47) Cesta z pasti nepřátelství (Mat.5,43-47)

Jako kluk jsem slyšel vyprávění o čínském císaři, který prý před svými podřízenými prohlásil, že zničí všechny své nepřátele. Jaké bylo jejich překvapení, když o několik dnů později císař pozval své protivníky na velkou hostinu. Stále čekali, kdy císař splní své slovo a zničí je. Císař své nepřátele pohostil, připravil pro ně zajímavý program a se všemi osobně hovořil. Pak je propustil a oni odjeli domů. Lidé se císaře ptali, proč porušil své slovo, když měl všechny nepřátele pohromadě a mohl je zničit? Císař odpověděl: „Já jsem své slovo neporušil. Opravdu jsem zničil své nepřátele. Zničil jsem je tím, že jsme se stali přáteli.“

Poslouchá se nám to jako pohádka. V životě to tak přece nefunguje. Když mám nepřítele, tak si na něho musím dát pozor. A pokud mám možnost, tak mu musím dát najevo, že si i on musí dát pozor na mně, protože...

O to víc nás asi překvapí další výzva Ježíše všem, kdo chtějí vstoupit do jeho království. Říká: „Slyšeli jste, že bylo řečeno: `Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého.´ Já však pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž? A jestliže zdravíte jenom své bratry, co činíte zvláštního? Což i pohané nečiní totéž?“

Když jsem dříve četl „milujte své nepřátele“, tak mne to vždy vyvedlo z míry. Oponoval jsem: „To není možné. Přece nejsem schopen milovat někoho, kdo mi ubližuje nebo mne chce dokonce zničit. To přece není v lidských silách!“

Jednou jsem si Ježíšova slova přečetl ještě dál a pochopil jsem, jak se mýlím. On totiž pokračuje slovy: „...a modlete se za ty, kdo vás pronásledují...“

Už to mám. Když se budu modlit, Ježíš změní mé nepřátele. A tak jsem se začal modlit, aby Bůh změnil mé nepřátele. Aby se z nich stali lepší lidé, kteří by mi tolik neubližovali. Čas běžel a mí nepřátelé byli stále stejní. Ubližovali mi dál. A já, místo toho, abych je začal milovat, jsem je ještě víc nenáviděl.

Když jsem se po čase znovu dostal k tomuto textu, ani jsem neměl chuť ho číst. Vždyť to přece nefunguje. Ale nakonec jsem tento text četl znovu. K mému překvapení jsem zjistil, že Ježíš říká něco, co zatím unikalo mé pozornosti. Celé souvětí zní: „Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, abyste byli syny nebeského Otce...“ Tehdy jsem pochopil, že se modlím špatně. Na základě mé modlitby Bůh nemůže změnit mé nepřátele, ale může změnit mne. Může mi ukázat, jak on sám vidí člověka, kterého já považuji za svého nepřítele.

Začal jsem se modlit znovu. Za sebe. A výsledek? V krátké době se z mého spolužáka, se kterým jsme se nesnášeli, stal můj dobrý kamarád. Bůh mi dokázal, že Ježíš nechce nic, co by nebylo možné.

Pane, dej mi i dnes sílu k proměně mého pohledu na lidi kolem mne. Pomoz mi je vidět Tvýma očima. Dej, ať jsem schopen vnímat lidi kolem sebe jako Tvé děti a své sourozence. Já to nedokážu, pokud mi v tom nepomůžeš.