Byla jsem sice hubená, ale tělocvičnu s kozama a kruhama a bradlama a ostatním mučícím náčiním jsem nesnášela. Už jen ten puch, fuj!

No vidíš a já tě už živě viděla skákat přes kozu

Tělesná výchova zdaleka nebyl tak bezproblémový předmět, i když nehrozily čtvrtletní písemky. Úplně jsi mě vrátila do doby školních let

Je fajn se vracet

a to až s ním půjdeš poprve do hospody

To už mě poveze

Začal jsem u Tebe příjemně den, díky :)

Filipe, díky a posílám pozdrav do Plzně

Jitko, úplně jsem to s tebou prožívala, krásně jsi zápis i prohlídku školy popsala. To víš, tělocvična na mě taky zanechala své následky, v mysli, samozřejmě. Kdepak cvičení na gymnastickém nářadí, auuuu. Ale když se hrála vybíjená, to jsem zajásala, to mi šlo.

A věříš, že mě "vybiška" taky šla?

Tak šplhať sa v telocvični asi nebudeš, ale navariť by si dokázala. Nech sa vnúčikovi v škole páči a darí.

Janka, na vaření si snad ještě troufnu

Ach jo. Do školy mě vzali již v pěti letech, v učení i v tělocviku mi to šlo. Tam hlavně ve skákání přes kozu. Švédská bedna - to už bylo horší. V létě, když nepršelo, měli jsme tělocvik venku, na hřišťátku před školou. Tělocvik jsem měla ráda, až na to, že jsem byla ve třídě vždy nejmladší a nejmenší, paní učitelka nás stavěla do řady podle velikosti, a já jsem byla vždy poslední. Ale vzpomínám na něj ráda, hlavně na tto cvičení venku v přírodě. Díky, Jitko, za optimistický vzpomínkový blog.

Mirko, měly jsme to podobně. Já poslední v řadě a to mi zůstalo. Moc zdravím a přeji krásné jaro

Jituš, ty cvičební úbory na hodinách tělocviku ... 🙈🙉 Holky modrý gatky a kluci červené trenýrky.

Přesně tak! A pak jsem se měla soustředit na výkony

Jitko, naše vzpomínky nám nikdo nemůže vzít

To máš pravdu

Našeho vnoučka čeká zápis za rok, dnes má 5 roků. Koz mi nikdy nevadila, ale hrazda byla také noční můra.

Uteče to, jako voda