Irsko a krize

  Krize je normální stav. Nám to sice zatím ještě jako normální nepřipadá (ale možná už zase brzy začne), ale v minulých dobách se s krizí pořád počítalo. Určitě jsou krize v některých zemích častější, než v jiných. Pro Irsko to podle mě platí aspoň v posledních tisíci letech. To, že začala ve světě poslední krize, většina z nás zaregistrovala koncem roku 2008. V září toho roku jsem byla v Irsku. V té době tam ještě pracovala spousta „gastroenterologů“ z celého světa, také Češi a Slováci. 11. září 2008 jsme se zpožděním odletěli do Prahy, 15. září požádala investiční banka Lehman Brothers o ochranu před věřiteli. Už předchozí jednání komentovala irská televize, ale nerozuměli jsme, o co jde. Místní obyvatelé to možná chápali lépe.

Svatý PatrikLenka Pokorná

V sedmdesátých letech 20. století mělo Irsko, tedy Irská republika 2,8 milionu obyvatel. V roce 1845 žilo v Irsku, tehdy součásti „zemí britské koruny“ 8 milionů obyvatel, přičemž asi všichni nebyli Irové. Většina půdy patřila bohatým Britům a všude se pěstovaly skoro jenom brambory. Zřejmě se tu bramborám výborně dařilo a tak měli chudí zemědělci, kteří si půdu najímali, spoustu dětí. Půda se dělila a jedna rodina měla třeba jenom jeden řádek brambor, ze kterých se musela uživit a ještě platit nájem vlastníkovi. Když přišla choroba, která brambory ničila (a vzhledem k irskému deštivému počasí nějaká plíseň přijít musela), nemohlo se takové množství lidí uživit a centrální vláda pomáhala tak, že na pomoc neměl skoro nikdo nárok a očekávala, že všechno vyřeší trh.

Což se také stalo. Milion lidí umřel na různé nemoci, jeden a půl milionu se vystěhoval hned, dalších pět milionů v následujících letech. Brambory se sice v Irsku pořád pěstují, ale většinu země pokrývá jenom tráva a na ní se pasou nejkrásnější krávy, jaké jsem viděla. A také ovce. Už nikdy nebude Irsko mít osm milionů obyvatel.

Většina lidí si pamatuje, kde byli a co dělali 11. září 2001. Já vždycky říkám, že si pamatuji, kde jsem byla, když začala současná krize, tedy v září 2008. Byla jsem v Irsku. Příští týden tam budu zase.