92) Uzdravení obyčejné horečky (Mat.8,14-15)

Poté, co Ježíš na dálku uzdravil setníkova sluhu, vstoupil Ježíš s učedníky do domu, kde bydlel Petr se svou manželkou a její rodinou. Petr už několik dnů nebyl doma a tak se určitě těšil na setkání se svými blízkými. Je rád, že Ježíš přijal jeho pozvání a navštíví místo, kde se Petr cítil tak dobře.

Matouš píše: „Když Ježíš vstoupil do domu Petrova, spatřil, že jeho tchyně leží v horečce. Dotkl se její ruky a horečka ji opustila; i vstala a obsluhovala ho.“ (Mat.8,14+15)

Další zázračné uzdravení. I když tentokrát to zas tak velký zázrak nebyl. Maminka Petrovy manželky měla teplotu. Matouš nepíše, že by to byla nějaká zákeřná nemoc. Možná viróza, nebo se nachladila, když připravovala v průvanu pohoštění pro vzácnou návštěvu. My bychom jí v lékárně koupili Paralen a řekli jí, ať se den dva vypotí a pak bude vše zase v pořádku.

Je zvláštní, že Matouš ani nepíše, že by Petr, jeho žena nebo někdo z přítomných Ježíše prosil, aby tuto ženu uzdravil. Ježíš si všiml, že je nemocná, dotkl se jí a ona se uzdravila. Takovou banalitu ani Matouš ve svém evangeliu nemusel uvádět. Nešlo přece o žádný zázrak. Něco takového by přece zvládla i babka kořenářka.

Je to už několik let, kdy mne jedno nedělní ráno navštívil mladý muž, který rozvážel obědy seniorům. Přišel s prosbou. Dostal angínu a měl obavy, že v pondělí nebude schopen jezdit. A druhý kolega, se kterým se střídali, byl také nemocný. Protože byl věřící, tak chtěl, abych se nad ním modlil, prosil za jeho uzdravení a pak ho pomazal olejem. Odvolával se na zaslíbení z Jakubovy epištoly. V ní je napsáno: „Je někdo z vás nemocen? Ať zavolá starší církve, ti ať se nad ním modlí a potírají ho olejem ve jménu Páně.“ (Jak.5,14)
Jenže já byl v té době mladý pastor. Obřad pomazání olejem nepatřil mezi mé pravomoci. Proto jsem mu poradil, ať se obrátí na mé zkušenější kolegy, kteří bydleli ve stejném městě jako já a působili v dalších církvích. Když odcházel, vnímal jsem jeho zklamání. O dvě hodiny později přišel znovu. Neuspěl u žádného pastora. Všichni se domnívali, že nejde o tak závažnou chorobu, aby kvůli ní Bůh musel dělat zázrak.
Byl bezradný a tak jsem mu dal návrh: „Tomáši, pokud je to Boží vůle, abys byl zdravý, pak Tě uzdraví i bez obřadu, který popisuje Jakub. Pojď, budeme se spolu modlit a dáme Tvůj problém do Božích rukou...“ Souhlasil a tak jsme se spolu modlili. Pak odešel.
Druhý den ráno jsem se vracel z pekárny, kam jsem chodil na čerstvé pečivo. V tom jsem uviděl auto, kterým Tomáš jezdil. Když projížděl okolo, volal z okénka: „Vlastíku, díky Bohu jsem zdravý. Haleluja!“ A já tehdy poznal, že pro našeho nebeského Otce neexistují žádné banální problémy. Je ochoten léčit i obyčejné nachlazení a teploty.

Když Ježíš uzdravil Petrovu tchyni, chtěl nás povzbudit k odvaze přicházet k Bohu s každou naší starostí. Učí nás, že Bůh, na rozdíl od pastorů, má čas na každý náš problém. Nevyžene nás s angínou ani obyčejnou horečkou.

Pane, jsem rád, že za Tebou mohu přijít kdykoliv s vědomím, že si na mne uděláš čas. Díky za příběh Petrovy tchyně, kterou jsi uzdravil z obyčejné horečky tím, že ses jí dotkl. Dotýkej se dnes i mne. Nauč mne mít čas pro potřeby mých blízkých.