Jan Jurek
- Počet článků 201
- Celková karma 7,79
- Průměrná čtenost 463x
Seznam rubrik
Jan Jurek
Odvaz na širém moři
Stáli jsme na molu a čekali, až loď přirazí ke břehu. Bylo časně ráno, slunce vycházelo na obzor, na plážích ještě nikdo nebyl. Jen pár turistů, co si přivstali, aby si mohli dát lehátko do stinného místa.
Jan Jurek
Dobře míněná rada
Míval jsem občas pocit, že ten andělsky vyhlížející učitel s křehkým hlasem a s menší sebedůvěrou co nevidět vybuchne. Že udělá něco nepředvídaného, něco co by od něj zkrátka nikdo nečekal a čím by každého z nás, jak jsme tam seděli, vyvedl z míry. Jeho pošetilost tkvěla především v tom, že pevně věřil v možnost, přistupovat k nám přátelsky a při tom nás i něco kloudného naučit. On si dokonce myslel, že ho v tomto jeho přístupu podpoříme a že snad i oceníme jeho upřímnou snahu vést nás tak říkajíc bez rákosky v ruce.
Jan Jurek
Utajený výlet
Patnáct let a téměř nic se nezměnilo. Před sebou měl vyasfaltovaný dvůr, jehož prasklinami prorůstala tráva. Na vykachlíkované zídce, která lemovala vyvýšený záhon květin, byly nové pouze malby sprejerů. Dveře školní budovy byly zavřené. Čas 9. 00. – chvíli sledoval vteřinovou ručičku, která obíhala ciferník velkých hodin visících nad hlavním vchodem. Každou chvíli musí zvonit, pomyslel si. Záhy se řinčivý zvuk šířil prostorem a byl mu stejně nepříjemný jako tenkrát. Už tehdy nepřirozeně ovládal jeho domnělou svobodu.
Jan Jurek
Hra kdo z koho
Ta učitelka ho zkrátka neměla ráda. A neměla ráda ani jeho matku, která ke všemu byla její kolegyně na téže škole. Měla ráda sebe a svou stranu, jejíž byla členkou. Soudružka učitelka Vízková ...
Jan Jurek
„Víc než žena“
Mojca Kumerdej /1964/ je Slovinská autorka a rovněž divadelní kritička, jejíž první kniha „Krst nad Triglavom“ /2001/ vzbudila v kontextu Slovinské literární tradice značnou pozornost. Ve svém souboru povídek nazvaném „Víc než žena“ reflektuje často niterné strasti nejen partnerského, ale i obecně rodinného soužití. Vesměs přímočaře odhaluje nejrůznější aspekty, které mezilidské vztahy tak či onak deformují.
Jan Jurek
Návštěva z Francie
Stál jsem na peróně a vyhlížel s napětím vlak, kterým měla přijet. Pět let jsem ji neviděl ani s ní nemluvil a vyhlídka, že s ní strávím jeden večer v nějakém lokále a pak i třeba probděnou noc ve svém kamrlíku ve mně vzbuzovala víc než co jiného pocit nejistoty.
Jan Jurek
Fotbalista
"Vrcholově už hrát fotbal nemůžeš,“ řekne Mirkovi doktor ani ne týden po kolapsu. Stalo se to při jednomz mnoha utkání. Najednou bác, leží na hřišti v bezvědomí a nikdo neví, co se děje. Až teď.
Jan Jurek
Jiří Menzel – Rozmarná léta
Asi každý, kdo se trochu zajímá o svět filmu a divadla by si měl tuto knihu přečíst. Z mnoha důvodů. Třeba aby pochopil dění kolem filmu v letech totality. Nebo aby poznal, s čím se režisér Menzelova formátu musel v té době potýkat. A také aby odtušil co je a co není z perspektivy autora klíčem k úspěšnému filmu nebo k úspěšné inscenaci divadelní hry na jevišti.
Jan Jurek
Zarputilý běžec dlouhých tratí
Haruki Murakami je již čtvrtstoletí nejen nejznámější, ale i nejrespektovanější současný japonský spisovatel, který má na svém kontě dvě desítky celosvětově vydaných románů. Za dobu co píše, si získal po celém světě velké množství čtenářů a rovněž i respekt a uznání literárních kritiků.
Jan Jurek
Petr a Lucie
Sešli se v baru. Přesně v osm! Tak zněla dohoda. On byl její učitel, ona jeho studentka. Jí bylo dvacet, jemu pětatřicet. On přišel dřív. Objednal si pivo a kafe a čekal, až přijde ona dívaje se skrz prosklenou stěnu ven. Nic zajímavého se tam nedělo. Obyčejný předjarní večer ... .
Jan Jurek
Dívka od čerpací stanice
S mým bratrancem jsme si to razili po dálnici ve voze mého otce, které mi v dobré víře půjčil, protože nechtěl, abych jel domů svým rezivějícím vehiklem, v němž jsem k němu po roce přijel na návštěvu. /Od jisté doby jsem jezdil ke svému otci výhradně na návštěvu, vlastně si už ani nevzpomínám, že tomu kdy bylo jinak/.
Jan Jurek
Rozhovor s malým chlapcem
Seděl na betonové zídce rozpálené od poledního slunce a v náručí dřímal černého kocoura. Tomu klukovi hádal osm nejvýš devět let. Mimoděk odtušil, že by k němu přece jen mohl jít a prohodit s ním pár slov. S dětmi si měl vždycky co říct.
Jan Jurek
Svatba
Už dlouho Pavla neviděl. Naposled na promoci. On drobet útlocitný, bázlivý a vůči profesorům někdy až přehnaně servilní a Pavel ... ten byl téměř ve všem jeho pravý opak.
Jan Jurek
Otec a dcera
Obrací v ruce kus dřeva, který svými tvary leccos připomíná a vybízí k tomu, aby si s ním pohrál. Užívá si klid a pohodu na pár akrech půdy, které mu patří.
Jan Jurek
Dita
Ta holka pendlovala mezi tátou a mámou. Jeden týden tam a druhý zase jinde. Zpočátku ji to vadilo, pak si ale celkem zvykla.
Jan Jurek
Sázka na jistotu
Bylo to obyčejné letní odpoledne. Jeho žáci už byli pryč. Stál před oknem a díval se do sluncem prosáklé krajiny. Cítil se vyčerpaný. Po šesti hodinách strávených před bandou teanegerů ... vcelku přirozený stav.
Jan Jurek
Třídní
V těch dnech jsem do školy nechodil s příliš velkým nadšením. Bylo to pro mě spíš nucené zlo než cokoliv jiného, ale nezbývalo, než se s tím vším nějak smířit a občas ledacos zkousnout, třeba jsem byl kolikrát za pitomce, co neumí do pěti napočítat.
Jan Jurek
Dovolená
Vyjedou časně ráno. Čeká je dlouhá cesta a chtějí dorazit na místo ještě týž den.
Jan Jurek
Výlet do neznáma
Jiří Novák, povoláním úředník ve státní správě, se právě řítil po dvouproudové silnici ...
Jan Jurek
Kulečníkový stůl
Díval se na místo, kde kdysi hrál kulečník, pil první pivo a spal pod širým nebem.
Jan Jurek
Vysoká ... škola života
Vysoká ... škola života „ ... Michal Hájek –Přijat.“ A je to tady! Skvělá zpráva, na níž čekal! V ten moment, kdy drží dopis a vidí to jediné klíčové slovo, které rozhodlo o jeho další blízké budoucnosti, je šťastný.
Jan Jurek
Nový článek
KRYSA Ta učitelka mě neměla ráda a já neměl rád ji. Tenkrát soudružka Vaňková, dnes výhradně paní Vaňková v letech. Třeba byla a soudím, že i je stále stejného smýšlení, neboť své přesvědčení o tom, že západní kapitalistický svět je nepřítelem lidstva nám vtloukala do hlavy při každé vhodné i nevhodné příležitosti.
Jan Jurek
Malířka
Lenka má o své budoucnosti jasno. Chce být malířka. Stejně jako její máma nebo pan Hájek, k němuž chodí do ateliéru, aby ho sledovala při práci. Vydrží se na něj dívat celé hodiny. Sleduje každý tah jeho štětce a pak ten výsledek, nádhera, až oči přecházejí.
Jan Jurek
Pája
Brácha je moje dvojče. Jmenuje se Pavel, ale nikdo mu neřekne jinak než Pája. On s ním taky v podstatě nikdo jiný než já nebo máma nemluví. Je totiž jak doktoři říkaj retardovaný. Průser u porodu. Já přišel na svět jako první a údajně jsem řval jako pominutý. Brácha měl přijít na svět hned po mně, ale něco se stalo.
Jan Jurek
Anna
Už dál nemohl. Vzal do ruky tašku, naházel do ní pár svršků rozhodnutý zase vypadnout. Hned ve voze se mu udělalo líp. Cucal větrové bonbóny, pil pramenitou vodu a zpoza svých slunečních brýlí se díval do jarem pučící krajiny. Rozkvetlé stromy, zelená tráva, modrá obloha, slunce... tohle potřeboval.
| předchozí | ... 3 4 5 6 7 8 9 | další |
