Amarouny

  Miluji jaro, když je všechno zelené, rostlinky vyrážejí do světa, ale ještě není všude džungle, kterou se nedá projít. Všechno je na začátku a nevíme, jak to bude pokračovat. Přijde sucho a všechno bude spálené, nebo začnou hrozné deště, které odplaví spoustu zeminy a zničí úrodu?

StromLenka Pokorná

Protože žijeme v civilizované zemi, která už dávno není závislá na zemědělství a dokonce už se skoro ani zemědělstvím nezabývá, takže potkat krávy na loukách je vzácnost a ovce jsem u nás neviděla několik let, pole jsou sice osetá, ale převážně řepkou, na počasí nám nezáleží tolik, jako našim předkům (a dokonce i nám ještě před třiceti lety) nebo lidem v zemích, kde ještě většina lidí nemůže jít prostě do supermarketu, případně do kontejneru za supermarketem, a nějaké zemědělské výrobky si opatřit.

Většina našich předků prý přišla z Afriky (i když nedávno jsem četla, že přece jenom máme nějaké evropské neandrtálské geny), ale tam, kde žili, byly určitě zelené louky a zelené stromy. Všechny ostatní rostlinky vyrazily po dešti a bylo krásně. Když se pak začalo měnit klima, ti nejodvážnější lidé z Afriky se sebrali a vyrazili na sever. Tehdy byly zelené louky ještě i všude ve Středomoří, a lidé se množili, až jich bylo tolik, že snědli co se dalo. Proto se opět stěhovali, až osídlili skoro celý svět a nezbylo jim nic jiného, než naučit se vyrábět potravu skoro bez půdy.

My jsme se naučili v posledních dvaceti letech to jídlo z laboratoří jíst. AMAROUNY. Je to praktické, snad víceméně neškodné, bez chuti, někdy i bez zápachu. Ale CENTRÁLNÍ MOZEK LIDSTVA je poškozený. Ono taky aby nebyl poškozený, když ho krmíme tím, co se dá sehnat v našich obchodech! Ale aspoň na jaře můžeme krmit šťavnatou zelení naše duše.

Tak tady je několik fotografií z Podkrkonoší z konce května.