54 Proměňující modlitba (Mat.6,9a)

Těsně před tím, než Ježíš vysloví svou vzorovou modlitbou, řekne zvláštní příkaz:

„Vy se modlete takto...“ Co tím chtěl říct? Měl tím na mysli, že se máme jeho slova naučit nazpaměť a pak je opakovat stále dokola?

Takové pochopení Ježíšovy modlitby není zrovna nejšťastnější.

Táta mi vyprávěl, jak v době, kdy ještě chodil ke zpovědi, dostal o pana faráře rozhřešení: „Pomodlíš se desetkrát Otčenáš a pětkrát Zdrávas...“ Vyšel z kostela s odhodláním, že těmito modlitbami odčiní své hříchy. Jenže tu neděli měl zrovna mlynář v úmyslu vypouštět strouhu. A v tůňce nad mlýnem byla kapitální štika. Když to stihne, a bude tam první, tak ji určitě chytí... Proto chtěl co nejrychleji splnit podmínky, které slyšel ve zpovědnici. Začal se modlit. Jenže po chvíli zjistil, že neví, kde skončil, protože musel pořád myslet na tu štiku v mlynářově strouze. Začal tedy znova. Ale za chvíli opět nevěděl, kde skončil. Nakonec dostal geniální nápad. Začal se modlit po slovech. Každé zopakoval desetkrát a pro jistotu si to ještě počítal na prstech.

I tak může vypadat chápání slov: „Vy se modlete takto...“ Myslím, že je nám jasné, že takhle to Ježíš určitě nemyslel. Proč tedy vůbec vyslovuje svou vzorovou modlitbu? Co s ní, aby měla význam?

Od zítřka se budeme postupně zabývat jednotlivými částmi modlitby, které říkáme „Otče náš“. Ježíš ji uvádí rozkazovací větou: „Vy se modlete takto...“ Neříká „zkuste to takhle“, ani „mohli byste“. Používá příkaz. Na vojně nás učili, že „o rozkazech se nepřemýšlí, rozkazy se plní“. Tak to Ježíš určitě nemyslel. On sám přece inspiroval apoštola Pavla k výroku: „Cokoli není z víry, je hřích.“ (Řím.14,23)

Tak proč ten rozkazovací způsob? Měli bychom si položit otázku: „Vztahuje se tento Ježíšův příkaz jen k tomu co následuje? Jen ke slovům vzorové modlitby? Nebo se týká i toho, co Ježíš říká před tím?“ Zde je klíč ke správnému pochopení slov: „Vy se modlete takto...“ Jestliže chci mít užitek z modlitby „Otče náš“, neměl bych zapomínat na tři myšlenky, které Ježíš řekl před tím. Zopakujme si je:
- modlitba není obřad nebo rituál,
- modlitba je intimní setkání s Bohem, kdy ho vpouštím do 13.komnaty,
- modlitba slouží k vzájemnému vyznání lásky.

Když budu vyslovovat jednotlivé myšlenky modlitby „Otče náš“ v tomto duchu, pomůže mi to při objevování Boží lásky, kterou Pán celého vesmíru zahrnuje právě mne. Z modlitby se stane nepostradatelná součást mého života. Budu se na ni těšit, protože při ní znovu ucítím, jak moc Bohu záleží na setkání se mnou. Když ho oslovím, pak mi věnuje svou pozornost. Nikdy neřekne: „Počkej chvíli, teď na Tebe nemám čas!“

Pane, děkuji Ti, že mne učíš takovému způsobu modlitby, který funguje. Poznávám, že když se takto modlím, něco se se mnou děje. Dostávám novou sílu. Vnímám Tvé odpuštění. A cítím, jak měníš mé smýšlení, cítění i můj život. Prosím, pokračuj v tom. Bože, Ty máš krásný charakter. Chtěl bych být stejný jako Ty.