V Norsku nepsané desatero ,,Jantelagen" představuje rovnostářství a vzájemnou úctu, jež se projevuje např tykáním na všech spol. úrovních. K vztahu muž-žena: u nás lze často pozorovat, jak žena podává ,,nenápadně" muži v hospodě peníze pod stolem.

Tak zrovna janteloven bych jako pozitivní příklad nepoužíval. Něco tak stigmatizujícího jakoukoliv iniciativu a jakoukoliv motivaci, jako je janteloven, se jen tak nevidí.

mno, auticka a vlacky muzete koupit holcicce kdekoliv na svete, zrovna jako klukovi panenku, ale drtiva vetsina holcicek neprojevi vetsi zajem o vlacek, a naopak. Nase deti si vybiraly samy, a bez nuceni nebo radeni to vzdy bylo auta pro chlapce panenky pro holky.

Zkuste to udělat na polském venkově a řekněte o tom sousedům. Garantuji vám, že do příští neděle o tom bude vědět celé městečko/celá vesnice a budete mít peklo ze života.

Znám skandinávské reálie, jen mohu říci, že si to ta blogerka dost idealizuje. Hračky, barvy, kdo to dneska tady řeší? Ale pamatuji si dost výrazné diskuze v 80. letech o zákazu hraček napodobujících zbraně a na druhé straně se doporučovalo cpát chlapečkům panenky, aby pochopili, aby se postupně vpravili do jiné role, než tradiční. Nějak to nevyšlo. Otázka slušnosti vůči ženě především není o tom, že je slabší pohlaví, ale jde o určitý druh úcty vyjadřovaný ženě a dnes se nejedná o žádný sešněrovaný úzus, kdy za cenu rozbití dveří, musíte jít do dveří až za ženou. Ve Skandinávii si byla obě pohlaví historicky mnohem rovnější než jinde, ale vyplývalo to z podstaty tehdejšího tvrdého živobytí i způsobu života. To fungovalo samovolně, ale to co popisujete jako rovnoprávnost, je instituciovaná rovnoprávnost tlačená socioinženýrskou levicí, nekalme vodu.

A kde tam jsou ty jednopohlavní ženy ?

ehm... u nás je snad problém koupit holčičce autíčka či tramvaj ?

V článku jasně píšu, že nesrovnávám Skandinávii s ČR, protože ČR je dost liberální, ale s kontinentem jako celkem. A divil byste se hodně, kdybyste viděl reakce okolí na kupování autíček holčičkám ve Francii, Itálii, Řecku nebo v Polsku. Za Slovensko bych taky ruku do ohně nedal. Nedejbože dát klukovi jako hračku kuchyňku v těchto zemích...

To je dost zoufalé. U nás jsme na tom podstatně lépe.

Muž má nárok na rodičovskou dovolenou od narození dítěte do jeho tří let.

Žena má nárok na mateřskou dovolenou v délce 28 týdnů a poté na rodičovskou dovolenou do tří let věku dítěte.

Rodičovská dovolená je bezplatná a mohou ji čerpat oba rodiče současně.

Mateřská dovolená je placená z nemocenského pojištění matky. Pokud však matka mateřskou dovolenou nečerpá, může otec čerpající rodičovskou dovolenou po dobu, po niž by jinak měla matka nárok na mateřskou dovolenou (vyjma části před porodem) pobírat z nemocenského pojištění peněžitou pomoc v mateřství místo ní.

Po dobu čerpání rodičovské dovolené (a podle volby rodičů ještě rok po ní) může rodina pobírat rodičovský příspěvek - ten se však pobírá jen na nejmladší dítě v rodině (a čerpají-li otec a matka rodičovskou dovolenou současně, pobírá samozřejmě rodičovský příspěvek jen jeden z nich). Myslím, že nám mají Skandinávci co závidět. No ale zhoršuje se to a feministky to chtějí silně omezit, aby prý ženy nebyly rodinou donucovány zůstávat dlouho s dítětem doma a mohly se věnovat kariéře...

Asi jsem zapomněl dodat, že rodičovská dovolená je 100 % platu, nebo 80 % platu, pokud ji chce člověk mít delší. Navíc pro rodiče neposílající děti do školky je do věku dvou - a brzy tří - let kontantstøtte, což jsou peníze navíc. A doma člověk zůstat může, ne že ne, jen nedostává 100 % platu jako první rok od narození dítěte. Těch 14 týdnů pro otce je minimum, kolik si musí vzít, jinak si může vzít víc, pokud chce, na úkor matčina dílu rodičovské dovolené. Samozřejmě může otec být s dítětem doma i po prvním roce, ovšem nebude mít 100 % plat.