Na srdce jsou Poděbrady...

 Nevím, jak se v Poděbradech léčí srdce, protože to mám jako zvon (zatím). Ale koncem zimy jezdím „někam do lázní“ skoro každý rok, takže letos to připadlo právě na Poděbrady. Ačkoliv jsou Poděbrady docela blízko Prahy, nejlépe z celého města jsem znala lanový most přes Labe na dálnici, který vlastně vůbec není v Poděbradech.

Na srdce jsou PoděbradyLenka Pokorná

Tak jsem to zkusila. Přijela jsem tam v den výročí Vítězného února vlakem City Elefant, cesta trvá z Prahy-Vysočan asi hodinu. Všude byly zbytky největšího letošního sněžení, ruští studenti, kteří na Zámku studují jazyky, aby potom mohli na Karlově univerzitě studovat obory v anglickém jazyce (předpokládám) a samozřejmě i místní obyvatelé. Docela živé město na to, jak je malé. V létě tu je ale jistě ještě mnohem větší provoz.

Trochu mi tu chyběly kopce. Samozřejmě vím, že v Polabí celkem žádné kopce nejsou, ale pro Pražáka, který je zvyklý jezdit od dětství na dovolenou do hor, je to poněkud nezvyk. Škoda je také, že dnes po Labi nejezdí skoro žádné lodě, veškerá doprava je po dálnici, v lepším případě po železnici (na nádraží jsem viděla opravdu dlouhé vlaky, plné nových aut).

Představuji si, že v minulých tisíciletích, když ještě nebyly dálnice ani železnice, byla řeka plná lodí všech velikostí. Určitě i proto si na řece Cidlině kousek od soutoku s Labem postavili sídlo Slavníkovci, když konkurenční Přemyslovci byli na Vltavě. Kdo ví, jak to tenkrát bylo, svatý Vojtěch a jeho společník Radim prý šli do Polska pěšky, ale lodě řece opravdu chybí. Dřív se po Labi vozilo aspoň uhlí nebo zboží do Hamburku, ale teď nic. Prý motorové lodě škodí životnímu prostředí a tak mohou vozit jenom turisty. Možná tu v létě jezdí aspoň kanoe, ale předpokládám, že by to bylo moc pádlování...Pochybuji, že by tady byl někdy proud, jako je na Sázavě, ale nejsem tedy vodák...

Miluji předjaří. Nejhezčí je v Krkonoších (a asi i v jiných horách), dole pod vrcholky, když je ještě dost sněhu, ale potoky už nejsou zamrzlé a v jejich korytech vykvétají sněženky, bledule a krokusy. V Poděbradech tento týden kvetly zatím jenom sněženky. Sice jsem je našla na hřbitově, ale jaro bude! A to červené srdce je opravdu z Poděbrad. Je skleněné, koupené ve firemní prodejně místních skláren a byla to tento týden jedna z mála barevných věcí v celém městě.