Jitka Štanclová
- Počet článků 697
- Celková karma 22,30
- Průměrná čtenost 891x
Seznam rubrik
Jitka Štanclová
A drobný na autobus máš?
Potichu zašeptala, tak, aby nikdo jiný neslyšel. Přitom posunula dlaň přímo ku kapse bundy, a já vždycky věděla, že tam nejsou jen drobásky.
Jitka Štanclová
Děcka, já vás tak ráda vidím!
Hlaholila Dáša hned mezi dveřmi, pak odložila svou pomocnou hůl a začalo velké objímání. To se ví, že velké. Po tolika letech!
Jitka Štanclová
Vltava, Smetana a Litomyšl.
Nic míň a nic víc. Kdo by neznal tohle spojení. Vždycky jsem si myslela, že už to nemůže nic překonat.
Jitka Štanclová
Smrdíš jako důchodce, babi!
Ozvalo se za mnou cestou busem. Nejdřív ve mně hrklo, že jsem ta oslovená, ale terčem byla sedící paní vedle asi desetiletého kluka.
Jitka Štanclová
Kdo se skrýval ve křoví?
Osud si nevymyslíš. A náhody prý neexistují. To tvrdí hodně lidí a já si to myslím taky. Troufám si tvrdit, že mám na to i věk.
Jitka Štanclová
A ani nemusí být Valentýn!
Bývá to v těchto dnech už zvykem. Náruče plné květin, košíky zaplněné vybranými lahůdkami a peněženky tak o něco chudší.
Jitka Štanclová
Tak jsem tady, paní Kaprová!?
Zvolal svalovec, když vyšel z auta jen tak v tričku a při bližším pohledu na mě znejistěl a pochybovačně kroutil hlavou.
Jitka Štanclová
Snad se trefí!
Čertům a Mikulášům už dávno zmizely paty, není po nich ani vidu a slechu, jak by napsal básník. Avšak nastává čas Vánoc.
Jitka Štanclová
Bodlák, gothaj a teplo domova.
Tenkrát svatý Martin přicválal na bílém oři a přivezl sněhu habaděj. A sněhu přibývalo a v kamnech se přikládalo.
Jitka Štanclová
Teď už leda brnkám někomu na nervy.
Už ho vidím! Kráčí pomalým krokem po náměstí v mém rodném městě. Můj vnuk se usmívá, ale já tehdy plakala a běžela opačným směrem.
Jitka Štanclová
Tvoje fialová hlava se nedá přehlídnout!
pronesl znaleckým hlasem bloger Jaromír, když jsme se hledali při příležitosti dožínek na Moravskotřebovském náměstí.
Jitka Štanclová
Babky jsou starý, babky jsou pomalý!
Čas prázdnin, čas borůvek a malin, ale i hlídání veškeré té drobotiny, protože prázdniny jsou odjakživa hlavně pro ně.
Jitka Štanclová
Babi, taky budu pisatel.
Zabavit zdravě-nemocného vnuka, dá někdy pěknou fušku. Zvlášť, když má neustále plno důležitých otázek.
Jitka Štanclová
Když už pomalu zakopávám o bradavky
Je právě ráno, den oslavy, vnouček ke mě s předstihem přiletí a závanem větru cítím i sílu parfému. Ta vůně, síla okamžiku, to všechno mi něco připomíná.
Jitka Štanclová
Za korunu míchaný a vždycky něco navíc.
Už při této vzpomínce si mé chuťové pohárky přijdou na své. To vám prostě zůstane už napořád, mít něco moc rád.
Jitka Štanclová
Maminko, zvu tě na Randíčko.
Randíčka. Už ten název je lákavý, viďte. Dá se pod ním představit leccos slibného, někdy pravda opačného, každopádně vzrušujícího.
Jitka Štanclová
To sis dneska pěkně nahrabala, ty čůzo!
„Kéž lavičko, kéž bys promluvila,“ tato písnička se mi hned vybaví, když si vzpomenu na mládí a nejen na to.
Jitka Štanclová
Umíte psát ještě ručně?
„Jitko, na psaní seš přebornice, ale na matyku levá jak šavle!“ tak natvrdo vyřkla paní učitelka svoje zhodnocení a měla vlastně pravdu.
Jitka Štanclová
Budu vám číst do ouška.
„Babičko, budeš nám číst ve školce“, oznámila mi zpravodajka Evička. A jak Evka řekne, tak bude a taky bylo!
Jitka Štanclová
Bohušu, ty bys to kůpil?
„Tento týden potěšíme i Jirku...Tomáše“. Tyto hlasité reklamy mě jeden čas hrozně vytáčely, ale naučila jsem se zamknout uši.
Jitka Štanclová
Babičko, bude bunkr?
Čas prázdnin, ať už jarních, nebo těch dalších, vždycky bylo nač se těšit. Těšili jsme se, že zase bude nějaký překvápko.
Jitka Štanclová
Ty seš ale slepice!
Říká se o slepicích, že jsou hloupé. Ale zrovna jako mezi lidmi, zvířaty i ptáky, jsou výjimky. Důkazem je další poklad z půdy mé maminky.
Jitka Štanclová
Babičky čert sebrat nesmí!
„Brzo přijdou čerti s Mikulášem“, zaslechla jsem tiché šeptání z chodby. To se zrovna ke mně hlásili vnoučci na návštěvu.
Jitka Štanclová
Můj poklad z půdy.
Vzácné obrazy, klenoty, nebo zlato, se občas poštěstí najít kdekomu z nás. Volbu, co s tím uděláme, si pak musíme zvolit sami.
Jitka Štanclová
Jitko, ty máš chlapa!?
Tak jsme se zase po krátké odmlce sešli. My, studenti Univerzity třetího věku. Slavnostní uvítání...
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
