91) Když ani zázrak nestačí (Mat.8,13)

Dnes se budeme naposledy věnovat setkání Ježíše s římským důstojníkem, který prosil za uzdravení svého sluhy. Když se chtěl Ježíš vydat za nemocným, setník mu řekl:

„Pane, nejsem hoden, abys vstoupil pod mou střechu; ale řekni jen slovo, a můj sluha bude uzdraven...“ Ve své další řeči se odvolává na své velitelské zkušenosti. Tak, jak poslouchají vojáci svého důstojníka, musí Ježíše poslechnout i nemoc, kterou trpí setníkův sluha...
Ježíš ho vyslechl, pochválil jeho velkou víru. Dokonce prohlásil, že se s takovou vírou nesetkal v celém Izraeli. Přečtěme si, jak závěr tohoto příběhu popisuje Matouš: Potom řekl Ježíš setníkovi: "Jdi, a jak jsi uvěřil, tak se ti staň." A v tu chvíli se sluha uzdravil. (Mat.8,13)

Při povrchním čtení této příhody z Ježíšova života by se nám mohlo zdát, že Ježíš jedná jen na základě víry římského vojáka. Kvůli jeho víře přece mohl být jeho sluha uzdraven. Kdyby nepřišel s prosbou za Ježíšem, sluha by zemřel.

Zkusme se ale na celý příběh podívat pozorněji. Opravdu v něm jde jen o setníka a jeho sluhu? Potřeboval důstojník zázrak k tomu, aby byla posílena jeho víra? Ježíš říká: „Amen, amen, pravím vám, tak velikou víru jsem v Izraeli nenalezl u nikoho.“ Tenhle římský občan má větší víru, než všichni okolostojící. Jeho víra nepotřebuje vzpruhu. Je zakotvena na poznání Ježíše a jeho moci, kterou tento Pán vládne. Setník neměl s božstvím Ježíše žádný problém. Proto ho nazývá svým Pánem.

V zástupu ale naslouchají lidé, kteří mají s Ježíšovým božstvím problém. Od dětství je učili, že je jen jeden Bůh, který sídlí v nebi. Bůh, ve kterého věřili, se nestaral o pohany. Neměl rád hříšníky a určitě by se nebavil s důstojníkem okupační armády.

Ježíš v době svého veřejného působení bojoval zápas o srdce všech lidí. Bohatých i chudých. Židů i pohanů, se kterými se setkal. Evangelia popisují, jak složitý to byl zápas. Zatímco chudí, pohané a hříšní lidé Ježíše přijímají velice rychle, duchovní vůdcové se brání myšlence, že by Ježíš mohl být Mesiáš. Jejich představy o Mesiáši se propastně liší od toho, co vidí, když pozorují Ježíše.

Už mnohokrát jsem slyšel následující myšlenku: „Kdyby Bůh udělal nějaký velký zázrak, tak bych mu uvěřil. Ale Bůh pro mou víru zatím nic neudělal...“ Znám lidi, kteří prožili zázračné uzdravení a přece nakonec Boha odmítli. Jak je to možné? Znám jedinou odpověď. Odmítli, protože ho nechtěli přijmout.

Jsem přesvědčen o tom, že kdo chce věřit v Boha, uvidí spoustu důkazů pro svou víru. Bůh se mu zjeví v mnoha životních situacích. Na druhé straně kdo nechce věřit v Boha, najde spoustu důkazů, které ho přesvědčí, že jeho ateistická víra je správná.

Také čekáš na velký zázrak, aby ses rozhodl dát svůj život Ježíši? Máš pocit, že jsi neprožil nic tak úžasného jako setník a jeho sluha? Zkus přemýšlet o tom, jaký je to zázrak, že vůbec můžeš přemýšlet. Stačí málo a nebudeš schopen přemýšlet. Praskne cévka, nebo se uhodíš... Je tolik nebezpečí, která nám hrozí. Bůh ti dává zdravou mysl, abys o něm mohl přemýšlet.

Židé mohli vidět stovky zázraků. Protože nechtěli věřit v Ježíšovo božství, našli si mnoho důkazů, které je v jejich nevěře utvrdily. Přestože se setkali s Mesiášem, nepřijali ho.

Pane, pomoz mi, abych toužil po setkání s Tebou. Otevři mé oči, abych viděl Tvou přítomnost v mém každodenním životě. Dej mi také schopnost dělit se o toto poznání s lidmi, které dnes potkám.