...“Sraz u nás ve tři hodiny před domem“, pokračovala moje snacha ve zvaní. Na co, to jsem neměla vůbec tušení.
Je to už pár let, kdy se mladí sestěhovali hned vedle nás. Pak přišly na svět tři děti, jako stupínky hned po sobě. Škádlila jsem oba rodiče, aby si pospíšili ať to všechno stihnu a dodnes si děláme legraci, že to byl můj příkaz. Hlavně, že poslechli i druzí mladí a tak mám během šesti let vnoučat pět. Sranda musí být.
Když mi tedy snacha zavolala, začala jsem horečnatě přemýšlet, kam a na co mě zve. Aha, svitlo mi, ona přece na můj dotaz, co si mám obléct říkala“ Babičko, hlavně něco volnějšího, nic upnutého, ať je vám dobře.“
Kostiblanky, už to mám! to bude určitě něco se cvičením, panebože, už se asi nemohla dívat na stále širší tchýni, svitlo mi. No, ale ať si holka nemyslí, že se budu před někým předvádět, jako cvičná opice! Prskla jsem nahlas jedovatou slinu. Nebo, že by šlo o můj krabacející obličej? Kosti and blanky to by byl dobrý název pro kosmetický salonek. Asi si snacha všimla, že moc nepoužívám ten přístroj, který mi kdysi věnovala. Já si podle obrázku spletla masážní strojek s vibrátorem. S uzarděním jsem si pak oddechla. Je fakt, že ho moc nepoužívám a je to vidět, nic jsem si dosud nevyhladila, naopak vrásky se rodí a rodí.
Hergot a není to nějaká skupina?! Někteří ti mlaďoši mají názvy, že to až hlava nebere. Vypsaná fixa, Žlutej pes, Našrot, proč by se někdo nemoh nazývat Kostiblanka.
No nic, nechám se překvapit a přesně ve tři hodiny vyjdu i s parádní kabelkou přes rameno před dům. Snacha už čekala, trošku se usmála a ukázala směr kudy půjdem. Bylo mi divný, že je v domácím a v mikině a když jsme mířily k nám na zahradu, bylo mi jasný, že můj outfit nebude úplně to pravé ořechové.
Na zahradě plál ohýnek, grilovalo se a stůl se prohýbal pod dobrotami. Za ním už byla nařádkovaná všechna vnoučata i se syny a malý Honzík, držíc v obou zdvižených rukou opečené kuře křičel ze všech sil.
„Babičko, pojď už na ty kostiblanky, nebo ti nic nezbude!“ Tak to jsou ty záhadné kostiblanky. Podle snachy, která si jako maličká pojmenovala křidýlka, či stehýnka oblíbeného kuřátka, ten název převzala další generace jejích dětí. Vždyť to má logiku, smála jsem se jak pominutá. Kosti tam jsou i blány. Tak mám zase jednu záhadu vyřešenou. Odhodila jsem kabelku i superboty, z boudy vzala raději starší oblečení a zasedla za stůl, ke své rodině. S chutí obírala kostiblanky a všechny ty nabízené dobroty. Dnes je dokonce Mezinárodní den rodiny, tak ať jsme dlouho pospolu a vy také.
