Uzdravující poslušnost

Když přicházel k jedné vesnici, šlo mu vstříc deset malomocných; zůstali stát opodál a hlasitě volali: „Ježíši, Mistře, smiluj se nad námi!“ Když je uviděl, řekl jim: „Jděte a ukažte se kněžím!“ A když tam šli, byli očištěni.

     Lukáš byl lékař, proto si tak často všímá zázraků, díky kterým byli uzdravení mnozí nemocní. V příběhu o uzdravení deseti malomocných (Luikáš 17. kapitola) si všímá jedné zdánlivé drobnosti. Ti muži byli očištění až v okamžiku, kdy se vydali ke knězi, který měl právo prohlásit malomocného za zdravého.
     Ježíš je mohl uzdravit hned, jak se s nimi setkal. Přesto je v souladu se zákonem posílá k muži, který jim mohl vydat potvrzení, že jsou v pořádku a mohou zase mezi lidi. Proč to dělá? Věřím tomu, že je tím vede k úctě k zákonu. Návštěva kněze totiž byla jedním z paragrafů, v nichž se Mojžíš zabýval zdravím a také prevencí.

     Podíváme-li se do dějin, zjistíme, že Židy jen výjimečně postihly nějaké epidemie. Když Evropou procházely morové rány, židovská komunita je téměř vždy prožila bez větší úhony. Bylo to tak patrné, že v některých zemích dokonce obviňovali Židy, že oni sami šíří mor.

     Ježíš už od ráje učí člověka, že si má vážit zdraví. Proto také prostřednictvím Mojžíše nabídl lidstvu mnoho rad, jejichž respektování chrání zdraví a předchází tak mnoha chorobám.
     Jeden z obecně přijímaných omylů tvrdí, že poslušnost bude odměněna až jednou „na věčnosti“. Malomocní poslechli Ježíše a byli díky své poslušnosti očištěni. Pokud se rozhodneme respektovat biblické rady, můžeme i my zažít podobné očištění.

(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)