75) Svaté nepomůže nečistým (Mat.7,6)

Ježíš se blíží k závěru svého kázání. Kolem něj se v zástupech sešly stovky posluchačů a on zve všechny přítomné do svého království. Byl by rád, kdyby jeho pozvání přijali všichni, kdo se o něm dozví. Jako Bůh ale velmi dobře ví, že většina nakonec odmítne.

Když čteme Ježíšovo kázání, také si přejeme, aby pozvání přijali všichni lidé kolem nás. Snažíme se s nimi dělit o svou radost z poznání Boha, který se stal našim zachráncem. Většinou se ale setkáváme s odmítnutím. Má nás to stresovat? Máme se tím nechat odradit od dalších pokusů rozšířit Ježíšovo pozvání mezi naše sousedy a spolupracovníky?

V kázání, kterému spolu už delší dobu nasloucháme, zazní zvláštní a dá se říci i dost tvrdá slova:
„Nedávejte psům, co je svaté. Neházejte perly před svině, nebo je nohama zašlapou, otočí se a roztrhají vás.“ (Mat.7,6)

Koho má Ježíš na mysli, když hovoří o psech? A koho podle něj představuje svině? Nad tím jsem se trápil spoustu let. Psi i vepři jsou ve Starém zákoně považováni za nečistá zvířata. Dokonce i dotek s těmito zvířaty vylučoval člověka na určitou dobu ze společenského a náboženského života.

Jednou, když jsem nad tímto textem znovu přemýšlel, jsem pochopil, že vzhledem k předchozímu varování ohledně odsuzování druhých bych se tím neměl trápit. Není mým úkolem a posláním rozdělovat lidi na čisté a nečisté. To je záležitost Božího soudu. Já, jako učedník svého Mistra mám lidem přinášet evangelium. Radostnou zprávu o spasení – záchraně. Ježíš nám nabízí nádhernou budoucnost ve svém království. Mým posláním je šířit tuto radostnou zprávu.

Při mé práci ale musím počítat s různou reakcí od lidí, se kterými se setkám. Jedni budou nadšení poznáním Ježíše jako svého zachránce. Jiní mne možná nebudou chtít poslouchat a možná mne budou urážet a zesměšňovat. Takový je úděl Ježíšových učedníků.

Nedávno jsem stěhoval mé známé její věci z jednoho bytu do druhého. Napsala mi seznam, co vše chce přivézt. Ostatní jsem měl rozdat. Když už bylo auto plné, všiml jsem si dvou váz, které zůstaly na podlaze v obýváku. Na seznamu nebyly a nikdo z těch, komu jsem je nabízel, je nechtěl. Protože za chvíli si měli byt převzít noví majitelé, postavil jsem obě vázy ke kontejneru s nadějí, že se někomu budou líbit a vezme si je. Později jsem zjistil, že obě vázy měly cenu několika tisíc korun.

Podle Ježíše se setkám s lidmi, kteří s evangeliem naloží stejně, jako já s těmi cennými vázami. Odmítnou možnost záchrany v domnění, že Bible je něco jako Staré pověsti české. Nepřijmou nabídku věčného života, protože si myslí, že je to jen pohádka pro důvěřivé...

Když se s takovými lidmi setkáme, nemělo by nás to odradit od šíření radostné zprávy. Nevnucujme svaté někomu, kdo nemá pro svatost pochopení. Asi zatím nedorostli do stavu, kdy by nás byli schopni vyslechnout. Nechejme je a raději se věnujme těm, kteří hledají perly Božího království.

Pane, děkuji Ti, že jsi mne pozval do svého království. Díky i za to, že Tvé pozvání platí pro mou rodinu, mé přátele i spolupracovníky. Dej mi moudrost, abych se o Tvé pozvání dokázal dělit. Veď mne, abych Tvé království dokázal nabízet těm, kteří na Tvou nabídku čekají a budou si jí vážit.