- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Památník na zdi Lenka Pokorná
Jedna z nich je na Kypru, dělí Evropskou unii od země nikoho pod patronátem Turecka, které by do EU rádo vstoupilo, ale jinudy než přes Kypr to asi nepůjde. A jedna zeď je v Severním Irsku, součásti státu, který do Evropské unie patří už od roku 1973, tak jako i Irská republika. Není přímo uprostřed historického hlavního města, ale mimo centrum mezi dvěma obytnými čtvrtěmi Belfastu. Měří asi 10 metrů, dole je betonová, nahoře z pletiva. Vylézt se na ni dá asi jenom obtížně. Odděluje dvě čtvrti obytných domků, v těch menších bydlí katolíci, kteří byli na Irském ostrově několik set let považováni za nepřizpůsobivé občany, a část té doby dokonce měli menší občanská práva, než příslušníci Irské církve (což je severoirské provedení církve anglikánské).
Když na většině území ostrova Irsko vznikl v roce 1922 svobodný stát, sever byl stále součástí britského království. Nevím, jaké je procento lidí v Severním Irsku, kteří se ve svém státě necítí jako doma. Možná milion. Ale rozhodně ve světě žije mnoho lidí, kteří se považují za Iry, i když mnoho z nich v Irsku nikdy nebylo. Podle Wikipedie je jich až 80 milionů, nejvíce v USA. To se mi tedy zdá opravdu nemožné, ale fakt je, že v Irsku se opravdu mnoho lidí neuživí a tak průběžně odjíždějí od celého světa. I když, kdo je to vlastně Ir?
Irská republika dostávala velké dotace od EU, ale Británie je naopak plátce, takže v Severním Irsku nenastal velký rozvoj, nejsou tu vidět tisíce dostavěných neprodaných a opuštěných domů, jako v Republice. V Belfastu u muzea Titanic je ale nedostavěná nová čtvrť (asi jediná v celé oblasti), která je jen částečně obsazená, Titanic Quarter. Na webových stránkách je nabízena hlavně anglicky mluvícím zahraničním investorům, s místními se moc nepočítá...
Pravda je, že místní bydlí hlavně v malých domcích, přičemž katolické jsou v obou větších rozdělených městech, Belfastu i (London)Derry o dost menší, než jsou ty protestantské. I když nikdy nepochybně nešlo o náboženství, ale o práva a perspektivy, k emancipaci zřejmě dosud nedošlo. Zatím se zdi nemají bourat, i když se už na noc brány v nich nezamykají. Ale jak vzkazuje jeden z turistů, kteří se také byli podívat na Belfastskou zeď, a na rozdíl ode mě byli připraveni a měli s sebou fix, „ploty mají být používány jenom proti králíkům“. No my tu v Evropě přemnožené králíky nemáme... Ale ve stavění zdí jsme už několik tisíc let vážně dobří.
Další články autora |