Bůh žehná Ježíšovým rodičům (Požehnání v Bibli 9)

Dnes se společně podíváme do Lukášova evangelia. V jeho úvodu je popisováno, co se dělo po Ježíšově narození. Osmého dne byl podle Mojžíšova zákona obřezán a když měl čtyřicet dnů, vypravil se Josef s Marií a malým Ježíšem do Jeruzaléma.

Když uplynuly dny jejich očišťování podle zákona Mojžíšova, přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby s ním předstoupili před Hospodina - jak je psáno v zákoně Páně: `vše, co je mužského rodu a otvírá život matky, bude zasvěceno Hospodinu´ - a aby podle ustanovení zákona obětovali dvě hrdličky nebo dvě holoubata...
A Simeon jim požehnal... (Lukáš 2,22-24+34)

Prvorozené dítě patřilo Hospodinu. Rodiče ho museli vyplatit pěti šekely stříbra. Současně také přinesli oběť, která měla završit období očišťování rodičky. Podívejme se na to do 3. knihy Mojžíšovy: "Když skončí dny jejího očišťování po synu nebo dceři, přivede ročního beránka k zápalné oběti a holoubě nebo hrdličku k oběti za hřích knězi ke vchodu do stanu setkávání. On je přinese jako oběť před Hospodina a vykoná za ni smírčí obřady; tak bude očištěna od svého krvotoku. To je řád pro ženu při narození chlapce nebo děvčete. Jestliže si nemůže opatřit jehně, ať vezme dvě hrdličky nebo dvě holoubata, jedno k zápalné oběti a jedno k oběti za hřích. Kněz za ni vykoná smírčí obřady a bude čistá." (Leviticus 12,6-8)

To, že přinesli jen dvě hrdličky (holoubata), svědčí o tom, že nepatřili mezi nejbohatší obyvatele své krajiny. U tohoto údaje jsem se při svém čtení musel zastavit. Vzpomněl jsem si na slova jednoho charismatického misionáře, který před dvaceti lety přijel do Jeseníku.
Navštívil jsem jednu jeho přednášku. V ní každému, kdo přijme Ježíše, sliboval: "Přijetí Ježíše ti zaručí, že budeš ekonomicky prosperovat. Bůh požehná  tvé podnikání. Pokud jsi nemocný, tak tě uzdraví. Jestli ti nefunguje manželství, on ho dá dohromady. Všechny problémy se ti začnou vyhýbat..."
Tato jeho slova mne tehdy vůbec nepotěšila. Proč? Protože Bible nic takového neslibuje. Ano, Bůh nám může dát majetek, zdraví a může nám pomoci napravit narušené manželství. Může, ale nemusí.

Ač to zní divně, někdy je lépe, aby nám ponechal nemoc. To je zkušenost apoštola Pavla. Po setkání s oslaveným Ježíšem na tři dny oslepl. Pak se mu zrak vrátil, ale ne úplně. A on o tom napsal: "A abych se nepovyšoval pro výjimečnost zjevení, jichž se mi dostalo, byl mi dán do těla osten, posel satanův, který mne sráží, abych se nepovyšoval." (2.Korintským 12,7) Nemoc nemusí být vždy důsledkem hříchu nebo nesprávných životních návyků. Někdy může plnit podobnou roli, jako u apoštola Pavla.

Podobné je to i s chudobou. Bůh dovolil, aby jeho Syn vyrůstal v rodině, která žila v prostých poměrech. Stejné to může být i s námi. Nezáviďme bohatým jejich bohatství. S Božím požehnáním můžeme být šťastnější než oni, i když musíme každý den počítat, co si můžeme a co naopak nemůžeme dovolit.