99) Není snadné plout s Ježíšem (Mat.8,24-26)

V šesté třídě nám učitel v občanské nauce vyprávěl, jaká zažijeme dobrodružství, když se rozhodneme připojit k těm, kdo budují socialismus. Během svého výkladu nezapomněl utrousit pár štiplavých poznámek na adresu křesťanů. O křesťanství říkal, že je to nudná nauka pro staré babky, které už nejsou schopné dělat nic jiného, než chodit do kostela...

Kdybych dnes potkal pana učitele, mohl bych ho usvědčit ze lži. Budovatelé komunismu už u nás žádná dobrodružství neprožívají. Ale já jich zažil s Bohem spoustu. Od výslechů až po možnost pozorování změn v životech alkoholiků, narkomanů, zlodějů i vrahů, kteří se setkali s Ježíšem.

Včera jsme přemýšleli nad tím, že když jdeme s Ježíšem, občas nevíme, co nás potká. Už to samotné může být pro někoho dobrodružné. Když učedníci následovali Ježíše do rybářské bárky, netušili, co je za pár hodin čeká. Matouš jejich dobrodružství zapsal takto: V tom se strhla na moři veliká bouře, takže loď už mizela ve vlnách; ale on spal.
I přistoupili a probudili ho se slovy: "Pane, zachraň nás, nebo zahyneme!"
Řekl jim: "Proč jste tak ustrašeni, malověrní?" Vstal, pohrozil větrům i moři; a nastalo veliké ticho. (Mat.8,24-26)

Pokud jste už zažili velké vlny na moři, pak si určitě umíte představit, jaká to musela být bouře, když se při ní báli i zkušení rybáři. Učedníci už pamatovali více bouří, ale tahle překonala vše, co doposud zažili. Ježíš spal, jako by se nic nedělo. A učedníci ho ani nechtěli budit. On přece moři nerozumí. Zachrání se a pak ho probudí. Jen ať si odpočine. Musí toho mít po celodenním uzdravování a kázání už dost.

Jako zkušení námořníci dělali učedníci vše, co znali. Ale nic nepomáhalo. Vylévali vodu, ale té v lodi stále přibývalo. Když se loď začala potápět, vzpomněli si na Ježíše. Musí ho vzbudit, aby nezůstal v lodi, když se oni pokusí doplavat ke břehu.
Ježíš se probudil a pak se stalo něco zvláštního. Matouš píše: „Vstal, pohrozil větrům i moři; a nastalo veliké ticho...“ Ježíš pohrozil bouřce... Už jste někomu někdy pohrozili? Můj kolega v kázání říkal, že Ježíš pohrozil bouřce jako my někdy hrozíme dětem, když zlobí. A tak, jako se pak děti většinou uklidní, uklidnil se tehdy i vítr a po chvíli byla hladina jezera jak zrcadlo.

Plout s Ježíšem na jedné lodi může být dobrodružné i nebezpečné. Učedníci se tehdy málem utopili. A to si z počátku mysleli, že tuhle bouři zvládnou dřív, než se Ježíše probudí. Nakonec ji nezvládli. Musel zasáhnout Ježíš.
Ano, život s Ježíšem přináší dobrodružství. Když se necháme vést na naší životní pouti Bohem, zažijeme mnoho situací, kdy se i nám bude zdát, že je konec. Většinou se tak stane tehdy, když si na začátku budeme myslet, že vše vyřešíme i bez toho, abychom tím museli zatěžovat Boha. Teprve, když se nám vše vymkne z rukou, začneme volat o pomoc.
Tento příběh bychom si měli číst vždy, když se nám bude zdát bouře našeho života nesnesitelná a smrtelná. Pokud budeme mít pocit, že z naší situace už není žádné východisko, vzpomeňme si na Matoušovo vyprávění o tom, jak Ježíš pohrozil bouři a tak ho poslechla jako malé dítě.

Pane, děkuji Ti, že jsi mne v mém životě mnohokrát zachránil, když jsem se topil v bouřích mého života. Díky, že mohu vědět, že máš moc utišit každou bouři, která mne ještě potká. Zůstaň se mnou na mé loďce i dnes.