72) Bůh má můj zítřek ve svých rukách (Mat.6,31-34)

Děláte někdy něco, co se nakonec ukáže jako zbytečné? Už jste někdy toužili po něčem, co jste nakonec nepotřebovali? Dostali jsme už někdy dárek, který vám nebyl k ničemu?

Náš život je často honěním se za tím, co se nakonec ukáže jako nepotřebné a kvůli čemu někdy nemáme čas na to, co je naopak životně důležité. Pán Ježíš v této souvislosti říká: „Nemějte starost a neříkejte: co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat? Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete. Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno. Nedělejte si tedy starosti o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost na svém trápení.“

Při čtení těchto slov si vždy uvědomím, jak často se trápím zítřejšími starostmi. Většinou dokonce starostmi, které nakonec ani nenastanou, protože existovaly jen v mé hlavě. Co bude zítra? Budu mít co jíst? Nepřijdu o práci? Kde budu bydlet? Budou mne mít mé děti rády? Jaké manželky si najdou mí synové?

Věřím, že uznáte, že jsou to vše starosti, které se týkají podstatných oblastí mého života. Jídlo, oblečení, práce, rodina... To jsou základní potřeby našeho života. Bez nich by se kvalita našeho života podstatně snížila.

Ježíš ale ukazuje na jednu potřebu, která předčí všechny ostatní. Potřeba jistoty Boží přízně. Něco, čemu křesťané říkají „jistota spasení“. Proč je tak důležitá? Proč toužíme po Božím ujištění, že nás má rád a počítá s námi pro své království? Líbí se mi slova, kterými začíná 71.žalm: „Utíkám se k tobě, Hospodine, kéž nikdy nejsem zahanben! Pro svou spravedlnost mě vysvoboď, pomoz mi vyváznout, skloň ke mně své ucho, buď mou spásou. Buď mi skalním příbytkem a budu se tam uchylovat stále. Rozhodls o mé záchraně, tys můj skalní štít, moje pevná tvrz!“ (Žalm 71,1-3)

Jako lidé podvědomě toužíme po jistotě a bezpečí, které by přesahovalo naše lidské možnosti. Toužíme po někom, kdo dokáže víc než my. Jistě, na stáří se mohu pojistit. Ale co když pojišťovna zkrachuje? Ano, mohu budovat rodinu, kde se všichni můžeme mít rádi, ale pak stačí smyk na náledí a vše může být jinak.

Nedávno jsem navštívil svou starší sestřenici. Její manžel vyprávěl o tom, jaké má plány do budoucna. Těšil se na důchod a co vše v něm ještě zrealizuje. Pár dnů po naší návštěvě ho postihla mozková příhoda. Místo naplňování plánů ho teď čekají měsíce rehabilitace, aby se zase naučil chodit...

Když Ježíš říká „hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno,“ ví o čem mluví. Nechce nás připravit o radost z dobrého jídla nebo pěkného oblečení. Jen nás upozorňuje, že to není to nejdůležitější v životě. Můžeme mít nádherná předsevzetí a perfektní plány, ale stačí okamžik, aby to vše vzalo za své. Proto bychom na prvním místě měli hledat jistotu věčného života. To je jediná hodnota, kterou nám smrt nemůže vzít.

Pane, děkuji Ti, že mi i dnes chceš dát svůj pokoj. Pokoj, který nespočívá v dobrém pojištění, výhodné práci nebo v luxusním bydlení. Nabízíš mi pokoj, který vyplývá z poznání, že se mnou počítáš dnes, zítra a také ve Tvém věčném království. Díky, že se nemusím starat o zítřejší starosti. Protože Ty máš mou budoucnost ve svých rukách.