Andrej Ruščák
Autor analýz o Blízkém Východě na Dedeníku - http://www.dedenik.cz
***
');
//-->
(function(i,s,o,g,r,a,m){i['GoogleAnalyticsObject']=r;i[r]=i[r]||function(){
(i[r].q=i[r].q||[]).push(arguments)},i[r].l=1*new Date();a=s.createElement(o),
m=s.getElementsByTagName(o)[0];a.async=1;a.src=g;m.parentNode.insertBefore(a,m)
})(window,document,'script','//www.google-analytics.com/analytics.js','ga');
ga('create', 'UA-73590340-1', 'auto');
ga('send', 'pageview');
- Počet článků 211
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 6436x
Andrej Ruščák
Newspeak roku 2015 aneb jak se vyznat ve zprávách
Mnozí si jistě všimli, že došlo k významovému posunu u mnoha slov, která se ve zprávách píší, a je tak třeba, chce-li člověk rekonstruovat, co se doopravdy událo, tyto posuny odhalit. Problém je to téměř univerzální; ze zemí, jejichž tisk čtu (severní polovina Evropy + Francie minus Finsko a Pobaltí a všechny anglofonní země) se to netýká jediné, a to Dánska. Čte-li člověk dánský tisk, může věřit tomu, že volená slova obsahují jejich původní, chcete-li slovníkový, význam.
Andrej Ruščák
FAQ o Barnevernet
Protože dostávám mnoho dotazů, které jsou podobné, myslím, že je poměrně důležité vypsat sem odpovědi, které na danou problematiku mám; ujasní to mnohým situaci.
Andrej Ruščák
Ukrytý norský poklad: „Staronorové“
Norsko je známé svou přírodní krásou; fjordy, horami, úchvatnými atmosférickými jevy a všemožnou sportovní aktivitou. Zatímco výše uvedené bude v Norsku k vidění ještě po skončení existence naší civilizace, jeden poklad je zatím vcelku opomíjen a bohužel to, že brzy vymizí, je jisté – nesmrtelnost je zatím pouze utopie. Řeč je o starších lidech ve věku zhruba 60 a více.
Andrej Ruščák
Jak na protest v Novém Městě na Moravě
Jeden z dobrých nápadů šířících se poslední dny po internetu, jak pomoci ukázat norské veřejnosti současný obraz jejich země v České republice, je rozbalit transparenty v Novém Městě na Moravě během nadcházejícího mistrovství. Rozhodl jsem se, že přispěji svou trochou do mlýna tím, že poradím, co na transparenty psát.
Andrej Ruščák
Je Norsko Evropa, nebo není?
Během posledních několika desítek let se pojem „Evropa“ změnil z geografického, zahrnujícího vše od Portugalska po Ural, na kulturně-politický. EU jej víceméně ztělesňuje, ale ne nutně. „Evropa“ se tak dá rozumět jako souhrn hodnot, které její obyvatelé instinktivně cítí jako ten „správný“ standard. Je ovšem Norsko Evropa?
Andrej Ruščák
Braňme svobodu pohybu
Zažíváme naprosto bezprecedentní dobu, kdy může cestovat až na naprosté výjimky úplně každý. Cestování je tak levné a dostupné, jako nikdy, což se právě zcela evidentně mnohým nelíbí. Jsme tak svědky snah o umělé zvyšování cen letenek nebo nejrůznější šikanu majitelů osobních aut.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl 22.: Vánoce a Silvestr
Vánoce (Jul) i Nový rok (Nyttår) máme v Norsku, stejně jako i jinde, za sebou a je tak dobré se ohlédnout po tom, jak se zde obojí slaví. Oslavy se od těch středoevropských poměrně zásadně liší.
Andrej Ruščák
Je karikování náboženství osobní urážkou?
Krvavý útok na redakci francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo kromě šoku rozpoutal diskusi – kde začíná a kde končí svoboda slova? Je zodpovědné urážet jiné lidi? Přestože svobodu slova uznávám, nemyslím si, že je správné urážet druhé. Problém je v tom, že karikování náboženství se za takové urážení jen těžko dá označit.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl 21.: Jde se na lyže!
Zima zatím v Sandefjordu sice vypadá víc jako u Brightonu než jako u Oslo, ale přesto je v Norsku téma lyží aktuální. „Nordmenn er født med ski på beina“, říká se – tedy „Norové se rodí s lyžemi na nohou“. Ne nadarmo, právě z Norska totiž lyže přišly i do Čech.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl 20.: Koselig, ale hlavně stručně!
Koselig, hyggelig a kjedelig. Tato tři slova vyjadřují vztah Norů k téměř čemukoliv, zároveň jsou jen velmi těžce přeložitelná do jiných jazyků, člověk musí poznat norskou duši, aby byl srozuměn s jejich plným obsahem. Rovněž důležité pro úspěšnou komunikaci s Nory je chápat jak mluví, tedy stručně a ve snaze nezranit druhého, což je sice milé, ale komunikaci s lidmi, kteří z Norska nejsou, poměrně silně znesnadňuje.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl 19.: Život s počasím
V Norsku je to s počasím a se vším okolo něj jako na houpačce. Dokáže na jednu stranu vykouzlit ty nejúchvatnější barvy, tvary a jevy jaké člověk může kdy vidět, ale na druhou stranu dokáže pořádně lézt na nervy.
Andrej Ruščák
Co vlastně rozděluje Západ a islám?
„Vsadím se, že to buddhisté nebyli“, byla reakce jednoho ze čtenářů na včerejší atentát. Jakkoliv šlo o trpce ironickou (a pravdivou) poznámku, nastiňovala pravou podstatu problému – a sice že v učení islámu je něco, co způsobuje natolik zásadní rozpor s naší civilizací, že kvůli tomu umírají lidé.
Andrej Ruščák
Čím je Islámský stát historicky unikátní?
Islámský stát děsí svět prostřednictvím sociálních médií způsobem, jaký nezná precedens. Je to právě možnost se chlubit vlastními zločiny a zveřejňovat jejich každý detail, co je na této teroristické organizaci děsivé; podíváme-li se do minulosti, jejich činy samotné až tak unikátní nejsou.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl 18.: Harryhandel
„Harryhandel” je původně ironické, dnes běžné označení pro příhraniční nákupy, zejména ve Švédsku, v menší míře pak v Dánsku (Hirtshals a Hjørring) či v Německu (Flensburg, Kiel a Puttgarten). Tyto nákupy budí v Norsku velké kontroverze – zatímco jedni je považují za protest proti ochranářským opatřením jdoucím na úkor spotřebitelům, jiní je odsuzují coby nesolidární s norskými firmami (a tedy ohrožující norská pracovní místa) a většina si jde zkrátka a dobře nakoupit za evropské ceny. Aby však byl harryhandel úspěšný, je potřeba poměrně velkou sebedisciplínu a know-how, jinak se stane to, co se mnohým Norům děje a proč na tento způsob nákupu zanevřeli – neušetří v zásadě nic, akorát ztratí čas.
Andrej Ruščák
Jak se co v Norsku dělá, díl 17.: Tankování
Čtenář by se mohl ptát – co je na tankování auta tak zvláštního a složitého, aby o tom musel vzniknout samostatný článek? Tankování v Norsku má spoustu specifik, ať už jde o to co, kde, kdy a jak tankovat. Jedete-li do Norska autem, přečtení tohoto článku vám může dosti usnadnit život.
Andrej Ruščák
Barnevernet a rok 2015 – dobrý čas na změnu?
Nový rok je dobrým důvodem k optimismu, pokud jde o problémy kolem norské sociálky a to z několika důvodů. Jestli se podaří BV reformovat či nikoliv je otázka, na kterou samozřejmě odpověď neexistuje, ale jestli se někdy ledy mohou pohnout, bude to, kvůli dobré souhře okolností, letos.
Andrej Ruščák
Právní důsledky života v zahraničí
Mezi Čechy není život v zahraničí tak populární, jako například mezi Poláky a tak dochází k mnoha nedorozuměním ve věci, jak věci fungují. Pojďme si to vysvětlit.
Andrej Ruščák
Pegida – aneb nesuďme příliš rychle
Německé hnutí Pegida (Patriotische Europäer gegen die Islamisierung des Abendlandes) a jeho demonstrace jsou v Německu jedním z největších témat posledních dnů a jeho věhlas se dostal i za hranice Spolkové republiky. Na hnutí je spousta věcí zvláštních, počínaje už tím, že navzdory snaze médií a politiků je nacpat do některé z oblíbených škatulek to moc nefunguje.
Andrej Ruščák
O čem se v Norsku mluvilo posledního půl roku
Posledních šest měsíců bylo v Norsku o čem debatovat. Pád ceny ropy, pád norské koruny, teroristická hrozba od Islámského státu, ruské sankce, neobvykle odvážný státní rozpočet, více svobody v každodenním životě, „znovuobjevení“ výchovy dětí či částečný úspěch v boji proti nesnesitelnému mýtnému – pozůstatku minulé vlády.
Andrej Ruščák
Tady to nedopadne dobře, tady se jednou něco stane
Tuhle větu, popularizovanou panem purkrabím z Noci na Karlštejně, jsem si mnohokrát říkal, když jsem pozoroval generační posun v Norsku. S každou další generací totiž roste podíl těch, kteří si myslí, že pohodový život je samozřejmost, jakož i přísun „levných peněz“ (tedy snadných půjček). Ne nadarmo se říká, že pýcha předchází pád – a v Norsku to vypadá, že kosa pomalu naráží na kámen.
Andrej Ruščák
„O jednou více je lepší, než o jednou méně“
Takhle zní oblíbená formulka mnoha lidí, kteří se v Norsku vyjadřují k zásahům Barnevernet. Stručně řečeno – je lepší šikanovat nevinné, než pak najít mrtvé dítě. Problém téhle logiky je v tom, že se zakládá na předpokladu, že sociálka pracuje poctivě a měří všem stejným metrem. Nic nemůže být dále od pravdy.
Andrej Ruščák
Barnevernet podruhé aneb jaké jsou možnosti nápravy
Na svém blogu jsem asi před půl rokem publikoval poměrně široce citovaný článek o tom, jak funguje norská sociálka a jak se vůči ní stavět. Protože je v Česku toto téma opět aktuální a od jara se objevily nové okolnosti, není od věci české čtenáře trochu informovat.
Andrej Ruščák
Je načase učit se persky?
Na Blízkém Východě se situace mění rychleji, než by se před pár lety dalo čekat. ISIL svým postupem přispěl k tomu, aby se (zatím pouze mírně) sblížily Spojené státy a Írán. Taková změna může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro Blízký Východ, ale i pro celý západní svět.
Andrej Ruščák
Humanitární bombardování není oxymoron
Ačkoliv je tento pojem poněkud kontroverzní, má své opodstatnění – jeho původ je ve špatném svědomí západního světa po roce 1945. To nejdůležitější humanitární bombardování je to, které se nestalo, ačkoliv se stát mohlo a mělo, za což by se protihitlerovská koalice měla stydět více, než za vybombardované Drážďany.
Andrej Ruščák
Trampoty generace Y aneb proč je všechno jinak
Internet je plný analýz, proč moje generace odkládá rodinu, nebydlí ve „svém“ či nepracuje v něčem „perspektivním“, pod nimiž se to většinou hemží komentáři od starších, které obsahují – kromě naznačování, že je tato generace akorát ufňukaná – naprostý nedostatek pochopení pro to, že jejich poučky neplatí.
| předchozí | ... 2 3 4 5 6 7 8 ... | další |
