Toho poslouchejte

             Školení učedníků pokračuje. Ježíš je připravuje na misi, která povede k založení křesťanské církve. Apoštolové už ví, že jejich učitel je ten dlouho očekávaný Mesiáš. Problém je v tom, že si tuto postavu stále vykládají pod vlivem židovské tradice. Čekají, že Ježíš osvobodí jejich národ od nenáviděných římských okupantů.

            Skutečný Mesiáš má ale úplně jiný úkol. Má ukázat, jaký je skutečný Boží charakter. Svou smrtí zboří zeď nepochopení, kterou mezi nás a Boha postavil náš hřích. Aby jeho smrt nebyla zbytečná, musí učedníci pochopit jeho nebeský původ i skutečné poslání. Jednoho dne proto Ježíš bere své tři nejbližší žáky a odvádí je na místo, kde uvidí něco, co je posune zase o kousek blíž ke správnému pochopení slova Mesiáš: Za týden po této rozmluvě vzal Ježíš s sebou Petra, Jana a Jakuba a vystoupil na horu, aby se modlil. A když se modlil, nabyla jeho tvář nového vzhledu a jeho roucho bělostně zářilo.
A hle, rozmlouvali s ním dva muži - byli to Mojžíš a Eliáš; zjevili se v slávě a mluvili o cestě, kterou měl dokonat v Jeruzalémě.
Petra a jeho druhy obestřel těžký spánek. Když se probrali, spatřili jeho slávu i ty dva muže, kteří byli s ním.
V tom se ti muži začali od něho vzdalovat; Petr mu řekl: "Mistře, je dobré, že jsme zde; udělejme tři stany, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi." Nevěděl, co mluví.
Než to dopověděl, přišel oblak a zastínil je. Když se ocitli v oblaku, zmocnila se jich bázeň.
A z oblaku se ozval hlas: "Toto jest můj vyvolený Syn, toho poslouchejte." Když se hlas ozval, byl už Ježíš sám.
Oni umlkli a nikomu tehdy neřekli nic o tom, co viděli. (Lukáš 9,28-36)

            Asi nás nepřekvapuje, že se znovu jako první v tomto příběhu ozývá Petr. Je sice pohotový, ale Lukáš jeho připomínku komentuje slovy: "Nevěděl, co mluví." Jako by nás chtěl hned na začátku upozornit, že Petrova slova nejsou tím, čím bychom se měli zabývat.

            Proč vzal Ježíš tyto tři učedníky na "Horu proměnění"? Co je chtěl naučit? Myslím, že právě Petr potřeboval pochopit, že skutečné pochopení Ježíšova "mesiášství" mu pomůže naslouchat tomu, co říká jeho Mistr. Měl si uvědomit, kdo je žák a kdo učitel. Žák nemusí rozumět tomu, co slyší od svého učitele. To ho ale neopravňuje k tomu, aby slova Mistra zpochybňoval tak, jak to předvedl před týdnem.

            Myslím, že tahle věta nebeského Otce je možná stěžejním poselstvím celé Bible. Pokud chci být Ježíšovým žákem, pak bych měl pochopit, že učiteli je třeba naslouchat a je také potřeba ho poslouchat.

            Spousta lidí dnes o sobě říká, že jsou křesťané. S posloucháním Ježíše ale mají problém. Při čtení Bible zjišťují, že je Ježíš vede ke změně životního stylu. Chce po nich něco, co se jim nelíbí a tak začnou jeho slova zpochybňovat a relativizovat. To, co se jim nehodí do krámu prohlásí za symboliku a nakonec jim z Ježíšova učení nezbyde skoro nic. Naplňují staré Izaiášovo proroctví: Sedm žen se chytí jednoho muže v onen den. Řeknou: "Budeme jíst vlastní chléb a odívat se vlastními šaty, jenom ať se jmenujeme tvým jménem, zbav nás naší potupy." (Izaiáš 4,1)

            Pokud chci být skutečným křesťanem, měl se učit naslouchat tomu, co mi v Bibli říká můj Mistr. Měl bych hledat takové společenství věřících, které bere vážně celou Bibli. Křesťanem jsem jen tehdy, když naplním Boží slova, která zazněla na Hoře proměnění: "Toto jest můj vyvolený Syn, toho poslouchejte."

            Z vlastní zkušenosti mohu konstatovat, že to vždy není snadné, ale stojí to za to.
            Co si o tom myslíš ty?