Kulečníkový stůl
Díval se na místo, kde kdysi hrál kulečník, pil první pivo a spal pod širým nebem. Byl podzim. Všude ticho a prázdno. Kulečníkový stůl už tam nebyl. Nikdo tam nebyl. Jen dva holé stromy v popředí, na něž jako kluk lezl, aby se naládoval třešněmi anebo měl jen výhled do dálky na vrcholky Krkonoš. Všechno se to dělo dávno. Tak dávno, že tomu sám ani nechtěl věřit.
V těch letech nebylo běžné vlastnit kulečníkový stůl. V těch letech bylo spíš běžné mít holý zadek. Ale oni ho měli, respektive jeho početná rozvětvená rodinka ho měla. Jako památku na svůj buržoazní původ, který koloval v jejich žilách. Byli na něj všichni patřičně hrdí, ale nemluvili o tom. Byl zákaz! Buržousti nebyli v módě. Jako nebyli v módě dlouhovlasí teanegeři, americká vlajka a jiné podobné věci vcelku běžné „za oponou.“ Bylo mu patnáct, když se všechno změnilo, otočilo. Jeho dědeček – demokrat tělem i duší – to velmi prožíval. Bylo mu sedmdesát a jím nenáviděný režim se zhroutil. Za sebou měl čtyři operace, desetiletí perzekucí a před sebou pár let života. Vnímal vše co se tenkrát dělo jako zadostiučinění, že se toho dočkal.
Řekl si, že se ten kulečníkový stůl pokusí najít. Z jakési piety na pro něj zašlé časy. Někde přece musí být, přece se jen tak neztratil, pomyslel si. Vzal svazek klíčů ode všech chatrčí, v nichž kdysi léto co léto dleli jeho rodinní příbuzní. Už léta ale zely prázdnotou. Jeho strejčkové totiž s nabytou svobodou začali podnikat, jezdit po světě, začali stavět domy a bazény a své „sruby“ nechali veverkám a v zimě bezdomovcům. Učinili tlustou čáru za minulostí. Šmitec, utrum, nač se vracet a vzpomínat, stejně to tenkrát stálo za hovno, slyšel z úst jednoho svého příbuzného. Hromotluk, doktor, největší mariášník, se kterým nikdo nechtěl hrát, protože každého bez milosti ožebračil. Rodina nerodina. A v kulečníku jak by smet. Ani v pití piva nebyl nikdo, kdo by s ním dokázal držet krok. Všichni už lezli po čtyřech a on s jasnou myslí uhrál bez mrknutí oka dvacet šťouchů s třemi koulemi. Byla radost se na něj dívat. Kypěl životem, sršel energií a zatajeným vztekem na kádrováky, kvůli nimž nemohl být nikdy primářem. Protože odmítl být komunistou. Tak kvůli tomu všechno stálo za hovno? I ten kulečník, i ten mariáš, i to pivo … prý nejlepší na světě. Jeho strýc zkrátka zahořknul a nebyl sám. Bylo to jako epidemie šířící se mezi lidmi, kteří měli oprávněný pocit, že díky vládě bolševika o něco přišli.
Otevřel chatu, kde se domníval, že by kulečníkový stůl mohl být. Stál uprostřed kumbálu plného věcí, na nichž usedl letitý prach. Vrátil se myšlenkami o x let zpátky. Psal se rok 1988. Tehdy všichni, kdo byli při síle /a on mezi nimi/ nesli stůl někam, kde by byl v bezpečí před blížící se zimou. V té chvíli ale nikdo netušil, že ho tam nechají dalších x let ležet ladem.
Nakonec se přes staré krámy přece jen dostal k tomu, co hledal. Kulečníkový stůl se zeleným potaženým plátnem na hrací ploše. Myši z něj udělali cedník. Ten kdysi nablýskaný, vyleštěný do hněda zbarvený mahagonový stůl byl provrtaný skrz na skrz červotoči a na celém povrchu spočívala centimetrová vrstva prachu a sazí. Dokonce i mrtvá myš. Díval se na to s trochou hořkosti, aby si záhy řekl, že to tak zkrátka chodí, že některé věci postupem času ztrácejí význam a zůstane po nich jen vzpomínka. Ale díky Bohu za ní.
Jan Jurek
Výlet na motocyklu
„Kampak jedeš?“ „Ani nevím. Potřebuju se odreagovat.“ „Kolo nebo motorka?“ „Dnes motorka.“ „Nemohl bych jet coby spolujezdec s tebou?“ „Vždyť máš z motorek strach.“ „Rád bych to prubnul a tobě zkusím důvěřovat.“
Jan Jurek
Dočasná pěstounka
Rozhodla se, že ty dvě holky, sestry, bude „adoptovat.“ Musela, nechtěla je v tom děcáku nechat. Už tak to měly do budoucna od biologických rodičů, kteří je odložili, zavařené.
Jan Jurek
Romantický večer
„Neměl bys o všem tolik přemýšlet.“ „Snažím se.“ „Snaž se víc.“ „Nebuď tak přísná na mě.“ „Hádám, že to potřebuješ.“ „Co?“ „Aby tě někdo ... uzemnil.“ „Myslíš jako direktem mezi oči.“
Jan Jurek
Docela obyčejný prima den
Po delší době si dal pár koleček na nově zrekonstruovaném atletickém ovále. Před tím se stavil na pivo s kamarádem. Nebyl s ním zrovna moc výřečnej. Spíše se mu chtělo jen tak sedět a přemýšlet.
Jan Jurek
Něčím jiné dopoledne
Bylo to ještě chladné, byť jarní ráno. Cítil se rozechvělý a hledal klidné místo. Chvíli, která ho ztiší a dá mu naději, směr, cosi, aby nebyl tak prázdný a ztracený. Před tím si povídal s jednou milou paní.
| Další články autora |
Otevírací doba obchodů 17. listopadu 2026 vás může překvapit. Kam lze vyrazit na nákupy?
Listopadový státní svátek letos připadne na úterý. Jak bude na Den boje za svobodu a demokracii a...
Potkani v Praze nemají klid. Deratizátory doplňují nečekaní spojenci
Potkani v pražských stokách letos neměli zrovna klidný rok. Pražské vodovody a kanalizace (PVK)...
Praha zažije první Pyžamovou jízdu metrem. Cestující vyrazí v nočním úboru až do Motola
Vyrazit ráno do pražského metra v pyžamu? Za normálních okolností by člověk nejspíš sklidil pár...
Konec chlouby za miliardy: Zamíří nejdražší lokomotivy Českých drah do šrotu?
Měly představovat vrchol českého železničního strojírenství a stát se moderní oporou dálkové...
Praha má po 70 letech nový hřbitov. Lidem připomíná lodní okénka nebo jaderný reaktor
Kulaté otvory ve vysokých betonových zdech připomínají lodní kajuty, někomu možná i jaderný...
Zastavené tramvaje, evakuovaní lidé. Ulici v Liberci ochromil nález munice
Čtrnáct lidí muselo v neděli ráno opustit svůj domov v ulici 1. máje v Liberci. Důvodem byl nález...
Brno není pro každého. Netypickou hru vymyslel mladík, který chtěl být hackerem
Vystudoval režii na Janáčkově akademii múzických umění, ale zároveň také herní design a média na...
Budovu v Praze po roce opět obsadili squateři. Policie zasáhla tentokrát hned
Na Praze 6 v Papírenské ulici v neděli dopoledne zasahovaly složky IZS proti squaterům, kteří...

Yummy není jen rozvoz potravin, ale i chytrý plánovač receptů. Co na službu říkáme?
Jistě znáte ten každodenní kolotoč – vymyslet, co uvařit, aby to chutnalo dětem i partnerovi, sepsat nákupní seznam, strávit hodinu v přeplněném...
- Počet článků 231
- Celková karma 8,96
- Průměrná čtenost 437x



















