32) Bůh, který nás odměňuje (Mat.5,11-12)

Poté, co Ježíš pozval sedm skupin lidí do svého království, obrátil se ke všem společně a prohlásil:

„Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživě mluvit proti vám všecko zlé kvůli mně. Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích; stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi.“ (Mat.5,11-12)
Tato slova se nám na první pohled mohou jevit jako opakování sedmého pozvání. Znovu slova o pronásledování. Ale právě toto opakování by nás mělo vyprovokovat k větší pozornosti.
Proč dvakrát pronásledování?

Bůh od varuje, že cesta s ním nebude snadná. Neslibuje snadný život. Nezastírá problémy.... Hovoří na rovinu o tom, s čím musíme počítat, rozhodneme-li se pro život s ním.

Kdysi jsem sportoval. Hrál jsem basketbal. Ale daleko více času, než samotná hra, zabral trénink. Posilování, běhání, probírání taktiky a zase běhání a posilování... Trenér dobře věděl, že nás to nebaví. A tak nám vždy slíbil, že na konci tréninku bude ještě čas na samotnou hru. Ale ještě o něčem často hovořil. O tom, že máme na to vyhrát mistrovství. Opakoval to tak dlouho, až jsme tomu uvěřili. A opravdu jsme vyhráli. Byli jsme mistry.

Pán Ježíš ví, že i nás čekají chvíle, kdy budeme pochybovat sami o sobě i o něm. Proto předem upozorňuje na problémy, které nás cestou potkají. Současně s varováním připomíná, proč je třeba vydržet. Chce, abychom se soustředili na výsledek naší cesty s ním. Tím cílem je nebeské království. A tak, i když bojujeme s problémy a překážkami, Ježíš říká: „Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích...“

Lidé jsou dnes ochotní pro peníze v různých realitu show udělat všechno možné i nemožné. Vzdávají se svého soukromí, často ztratí dobrou pověst a to vše jen pro naději, že právě oni budou těmi, kdo nakonec vyhrají. Ale vyhrává jen jeden a ostatní jsou poraženi. Mnohým se zhroutí život. Poté, co se v soutěži vydají ze všech sil, chybí jim další motivace pro normální život.

V boji o nebeské království není jen jeden vítěz. Počet míst v Ježíšově království není omezen ani limitován. Vejít může každý, kdo už dnes je schopen vidět kousek za obzor. A právě v tom je ten problém. Vidět za obzor. Co vlastně mohu za tím obzorem vidět? V Božím království nikdo z nás nebyl a proto si to dost dobře neumíme představit.

Na co se v Božím království těším já? Jan o tom píše ve Zjevení: A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly a moře již vůbec nebylo. A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha. A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: "Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu s očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude - neboť co bylo, pominulo." (Zj.21,1-4)

Pane, těším se na tvé království. A nejvíc na chvíli, kdy Tě konečně uvidím tváří v tvář. Pomoz mi, aby mi naděje na toto setkání dávala sílu v těžkých chvílích mého života. Až uvidím Tvou tvář, bude to pro mne ta největší odměna.