysl cokoliv k tématu psát. Protože téma je takové, že hodně lidí zajímá a mnozí se cítí pobouřeni, rozhodl jsem se, že ještě naposledy o tématu něco napíšu, čímž snad vyvrátím některé mýty, které stále ještě panují.
Andrej Ruščák
O Norsku regionálním
Poslední dobou dostávám poměrně hodně reakcí od krajanů na téma Norska a narazil jsem na jeden velmi zajímavý fenomén. Ti, kteří žijí v Østlandet, tedy v okolí Oslofjordu, kde také je největší koncentrace populace v Norsku, mají tendenci souhlasit s mými pozorováními, zatímco ti, kteří žijí v menších sídlech na Vestlandet, tedy v západním Norsku, mají tendenci říkat, že popisuji jinou zemi, než v jaké žijí. Ono to ale není tak daleko od pravdy.
předchozí | 1 2 3 | další |