Víra dává naději

Pokud máte řidičský průkaz a často jezdíte autem, tak mám dnes na vás otázku: "Představte si, že byste dnes dostali předvolání na dopravní odbor vašeho městského úřadu. Byli byste úplně klidní? Jste si jisti, že jste v posledních měsících neudělali žádný dopravní přestupek?"

Možná ale auto neřídíte. Tak to zkusím jinak. Právě teď zvoním u vašich dveří. Otevřete mi a já se vás zeptám, zda máte doma vše v pořádku, všechny revize, všude uklizeno a ve spíži žádné prošlé potraviny. Jak byste dopadli?

Podívejme se na dnešní texty z listu apoštola Pavla do Říma: "Zákon s sebou nese Boží hněv: kde není zákon, není ani přestoupení zákona.
Proto mluvíme o spravedlnosti z víry, aby bylo jasné, že je to spravedlnost z milosti. Tak zůstane v platnosti zaslíbení dané veškerému potomstvu Abrahamovu - nejen těm, kdo stavějí na zákoně, ale i těm, kdo následují Abrahama vírou. On je otcem nás všech, jak je psáno: `ustanovil jsem tě za otce mnohých národů´.
Je naším otcem před tváří toho, v nějž uvěřil, před Bohem, který dává život mrtvým a povolává k bytí to, co není. On uvěřil a měl naději, kde už naděje nebylo; tím se stal `otcem mnohých národů´ podle slova: `tak četné bude tvé potomstvo´. " (Římanům 4,15-18)

Četli jste v knize Genesis Abrahamův životní příběh? Pak jistě víte o jeho zakolísáních. Třeba, když v Egyptě ve strachu o svůj život zapírá svou manželku a dovolí, aby si ji faraón, který nevěděl, že je vdaná, vzal do svého harému. Myslíte si, že by Abraham uspěl před Božím soudem, kdyby jeho spasení záviselo na dodržování Božího zákona?

Jak bych na podobném soudu dopadl já? O mých "zakolísáních" toho ví nejvíc mí rodiče, manželka a děti. No a ještě já toho na sebe vím dost. Nejvíc toho ví Bůh. Prorok Malachiáš ve své knize poznamenal: "Tehdy ti, kteří se bojí Hospodina, o tom rozmlouvali; Hospodin to pozoroval a slyšel. A byla před ním sepsána pamětní kniha se jmény těch, kteří se bojí Hospodina a mají na mysli jeho jméno." (Malachiáš 3,16)

Podle Malachiáše jsou v nebi o každém z nás vedeny daleko podrobnější záznamy, než v archivu kterékoli výzvědné služby na světě. Když tohle víme, ještě pořád máme chuť postavit svou budoucnost na dodržování zákona? Nebylo by lepší přijmout vírou nabídku Ježíše Krista, že se stane naším obhájcem?

Dovolím si dnes na závěr citovat text, ke kterému se vrátíme za pár týdnů. Apoštol Pavel, který žil jako farizeus skoro v dokonalé symbióze se zákonem, prohlásil: "Jak ubohý jsem to člověk!
Kdo mě vysvobodí z tohoto těla smrti?
Jedině Bohu buď dík skrze Ježíše Krista, Pána našeho!
- A tak tentýž já sloužím svou myslí zákonu Božímu, ale svým jednáním zákonu hříchu." (Římanům 7,24-25)

Pokud svůj život poměřuji Božím zákonem, pak mohu na spasení zapomenout. Nemám sebemenší šanci. Pokud se z téhle beznaděje podívám vírou, černou tmou pronikne paprsek naděje. Víra přináší naději i tomu největšímu hříšníkovi.

Pane, děkuji Ti za víru, která do mého života přináší nové světlo a novou naději.