Zeď proti králíkům

Co s nepřizpůsobivými občany... Koho země, toho náboženství... Nejsme jako oni...   Města, hrady, dokonce někde i kostely byly ve středověku obklopeny hradební zdí, aby se ochránily před nepřáteli z venku. Když se města začala rozšiřovat, hradby se posouvaly dál od centra a nejpozději na konci 19. století byly zbourány, protože nepříteli už stejně nedokázaly zabránit, aby pronikl dovnitř. Ale přece v Evropě ještě takové hradební zdi stojí, i když momentálně jsou hlavně turistickou atrakcí.

Památník na zdi Lenka Pokorná

 Jedna z nich je na Kypru, dělí Evropskou unii od země nikoho pod patronátem Turecka, které by do EU rádo vstoupilo, ale jinudy než přes Kypr to asi nepůjde. A jedna zeď je v Severním Irsku, součásti státu, který do Evropské unie patří už od roku 1973, tak jako i Irská republika. Není přímo uprostřed historického hlavního města, ale mimo centrum mezi dvěma obytnými čtvrtěmi Belfastu. Měří asi 10 metrů, dole je betonová, nahoře z pletiva. Vylézt se na ni dá asi jenom obtížně. Odděluje dvě čtvrti obytných domků, v těch menších bydlí katolíci, kteří byli na Irském ostrově několik set let považováni za nepřizpůsobivé občany, a část té doby dokonce měli menší občanská práva, než příslušníci Irské církve (což je severoirské provedení církve anglikánské).

 

 

Když na většině území ostrova Irsko vznikl v roce 1922 svobodný stát, sever byl stále součástí britského království. Nevím, jaké je procento lidí v Severním Irsku, kteří se ve svém státě necítí jako doma. Možná milion. Ale rozhodně ve světě žije mnoho lidí, kteří se považují za Iry, i když mnoho z nich v Irsku nikdy nebylo. Podle Wikipedie je jich až 80 milionů, nejvíce v USA. To se mi tedy zdá opravdu nemožné, ale fakt je, že v Irsku se opravdu mnoho lidí neuživí a tak průběžně odjíždějí od celého světa. I když, kdo je to vlastně Ir?

 

Irská republika dostávala velké dotace od EU, ale Británie je naopak plátce, takže v Severním Irsku nenastal velký rozvoj, nejsou tu vidět tisíce dostavěných neprodaných a opuštěných domů, jako v Republice. V Belfastu u muzea Titanic je ale nedostavěná nová čtvrť (asi jediná v celé oblasti), která je jen částečně obsazená, Titanic Quarter. Na webových stránkách je nabízena hlavně anglicky mluvícím zahraničním investorům, s místními se moc nepočítá...

 

Pravda je, že místní bydlí hlavně v malých domcích, přičemž katolické jsou v obou větších rozdělených městech, Belfastu i (London)Derry o dost menší, než jsou ty protestantské. I když nikdy nepochybně nešlo o náboženství, ale o práva a perspektivy, k emancipaci zřejmě dosud nedošlo. Zatím se zdi nemají bourat, i když se už na noc brány v nich nezamykají. Ale jak vzkazuje jeden z turistů, kteří se také byli podívat na Belfastskou zeď, a na rozdíl ode mě byli připraveni a měli s sebou fix, „ploty mají být používány jenom proti králíkům“. No my tu v Evropě přemnožené králíky nemáme... Ale ve stavění zdí jsme už několik tisíc let vážně dobří.

 

 

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Lenka Pokorná | neděle 26.5.2013 18:11 | karma článku: 10,44 | přečteno: 553x
  • Další články autora

Lenka Pokorná

Separatismus

20.11.2017 v 15:15 | Karma: 12,63

Lenka Pokorná

Cikánský baron

13.8.2017 v 15:50 | Karma: 17,59

Lenka Pokorná

Neuznané státy

2.7.2017 v 17:59 | Karma: 14,61