33) Proč zrovna sůl? (Mat.5,13)

Včera jsme dokončili uvažování nad osmi skupinami lidí, které Ježíš pozval do svého království. Pak se Ježíš obrátil na pozvané a vyslovil dvě zvláštní výzvy.

V té první, kterou se dnes budeme zabývat, hovoří o soli. Zní takto: „Vy jste sůl země; jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali.“

Sůl země. Zvláštní. Co tím myslel? Už jako dítě jsem slýchal a později i vídal pohádku „Sůl nad zlato“. Králi, v podání Jana Wericha, trvalo jen pár dnů, než pochopil, že bez soli se dá těžko žít. A to se v pohádce jednalo jen o chuť jídla.

V Ježíšově době měla sůl ještě jeden velmi důležitý význam. Sůl se používala ke konzervování potravin. Zeleniny i masa. A zvláště v orientu lidé její potřebu dokázali ocenit.

Jako kluk jsem jezdil s kamarádem Frantou na jejich chatu. Vzpomínám si, jak jsme se tehdy těšili, že si usmažíme bramboráky. Vše jsme si vezli s sebou. Jen sůl jsme nevezli, protože té nám minule zůstalo dost. Na chatě jsme se hned pustili do práce. Nastrouhali jsme brambory, přidali majoránku, česnek, vajíčko, trochu mouky... Když jsme chtěli přidat sůl, čekalo nás nemilé překvapení. Papírový pytlík, v němž jsme ji tam nechali na stole, byl celý mokrý a sůl v něm byla nepoužitelná... Bramborové placky bez soli jsme si neuměli představit. Proto jsme se tehdy S Frantou snažili sůl vysušit na kamnech. Nepomohlo to. Nakonec jsme ji vyhodili a vyrazili po okolních chatách shánět trochu soli.

Tehdy jsem poprvé poznal, že i sůl může být znehodnocena. Přesně, jak o tom hovořil Ježíš: “Jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali.“

Při čtení o tom, že lidé budou šlapat po soli, se mi vybaví zima a chodníky, pokryté ledem. I v takových chvílích oceníme, když máme po ruce trochu soli. Celý rok může ležet posypová sůl ve sklepě a nikdo si na ni nevzpomene. Když přijde první mráz, najednou ji potřebujeme. Díky jejímu působení se pak můžeme bezpečně pohybovat. A podobně můžeme sůl ocenit i na zimních silnicích.

Se solí se ale musí správně hospodařit. Jiné množství se dává do salátu a jiné do polévky. Nebo, co byste si řekli, kdybyste uprostřed letních prázdnin potkali na silnici cestáře, kteří by na cestu sypali sůl?

Pokud není sůl používána správně, může dokonce škodit. Vzpomínám si na své první koupání v moři. Přestože jsem už byl dospělý, zapomněl jsem, že voda v moři je slaná. Ponořil jsem se do vln a otevřel oči. Pokud se něco podobného stalo i vám, tak víte, že mne pak slaná voda v očích pořádně pálila.

Pane, chci být solí země. Solí, která dává správnou chuť společnosti. Chci být konzervační látkou, která nedovolí zlu, aby zcela zničilo lidskou společnost. Nebo mne použij jako sůl, která v zimě dává pocit bezpečí při chůzi nebo na cestě autem. Prosím ale, abych nikdy nebyl solí v očích nebo v bolavé ráně. Děkuji Ti, že mi pomůžeš, abych nebyl solí která škodí, ale tou, která pomáhá a slouží..