Jen babičky rozumí řeči svých vnoučat.

To se ví, že machruju, ale která babička ne, když během pěti let nashromáždí pět vnoučat. Sice to není až tak moje zásluha, ale chlubit se s tím můžu.

První dva vnuci přišli téměř zároveň, teď už patří mezi předškoláky. S těma už je radost pokecat, oba krásně vyslovují, rozumím jim. Jediná vnučka už se taky chlubí svým er, názorně mi to ukazovala v tanečním rytmu a luskala přitom prsty. Její nedávný výrok pincena už je tabu, nyní už je to princezna. Jen s jejím mladším bráškou mám ještě trochu problémy.

Musela jsem ho narychlo pohlídat. Využil okamžitě situace, že rodiče odjeli a už mi strkal do ruky ovladač, abych pustila pohádku. Dosud hrála jen hlasitá hudba a já v tom zmatku nevěděla, jak ji vypnout. Vím, že ji pouští ústně, zavolají jméno a ta neznámá ženština vše vyplní. Spustí i vypne. Ale já si za nic na světě na to zpropadený jméno nemohla vzpomenout.

"Pavlíku, jak se jmenuje ta paní, co to vypne", ptám se vnuka, ale on jen žvatlal, spíš šišlal pořád dokola.

"No tak nebude pohádka, hošánku, žádnej Bingo, když nevíš", zkoušela jsem přitvrdit a v duchu sobě nadávala na blbou paměť.

"Šili, šili"...šišlal vnouček a už natahoval moldánky. A to bylo něco na babičku. Hlavně žádný slzy! V tom mi to došlo a zakřičela jsem pěkně hlasitě, aby mě ta virtuální ženština uslyšela.

"Hej Siri stop!" A bylo ticho. Pavlík se rozzářil "babička splavila!" dostalo se mi to nejhezčí poděkování. Nojo, na techniku jsou i babičky někdy krátký, ale pořád je čemu se učit. Ano, nikdy nevíte, s čím vnoučci přijdou.

"Babičko, naklesli GANGAN", zaskočil mě zase jednou Pavlík. Co to je? Nevěděla ani snacha, ani syn. Přišli jsme na to až na jaře, když si děti hrály venku a Pavlík najednou letí k silnici, mává jak o život a jeho gangan se neslo celým okolím. To právě projížděl traktor. Obyčejný traktor a tak záhadný název. Kde k němu přišel, to snad ví jen on sám. Ale ganganem žijeme my všichni. Nic jinýho nechce namalovat, jen gangan, vlečku a náklad. Snacha už stihla rekord v malování jedním tahem, mě už to jde taky obstojně a Pavlík se taky snaží.

Nedávno jsme měli rodinnou sešlost a já se jen tak do placu zmínila, jestli někdo ví, co je gangan. Okamžitě se ozvala neteřinka. "Je to traktor!" vykulila jsem na ni oči, jak to ví. Ona se jen zasmála a pronesla: "Dělám přece v mateřské školce, ne?" Takže mi nezbývá, než opravit své rčení na začátku: 

Nejen babičky rozumí řeči svých vnoučat.

(foto: moje)