Vážím si jedné Socky

Nelíbí se mi termín socka. Je hanlivý a vypovídá o pocitu nadřazenosti vůči někomu, kdo spíš potřebuje pomoc než odsouzení. Když se takto vyjadřuji o jiném člověku, ukazuji tím na svou vlastní ubohost.

Přesto jsem tento termín v nadpisu použil a záměrně ho napsal s velkým S na začátku. Opravdu si vážím jedné ženy, která je pro mnohé jen socka. Znám ji asi tři roky. Postavou malá paní. Samoživitelka, dlouhou dobu byla odkázána na krátkodobé brigády a sociální dávky.

Jedno mne na ní ale zaujalo už po pár setkáních. Nikdy si nestěžovala. Vlastně ano, jedna věc ji trápila. Nemohla sehnat stálou práci. Pravidelně a poctivě chodila na pracovní úřad, ale tam místo pomoci zažívala spíš něco, čemu na vojně říkali buzerace.

Dlouho jsem pátral po tom, proč je Jarka spokojenější, než většina jejích sousedů, kteří nad ní často ohrnovali nos. Pravdu jsem se dovídal postupně, protože o sobě nikdy moc nemluvila. Vlastně i to, že nemá práci a žije v hodně problematické situaci, jsem při našich rozhovorech zjišťoval jen po malých kouscích.

Když si uvědomila, že práci hned tak nenajde, začala pracovat jako dobrovolník v o.s.ADRA. Absolvovala školení a pak začala navštěvovat domov důchodců. Pravidelně a často. Místo aby doma naříkala nad svým osudem a nad nespravedlností celého světa, chodila navštěvovat babičky, které zůstaly úplně samy. Povzbuzovala lidi, kteří věděli, že už nikdy nevstanou ze své postele. Četla jim, povídala si s nimi, donekonečna poslouchala jejich životní příběhy. Stala se jim milující vnučkou, která na ně nikdy nezapomněla.

To, že jsem si její příběh zvolil pro první díl své nové rubriky s názvem "Vážím si ...", není náhoda.
Proč zrovna ji?
Protože ji v jedné oblasti považuji za svůh vzor. Na co myslím? Je snadné milovat a pomáhat lidem, kteří mne mají rádi. Dát lásku člověku, který mi to nemůže oplatit, je mnohem těžší. A Jarka to umí.

Vážím si této malé ženy, kterou mnozí přehlédnou. Má malou postavu, ale většina z nás, mne nevyjímaje, jí nesahá ani po kotníky.

Jsem rád, že jsem ji poznal. Vážím si jí, přestože je pro mnohé lidi jenom socka. Učím se od ní lépe vnímat potřeby lidí, kterým by můj zájem a kousek mého času mohly zpříjemnit poslední chvíle jejich života.

Nedávno jsme se radovali z toho, že konečně sehnala práci. Za babičkami do domova chce ale chodit dál.

Vážím si jí. Patří k lidem, pro které je v Bibli napsáno: "Bůh není nespravedlivý, a proto nezapomene, jak jste se činem své lásky k němu přiznali, když jste sloužili a ještě sloužíte bratřím." (Bible, Židům 6)