Vážím si jednoho Samoživitele

Znáte nějakého samoživitele? O samoživitelkách čtu na blogu často, o samoživitelích zatím ani čárka. Já jednoho takového znám.

Je pravda, že Petr tak docela samoživitel není. Soud mu totiž při rozvodu jeho děti do péče nesvěřil. To soudkyně nedělají (nebo jen málokdy).

Od rozvodu žije sám v garsonce, kterou si pořídil. Své děti dostává jednou za čtrnáct dnů na víkend. Pokaždé má pro ně připravený program. Kluci rádi jezdí vlakem a tak vždy někam cestují. Navštěvují nová města i místa, zajdou na výstavu  nebo spolu objevují krásu slezské krajiny.

O prázdninách je s sebou bere na dovolenou, kterou spolu i vybírají a plánují při tom, co vše by na ní mohli prožít. Petr celý rok šetří, aby mohli prožít pár dnů, na které jim všem zůstanou krásné vzpomínky.

Platí alimenty, přispívá na učebnice. A k tomu klukům spoří. Chce, aby jednou, až se rozhodnou pro samostatný život, měli něco do začátku.

V dnešní době je takových otců málo. Mnozí o své děti bojují při rozvodu, ale pak o ně ztrácejí zájem. Přijde nová partnerka a děti, jak se říká "spadnou z lopaty". Nějakou dobu po rozvodu si Petr našel novou partnerku. S Janou si byli navzájem sympatičtí, prožili spolu pár víkendů, kdy zrovna neměl doma kluky.  Vypadalo to, že spolu začnou žít. Jenže pak postupně zjišťoval, že Jana nemá ráda jeho děti. Dávala mu najevo, že jí jeho velký zájem o děti vadí. Snažil se to změnit, ale nakonec se s ní rozešel.

Rozvodem končí stále větší procento vztahů, na jejichž začátku byla "velká láska". Ta se často mění v "nepřekonatelný odpor" . A ti dva, co se ještě nedávno měli tak rádi, si teď nemohou přijít na jméno. To, co mne na tom mrzí nejvíce, je utrpení dětí. Už to, že si najednou musejí zvykat na to, že mají dvě "maminky" a dva "tatínky" je pro dětskou hlavu i srdce obrovské trauma. Když během rozvodu a často i po něm pak musí ještě sledovat další rodičovské války, jejich utrpení narůstá.

Vážím si tohoto Samoživitele. Snaží se být otcem v situaci, která není jednoduchá. Snaží se svým dětem nepřidávat další starosti, které už jim přinesl rozpad jeho manželství.
Přál bych mu, aby si ho jednou, až dospějí, vážili i jeho kluci. Zaslouží si to.

A spolu s Petrem to přeji všem samoživitelkám i samoživitelům. Žijte tak, aby si vás vaše děti mohly vážit. Myslete na své stáří. Děti, které si svých rodičů váží a mají je rády, si na ně nevzpomenou jen v den, kdy se vyplácí důchod.

Znám spoustu rodičů, kteří se radují z toho, že mohou své stáří prožívat se svými dětmi, vnoučaty a často i pravnoučaty. Ale to už je jiné téma...